V noci dost pršelo a výrazně se ochladilo oproti včerejšímu slunečnému dni zas obrovský skok. Vzhledem k počasí dnes pojedeme do Rychnova do Muzea hraček. Je to maličká expozice, ale paní byla moc milá a ochotná, navíc holky si mohly s pár exempláři pohrát, takže spokojenost nejvyšší. :-)
Mně nejvíc zaujal Černouškův slabikář z roku 1931, ze kterého jsem pro obveselení přečetla pár básniček. Byly tam opravdu neskutečné perly :-). Paní nás rovněž vyslala do zámeckého parku, že tam jsou houpačky jako na pouti. Dostat pak odtamtud holky nebylo zrovna nejjednodušší, ale povedlo se. Nám už byla totiž celkem zima a měli jsme hlad. Oběd jsme si dali v Pohádkové hospůdce, kde mají po stěnách různé loutky, tak aspoň bylo na co koukat.
Ještě jsme vyřídili nějaké pakupky a Standa s Emičkou dostali ve fotu úžasný jednorázový foťák, teda spíš už jen skořepinu bez filmu, ale pro dítě je to naprosto úžasná záležitost :-). A protože bylo Standovi jasné, že co má Ema, musím nutně mít i Aňa a naopak, avizoval tam i náš příchod. Paní se tedy vůbec nedivila, když jsme k nim s Andulkou napochodovaly s tím, že chceme také ten úžasný foťák, co má Ema :-). Ještě nám ochotně šli dozadu vyhledat nějaký barevný. Aňa byla nadšená! :-) Počítám, že rychnovské náměstí ještě nevidělo zuřivější fotografky než jsou tyhle dvě :-).
Venku se ještě víc ochladilo, zvedl se vítr a chvílemi i pršelo. Tohle počasí je samozřejmě nejlepší pro spánek :-)
Navečer jsme se přesunuli do hospody a nakonec jsme obsadili místnost s kulečníkem, kde mohly holky dosytosti běhat a dělat lumpárny a nikoho nerušily :-) Měly výrazně pařivou, takže do pokoje jsme je zahnali až po 9. |
