Koncem 1. lunárního měsíce je embryo 8 mm dlouhé s převažujícím hlavovým koncem, na němž jsou základy pro oči, uši a nos. Na končetinových výběžcích jsou zřetelné základy pro prsty.
Koncem 2. lunárního měsíce je embryo 3 cm dlouhé, má již tvar lidského těla s velkou hlavovou částí, hmotnost 5 g. Zřetelně jsou vytvořeny končetiny a na nich vyznačené prsty.
Koncem 3. lunárního měsíce je plod 9 cm dlouhý, o hmotnosti 20 g. Na končetinách jsou dobře patrné prstíky. Je vytvořen chrupavčitý základ kostry. Ze společného základu pro rodidla se začínají diferencovaně vyvíjet mužské nebo ženské pohlavní orgány. Je dokončen vývoj placenty.
Koncem 4. lunárního měsíce je plod 16 cm dlouhý, hmotnosti 120 g. Tělo je pokryto jemnou, svraštělou a červenou kůží, neboťnení dosud vytvořen podkožní tukový polštář. Na celém povrchu těla je chmýří – lanugo, velmi jemné chloupky.
Koncem 5. lunárního měsíce je plod 25 cm dlouhý, o hmotnosti 250 g. Na hlavičce začínají růst vlasy, na prstech nehty. Podkožní tukový polštář je velmi tenký. Srdeční akci lze zjistit poslechem, aktivní pohyby plodu jsou již těhotnou vnímány.
Koncem 6. lunárního měsíce je plod 30 cm dlouhý, o hmotnosti 600 g. Oční víčka jsou rozdělena.
Koncem 7. lunárního měsíce je plod 35 cm dlouhý, o hmotnosti 1200 g. V plicní tkáni se vytváří látka, která umožní rozvinutí plic – tzv. antiatelektatický faktor.
Koncem 8. lunárního měsíce je plod 40 cm dlouhý, o hmotnosti 1800 g. V dolní epifýze stehenní kosti má osifikační jádro, okolo něhož se do chrupavčitého základu kosti začnou ukládat vápenné soli.
Koncem 9. lunár ního měsíce je délka plodu 45 cm, o hmotnosti 2700 g. Podkožní tukový polštář je již vytvořen, na kůži mizí vrásky, kůže je napjatá. Začíná mizet lanugo z břicha a obličeje.
Koncem 10. lunárního měsíce má plod všechny známky zralosti: délku 48 až 50 cm, hmotnost 3300 až 3500 g. Kůže je napjatá, růžová, pokrytá bělavou mazlavou hmotou, mázkem, vytvořeným kožními mazovými žlázkami, lanugo je jen na zádech mezi lopatkami. Úpon pupečníku je uprostřed vzdálenosti mezi horním okrajem stydké spony a hrotem mečovitého výběžku hrudní kosti. Švy mezi lebečními kostmi jsou úzké, fontanely malé. Jsou vytvořeny chrupavky nosní, ušní, nehty na rukou přesahují špičky prstů, na nohou dosahují špiček prstů. Varlata jsou u chlapců sestouplá v šourku, u děvčátek překrývají velké stydké pysky malé stydké pysky a štěrbinovitě uzavírají poševní vchod. Novorozenec po narození hlasitě křičí a čile se pohybuje.
Délku plodu pro určité měsíce lze přibližně stanovit takto: koncem prvních pěti lunárních měsíců odpovídá čtverci počtu měsíců (2krát 2 cm, 3krát 3 cm, až 5krát 5 cm), od 6. lunárního měsíce počtu měsíců násobených pěti (tedy 6krát 5 cm, 7krát 5 cm, až 10krát 5 cm).
Růst embrya a plodu je nejrychlejší v prvních fázích gravidity. O jeho intenzitě si lze učinit představu z přírůstku hmotnosti: ve stadiu implantace váží shluk buněk blastocysty asi 4 tisíciny miligramu – novorozenec průměrně 3500 g, tj. miliardkrát více! Růst se s pokračujícím těhotenstvím zpomaluje. Všechny části plodu nerostou stejně rychle, tělesné proporce embrya a plodu se mění, další změny nastávají po narození až do konce tělesného růstu.
Nitroděložní růst plodu je předurčen geneticky, do jisté míry je však podmíněn izevními vlivy, jako krevním zásobením placenty, sekreční (hormonální) funkcí placenty, poruchami látkové výměny a chorobnými stavy těhotné.
Je prokázán vztah mezi hmotností placenty a hmotností plodu – 1 : 6. Onemocnění těhotné, jako je pozdní gestóza, hypertonická nemoc, choroby ledvin, podvýživa a další, mohou ovlivnit krevní zásobení placenty anebo vyvolat v ní degenerativní změny s následnou poruchou látkové výměny mezi mateřskou krví a krevním oběhem plodu. Tím se může zdržet růst plodu, který se pak narodí v termínu jako hypotrofický, tj. s porodní hmotností pod 2800 g při normální délce plodu.
Růst embrya a plodu v děloze a jeho gestační stáří lze dnes dosti spolehlivě určovat ultrazvukem: v raném těhotenství, tj. do 12. týdne gestačního stáří, měřením délky plodu od temene po kostrč (tzv. CRL), později podle naměřených hodnot obvodu hlavičky, hrudníku, délky stehenní kosti apod. Poročilost těhotenství lze přibližně určit i podle výšky děložního dna – fundu – nad horním okrajem stydké spony. V průkazce pro těhotné je graf, do něhož je v prenatální poradně zanášena naměřená výška děložního fundu.
|
