Narodily jsme se 15. 4. 2003 v Plzni na Slovanech. Jájinka ve 2.09 hod. a Verunka ve 2.23 hod.
Naše míry: Jájinka 2 150 g 43 cm Verunka 2 570 g 44 cm
Naše oči byly modré, naše vlásky byly černé, podobaly jsme se tatínkovi
Narodily jsme se ve znamení BERANA.
O jménech: Maminka pro nás měla vybraná jména Vanda a Nela, ale tatínek si přál jména po rodičích Jana a Václava, místo Václavy nakonec souhlasil s Veronikou.
Doma nám říkají: Jájinka, Jája, Janinka, Janička Verunka, Veronička, Verča, Nika, Niky
Narodily jsme se v 35. týdnu těhotenství, maminka přibrala 24 kg
Po porodu zůstala s maminkou na Slovanech jenom Verunka, Jájinka byla převezená na Neonatologii na Bory, kam se za ní po týdnu maminka s Verunkou přestěhovaly a strávily tam všechny tři společně ještě další týden. Protože jsme se narodily brzy, byly jsme slaboučké a měly jsme problémy s přijímáním potravy. Maminka nám musela mléko odstříkávat a krmit nás injekční stříkačkou. Třetí týden po narození jsme zesílily natolik, že jsme byly schopné pít sami od maminky. Vyskytl se však další problém. Nikdy se nám nepodařilo se sehrát natolik, aby nás maminka mohla kojit současně a proto kojila každou zvlášť. Mezitím druhá strašně plakala hlady a protože jsme pily každá dvacet minut, druhá se mezitím mohla uplakat. Maminka to vyřešila tak, že začala mléko odstříkávat a krmit nás po flaštičkách. Výhodou bylo, že nás obě mohla nakrmit současně a mohl pomoci i tatínek, nebo babička. Byly jsme velcí jedlíci, ale to nedonošené děti bývají, musí přeci nějak dohnat ostatní! Jedly jsme po 1-3 hodinách, ve dne, v noci a to dvojnásobné porce, než ostatní. Přestože maminka odstříkávala hodně mléka, občas nám to nestačilo a tak nás maminka dokrmovala NANEM. V tomto období maminka vpodstatě nedělala nic jiného, než odstříkávala a krmila nás. Na spaní jí mnoho času nezbývalo, vyjímkou nebyly ani noci, kdy se ke spánku nedostala vůbec. |
