Mirečku, Peťulko
slavíte už svoje druhý narozeniny. Bohužel bylo Osudem dáno, že ani jedny jste nemohli oslavit s tátou. A je mi líto, že na to nedokážu nemyslet. Přijde mi to tak líto - že on nevidí vás - takový obr šikulky, co už jsou skoro samostatný. Ale taky, že ve vašich srdcích zůstává prázdný místo, o kterým ani nevíte, že je nezaplněný. Ani nevíte, jaký to je mít tátu.
Doufám, že vám dokážu bejt dobrým "mámo-tátou". Že tuhle úlohu zvládnu a moc vám cestou neublížím.Strašně ráda bych byla, kdybych mohla mít nějakkou jistotu. Ale na to si prostě ještě budem muset počkat.
Chci vám popřát oběma to nejlepší, ať se vám všechno daří a ať jste pořád tak príma a tak dokonalá dvojka jako do teď.
A chci vm strašně moc poděkovat za všechno, co pro mě děláte, že mi držíte "nad vodou" a nenecháte "padnout na dno". Díky vám za všechen smích, co ze mě dokážete vyloudit, za pocit, že jsem milovaná a že nejsem zbytečná. Kéž bych vám i já uměla oplatit stejnou měrou...
Přeju vám, ať ten další rok, co vás čeká je š´tastnej a pohodovej. Ať vám nic nechybí - nebo aspoň nic, co bych vám mohla dát.... |
