Nejdříve musíme zvážit, kolik odpadu budeme kompostovat. Pro jednu domácnost s malou zahrádkou postačí kompostér vyrobený ze dřeva o rozměrech základny zhruba 1,1 x 1,1 metru a výšky 1 metr nebo plastový kontejner o velikosti 650 - 800 litrů, který zakoupíme v zahrádkářských potřebách. Pokud vlastníme větší zahradu a předpokládáme, že budeme kompostovat i trávu a listí, opatříme si kompostér větších rozměrů, například 2 x 1,5 metru, nebo velký plastový kontejner s kapacitou až 1 500 litrů.
Dřevěný kompostér
Vhodným materiálem na výrobu dřevěného kompostéru mohou být například desky ze starých europalet nebo krajinové desky tloušťky 2,6 cm a šířky 5 - 15 cm. Je třeba pamatovat na to, že alespoň jedna stěna kompostéru musí být otevíratelná, abychom mohli kompost zhruba dvakrát do roka překopávat. Na kompostér o velikosti základny 1,1 x 1,1 metru a výšky jedem metr, budeme potřebovat asi 4 m2 desek o šířce 8 - 10 cm. Pokud budete dělat větší kompostér o rozměrech 2 x 1,5 m a výšky 1,2 m, bude potřebovat asi 8 m2.
Nejprve zhotovíme dvě boční stěny a záda kompostéru. Příčné desky jednotlivých stěn natlučeme tak daleko od kraje desek, jak jsou široké. Až budeme jednotlivé stěny sbíjet dohromady, příčné desky nám poslouží jako svlaky (viz detail 1). Abychom neměli jednotlivé díly kompostéru nakřivo, je dobré zkontrolovat pravoúhlost stěn přeměřením úhlopříček. Jsou-li obě úhlopříčky jednoho dílu stejné, pak má zaručeně obdélníkový tvar (viz detail 2). Posledním krokem při zhotovování kompostéru je připevnění čelního dílu tak, aby šel při překopávání hromady oddělat. Můžeme jej například přišroubovat vruty.
detail 1 |
detail 2 |
 |
 |
Umístění kompostéru
Dalším důležitým krokem je výběr správného místa. Kompostér by měl by být na nezpevněné půdě, nikoli například na betonu, protože právě z půdy se do hromady našich odpadků nastěhují důležité drobné organismy, které ji postupně přemění na kompost. Neměl také stát na místě, kde praží celý den slunce, protože by zbytečně vysychal.
Ačkoliv bývají kompostéry většinou zasazené do vzdálenějších koutů zahrady, protože zrovna nesplňují obvyklé estetické nároky, neměli bychom zapomínat na praktickou stránku věci - každý den do něj budeme házet odpad z kuchyně, případně ze zahrady. Proto by k němu měl být jednoduchý přistup, nejlépe po zpevněném chodníčku.
Založení kompostu
Když máme kompostér hotov a postavený na správném místě, můžeme založit první kompost. Na dno dáme drobné větvičky, které pomohou kompost provzdušňovat, a ně již můžeme hromadit veškery bioodpad. V případě, že do kompostéru budeme najednou dávat větší množství materiálu, jako je tráva nebo zbytky ze zeleniny, je dobré tento odpad promíchat s trochou půdy, třeba se záhonku, a to v poměru asi deset dílů trávy a jeden díl půdy, a proložit drobnými větvičkami nebo slámou. Snížíme tak riziko, že nám kompost začne zapáchat. S půdou se totiž do kompostu dostanou i mikroorganismy a drobní živočichové, kteří by se jinak do většího množství stejného materiálu dostávali jen s obtížemi. A díky větvičkám bude kompost lépe dýchat.
Kompost musíme alespoň jednou, ale nejlépe dvakrát za rok překopat. Lépe se tak provzdušní a homogenizuje. Překopáváme většinou na jaře a na podzim. A také v případech, kdy nám kompost zapáchá nebo když do něj přidáváme větší množství materiálu najednou.
Nejčastější problémy
Kompost je příliš suchý: poznáme to podle šedavého zabarvení povrchu a přítomnosti svinek, drolí se, mikroorganismy přestávají pracovat. Kompost pokropíme konví, případně překopeme nebo přidáme dostatečné množství čerstvého a vlhkého materiálu.
Kompost je příliš vlhký: takový kompost většinou zapáchá, když vezmeme vzorek kompostu do dlaně a zmáčkneme, vytéká z něj voda. Převlhčení se může objevit hlavně po déle trvajících deštích nebo při větším množství vodnatého materiálu (ovoce, zelenina). Hromadu přeložíme a promísíme se suchým materiálem (listí, sekaná sláma, suchá půda ...), zabráníme, aby do kompostu dále pršelo.
Kompost "nepracuje": nedochází ke zřetelným změnám odpadu, hromada je pravděpodobně příliš suchá nebo obsahuje vysoký podíl dřevitého materiálu. Přidáme hnůj, čerstvou trávu, odpady z kuchyně - obsahují hodně dusíku. Dále provlhčíme a promícháme s půdou ze záhonku, čímž dodáme potřebné mikroorganismy.
Kompost zahnívá: upozorní nás na to výrazný hnilobný zápach, v kompostu máme příliš vysoký podíl čerstvých zahradních a kuchyňských odpadů. Při nápravě postupujeme stejně jako u příliš vlhkého kompostu, případně přidáme trochu zeminy ze záhonku, která by měla zápach potlačit.
|
