Když chodil Ježíš se svatým Petrem po světě, neměli žádné peníze. Přespávali u hodných lidí a jedli, co jim kdo nabídl.
Jednoho dne večer přišli do stavení, ve kterém žila chudá vdova. Za domem měla malé políčko a na dvorku v kurníku jedinou kropenatou slepičku. Když Ježíš s Petrem přišli, už se smrákalo a blížila se noc.
Selka uviděla unavené poutníky, otevřela jim dveře a povídá: „Jen pojďte dál, poutníčci. Můžete tu přespat na seně, než se vydáte na další cestu.“
„Jste hodná, panímámo,“ povídá svatý Petr. „Neměla byste kousek chleba? Od rána jsme nejedli.“
Vdova prohledala celé stavení, ale nenašla ani drobeček chleba, ani pytlíček mouky, aby upekla placky. „Milí poutníčci, je mi to moc líto, ale nemám nic, čím bych vás uhostila,“ povídá smutně hospodyně.
Vtom na dvorku zakdákala slepice. Selka nelenila, pospíchala do kurníku a vidí – slepice snesla vajíčko. Bylo velké, větší než vajíčka bývají. Selka hned vajíčko hostům připravila, upekla ho v teplém popelu, který zbyl v kamnech.
„Jezte, poutníčci, ať máte alespoň něco malého do žaludku, než přijde noc,“ pobízela poutníky. Sama si z vajíčka nevzala ani kousek, aby pro poutníky zbylo co nejvíc.
Svatý Petr s Ježíšem poděkovali, oloupali z vejce skořápku, snědli ho a uložili se k spánku do voňavého sena ve stodole. Svatý Petr před usnutím povídá Ježíšovi: „Měli bychom tu hodnou selku nějak odměnit, sama ani nejedla, jen aby mohla dát jídlo nám!“
„Máš pravdu, Petře,“ řekl Ježíš. „Její dobré srdce si zasouží odměnu.“
Ráno poutníci vstali a vydali se na cestu ještě dřív, než vyšlo sluníčko. Selka vstala a šla do kuchyně, aby poklidila. Na stole viděla ležet oloupanou skořápku z vajíčka, které včera snědli její hosté. Chtěla skořápku vyhodit. Jaké ale bylo její překvapení, když viděla, že skořápka je celá ze zlata!
„To jistě nebyli jen tak obyčejní poutníci,“ pomyslela si selka. Vzala zlatou skořápku na trh. Prodala ji za mnoho peněz a koupila si další čtyři slepičky a k nim i barevného kohoutka. V dobrém na hodné pocestné vzpomínala a od té doby, když u ní zaklepali jiní poutníci, vždycky pro ně měla vlídné slovo a od slepičky chutné vajíčko. |
