Všechny naše deníky

LEŠTĚNKA NA DUB:
ohřát litr piva, 57 g včelího vosku a lžíci cukru. Vychladlé nanést na dřevo, nechat zaschnout a vyleštiti měkkým hadříkem do lesku

TVRDÉ KOŽENÉ BOTY
změknou, když v nich do rána necháme pár oloupaných syrových brambor

ŠPINAVÉ SEMIŠKY
získají zpět krásu, kdyžje přejedeme zlehka jemným brusným papírem a otřeme hadříkem namočeným v octu.

OČISTA PLYŠOVÉHO MEDVÍDKA
vložíme méďu do igelitového pytlíku, přisypeme prášek do pečiva , pevně zavázat a řádně protřepat. Špína přilne k prášku a otřesené zvíře pak stačí vyluxovat.

ŽEHLENÍ SVATEBNÍHO ZÁVOJE
vyžehlí se přes voskovaný papír středně teplou žehličkou

PRÁŠEK NA PRANÍ . vÁŠ INSTANTNÍ SLIZ
1 šálek čistého nastrouhaného mýdla, 1 šálek sody, 1 lžička levandulového oleje.

JEMNÉ MÁCHADLO
1 šálek sody bicarbony (jedlá soda), 1 šálek jableč. nebo bílého vinného octa, 2 šálky vody, po 1 lžičce citronového a eucalyptového oleje.

Nové albíčko na rodince http://rodina.cz/bio

Soda je přírodní minerální sůl, která rozpouští nečistoty bez zbytečného používání chemie. Šetří tak při uklízení váš čas i peníze.

KUCHYŇ

Soda odstraňuje mastnotu. Ať už sporák, digestoř nebo kachličky za sporákem - mastnotu z nich dostanete trochou sody v prášku nebo v krému naneseném na vlhké houbičce. Potom už jen přetřete ošetřovaný povrch hadříkem namočeným v čisté vodě.

PLECH NA PEČENÍ

Připečený povlak, například šťávu z pečeného masa, namočte ve vodě smíchané s jednou lžičkou sody. Účinek je větší, pokud je plech ještě teplý.

SPRCHA

Přejeďte plastové stěny houbičkou se sodou, osprchujte a nakonec je vytřete dosucha.

ODTOK

Nepříjemný zápach, který se šíří kolem odpadu, odstraníte, když do něj nasypete lžíci sody a zalijete horkou vodou. Rozpustíte tak tukové usazeniny, které se v odtoku nahromadily.

KVĚTINÁČE

Barevné květináče s bílým okrajem nebo se skvrnami od vody namočte do umyvadla s teplým sodným roztokem (1 lžíce sody na 1 litr vody). Nechte působit asi 5 minut a potom vyčistěte kartáčkem.

POLIČKY

Přejeďte nenalakované dřevěné poličky, na kterých se uskladňují ovocné zavařeniny, sodným roztokem - asi 1 lžičku sody na 1 litr vody. Budou hygienicky čisté.

UMĚLÁ HMOTA

Nábytek z umělé hmoty, například zahradní židle a stolky, které ještě mají skvrny z minulé letní sezóny, umyjte sodným roztokem. Uvidíte, budou vypadat jako nové.

DŘEVĚNÉ SCHODY

Po zimě mívá dřevo - například dřevěné schody - zelenkavý povlak. Je to velmi nebezpečné, protože takový povrch klouže. Příčinou jsou zelené řasy, které se velmi rychle množí. Odstraníte je teplým sodným roztokem.

PRACOVNÍ DESKA

I umělohmotnou pracovní desku můžete umýt a hygienicky vyčistit například víceúčelovým čisticím prostředkem s obsahem sody.

http://csop.ecn.cz/zivazahrada/ziva_zahrada.php

Živá zahrada � projekt Českého svazu ochránců přírody

Projekt ČSOP živá zahrada si klade za cíl motivovat veřejnost k úpravám svých zahrad i pro potřeby volně žijících živočichů. Prostřednictvím živé zahrady se tak alespoň částečně vrací příroda zpět do blízkosti člověka.

V posledních letech sledujeme významný úbytek biodiverzity právě v okolí lidských sídli��. Mnozí živočichové, kteří člověka u jeho sídli�� provázeli po staletí, najednou rychle mizí. Příčiny nejsou zcela známé, ale je zřejmé, že jednou z nejdůležitějších je změna péče o zahrady. V posledním desetiletí lze pozorovat, jak se zahrady stále více izolují neprostupnými ploty, ze zahrad mizí ovocné stromy, vysazují se na nich zdejší přírodě neznámé druhy rostlin, intenzivně se sečou trávníky, používá se více chemických prostředků a nevhodná technika. Často se také na zahrady zavádějí prvky, které jsou živým organismům smrtelně nebezpečné (nevhodně konstruované nádrže s vodou, bazény s kolmými stěnami, průhledné skleněné stěny, ...).

Přihlaste svojí zahradu do soutěže

Rady a návody, jak na zahradu přilákat různé živočichy

Jak přilákat čmeláka nebo motýla

Čmelákům a motýlům je třeba nabídnout kvetoucí rostliny po co nejdelší období v roce, motýlům navíc živné rostliny pro jejich housenky. Mnoho druhů hmyzu po celou sezónu přiláká také směska svazenky s hořčicí. Zdroj nektaru a pylu - z květin dáváme přednost neplnokvětým formám, bohaté jsou hlavně složnokvěté, (např. slunečnice, měsíček, kopretina), z aromatických rostlin hlavně hluchavkovité (např. dobromysl, meduňka, máta) a miříkovité - mrkvovité (např. kopr, koriandr, kerblík). Čmeláci kromě slunečnic navštěvují rádi i vikvovité (např. jetel), pro včely je velkým lákadlem např. svazenka (použitelná i jako vynikající zelené hnojení). Vykvést a vysemenit můžeme nechat i mnoho zelenin, jako např. ředkvičku, kopr, kadeřávek, černý kořen, salát apod.

Potrava pro ptáky

Pravidelné přikrmování ptáků je důležité zejména v zimních měsících, v obdobích vysoké sněhové pokrývky. Vyskytne-li se námraza, kdy se veškerá potrava ocitne pod pro ptáky neprostupnou krustou ledu, stává se pro ně umělé přikrmování životně důležitým.

Rovněž nedostatek tekoucí čisté vody působí ptákům velké obtíže. Proto je v této době vhodné ptákům pomoci. A proč jim nepomoci pěkně v dohledu z okna kuchyně či obýváku a nepotěšit se tak zároveň jejich blízkostí?

Typů ptačích krmítek je nepřeberné množství.

Pro jejich konstrukci platí vcelku tři zásady:

1,zastřešení není nutné, ale je výhodné - chrání krmivo před vlhkostí a zapadání sněhem

2,zajištění odtoku vody z krmiště naopak nutné je - krmivo nesmí ležet ve vodě

3,každé krmítko musí být konstruované tak, aby se k němu nedostali kočky, kuny, potkani či jiní dobře šplhající predátoři

Umístění krmítek může být vcelku libovolné. Dbejte pouze na to, aby tak, jako vy budete mít dobrý výhled na krmítko, měli by mít ptáci z krmítka dobrý výhled do všech stran, aby včas zaznamenali hrozící nebezpečí a mohli na něj zareagovat útěkem do blízkého úkrytu. Rovněž nedávejte krmítka do blízkosti čirých, průhledných či zrcadlících se skleněných stěn, do kterých by mohli ptáci narazit. Takovéto smrtonosné pasti ovšem nemají na naší živé zahradě co dělat!

Krmítko je třeba udržovat v čistotě, za teplejšího počasí je nutné odstraňovat kazící se zbytky ptačí potravy každý den. Krmíme-li přímo na zemi, pak je nutné kvůli hrozící infekci místo krmení čas od času, nejlépe jednou týdně změnit.

Jaké krmení pro jaké ptáky

Semínka - především slunečnice, drcený oves, len, proso, konopí, semínka trav a bodláků - pro vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky

Ovoce (na zemi)- zejména jablka, ale i každé jiné - pro kosy, drozdy, kvíčaly, cvrčaly

Bobule - na podzim sbírané, mražené nebo po usušení znovu namočené jeřabiny, černý bez, šípky, víno - pro kosy, drozdy, kvíčaly, cvrčaly, zvonky, jíkavce, hýly

Ořechy- včetně kokosového pro vrabce, zvonky, sýkory a čížky

Odřezky masa pro špačky, sojky, straky či havrany

Tuk (lůj)- pro sýkory, strakapoudy a brhlíky

Samozřejmě vaším krmítkem určitě nepohrdnou i mnozí další ptáci. Vždyť jich na krmítkách bylo pozorováno už přes 100 druhů!
Vždy je lepší instalovat krmítek více. Mezi ptáky je totiž, inu jako u lidí, mnoho agresivních nenechavců, kteří nestrpí, aby se na "jejich" krmítku přiživoval s nimi ještě někdo jiný. Čím více krmítek, tím více ptáků najednou může hodovat.

Recept na Ptačí puding

Smíchejte v nádobě dohromady: strouhanku, strouhaný tvrdý sýr (nesolený), nesolené buráky a jiné ořechy, semínka slunečnice, prosa, lnu atd., ovesné vločky, rozdrcené studené vařené brambory a zalijte rozpuštěným tukem (takovým, který při pokojové teplotě ztuhne. Poměr: 1 část tuku na 2 části ingrediencí. Vše promíchejte a nechte vychladnout. Puding můžete ptákům předložit přímo v nádobě, ve které byl připraven či ho vtlačit do libovolné síťky či třeba košíčku z pletiva.

Voda

Přístup k nezamrzlé vodě je pro ptáky životně důležitý nejen pro ukojení žízně ale i pro koupání. Koupání je důležitou činností, která ptákům pomáhá udržovat si v dobré kondici peří. Ptáci se umí koupat tak, aby si peří nepromočili, proto se, mohou-li, koupají i v zimě. Chcete-li ptákům zajistit po celý rok dostatek vody na pití a koupání a neprotéká-li vaší zahradou zrovna potůček, nezbývá vám, než si koupit či vyrobit nezamrzající ptačí napajedlo. Jako každé napajedlo musí být mělké, nesmí mít kolmé stěny a nemělo by mít kluzké dno. Minimálně jednou denně se v něm musí vyměnit voda. A aby v zimě nezamrzlo zajistíte pouze za pomoci elektřiny. Buď do něj instalujete topné tělísko a termostat, které používají akvaristi nebo miničerpadlo, které zajistí neustálou cirkulaci vody. Z tohoto důvodu, ale i pro potěchu umístěte napajedlo co nejblíže k oknu, třeba i na balkón či terasu. Pohled na za mrazu se koupající ptáky určitě stojí zato.

budky pro ptáky

konstrukce budek pro ptáky

Přezimování ježků

Pokud ježkům chceme ulehčit hledání vhodného místa k přezimování , můžeme jim vyrobit budku. Rozměry budky jsou přibližně 30 x 30 x 40 cm. Může být dřevěná či plastová. Do její dutiny vede dlouhý (alespoň 60 cm), úzký (o průměru max. 14 cm) vchod. Směrem ven z budky by se měl svažovat, aby jím do dutiny nezatékalo. U stropu musí být dutina odvětrána například vodovodní trubkou - rovněž umístěnou tak, aby do ní nezatékalo. Vyústění trubky v dutině je nutné zabezpečit tak, aby se neucpalo - například ho lze omotat drátěným pletivem. Dno budky je dobré vystlat do 1/3 výše suchým listím, senem či natrhanými novinami. Budka je zakopána v hromadě hlíny, listí, slámy či třeba v kompostu - okolní vrstva musí být dostatečně velká, aby dutina se spícím ježkem nemohla v zimě promrznout. Ježek, pokud se v okolí vyskytuje, by si měl na podzim sám budku najít a obydlet. Pokud tak neučiní, nic se neděje, budka může sloužit jako zimní úkryt mnoha dalším živočichům. Na vchod do budky můžete v těchto dnech ježka upozornit, když co nejblíže ponecháte přes noc kousky vařeného masa - nejlépe drůbežího anebo třeba jen misku s vodou. Na jaře, nejlépe v květnu, je třeba budku otevřít a vyčistit. Ale opatrně! Nejdříve se přesvědčte, zda ještě není obydlená, ježci by v ní totiž mohli mít mláďata.

Nákres budky pro ježky

Pokud byste měli zájem o další informace o přechovávání a krmení malých ježků v zimě, podívejte se na: http://www.csop.cz/poradna/jezci.php

Úkryty pro hmyz i jiné živočichy

* úkryty pro hmyz - pokud na zahradě není dostatek křovin s drobnými úkryty pro hmyz, můžeme je přichystat v podobě svazečků různě velkých větviček, snopečků slámy zavěšených pod obráceným květináčem zavěšeným na stromě (ideální pro škvory, významné konzumenty mšic) nebo špalíčků s navrtanými různě velikými otvory
* "divočina" - místo, kde budeme jen tichým pozorovatelem bez zasahování, bez sekání trávy, někde na okraji zahrady, kde volně žijící živočichové mohou najít bezpečný úkryt i klidné místo k rozmnožování
* udělejte si na zahradě "divoký koutek" pěstujte zde plazivé či popínavé keře (například ostružiny a břečťan). živé ploty, popínavé rostliny a husté křoviny umožní na vaší zahradě úkryt velkému množství zvířat. Hromada nařezaného dříví a kamení neuvěřitelně podpoří život na vaší zahradě a přiláká spousty živočichů
* starý mrtvý strom - trouchnivějící dřevo - větší kusy, nejlépe na různých místech zahrady nebo to mohou být prkna sloužící zároveň jako cestičky či třeba umělecky pojaté a osázené pařezy apod. - trouchnivějící dřevo potřebují k vývoji larev střevlíci, kteří nám pak pomohou významně redukovat počty slimáků
* pokuste se, pokud je to jen trochu možné, pěstovat pouze původní druhy stromů, keřů a květin. Vybírejte takové ovocné odrůdy, které nejen, že vám přinesou bohatou a chutnou úrodu, ale které zároveň poskytnou útočiště a potravu jiným živočichům. Stromovou dutinu však částečně lze nahradit - ptačí budkou či polobudkou nebo umělým útočištěm pro hmyz.
* kameny mezi kterými jsou štěrbiny, potřebují ke svému životu ještěrky a slepýši. Může to být suchá zídka, skalka, obrubníky nebo tzv. "bylinková spirála"
* hromada větví a listí jako úkryty pro obojživelníky, hmyz, pavouky a malé savce. Shrabávejte listí pod křoviny, na podzim nechte na zemi spadané ovoce, část jablek a jiných plodů ponechte na stromech. To je ideálním úkrytem také pro ježka, vítaného konzumenta slimáků a různých housenek, ale chcete-li ho na zahradě vidět, musíte mu umožnit na zahradu přicházet a zase z ní odcházet. Vysoká podezdívka kolem celé zahrady je pro něj nepřekonatelnou bariérou
* hadník - kompost, který nepřehazujeme, kde se střídají vrstvy větviček, tlejícího materiálu a kartonů, pokud je přístupný z boku, je místem, lákajícím k založení hnízda užovky, které naši zahradu na oplátku zbaví drobných hlodavců

Voda po celý rok

Poskytujte živočichům nezávadnou vodu po celý rok. Nemusíte mít vždy hned zahradní jezírko. Stačí i obyčejná mělká miska s pravidelně vyměňovanou vodou. Důležité je, aby žádná vodní nádrž na vaší zahradě (včetně nádob s vodou) neměla kolmé vysoké okraje po kterých by se do vody spadlý živočich nemohl vyškrábat ven.

Malé napajedlo, případně mělké koupaliště je důležité nejen pro ptáky, kteří pak neozobávají tolik pupeny a plody, ale i pro mnoho druhů hmyzu, hlavně pro včely. Je třeba zajistit bezpečí (v blízkosti by neměly být křoviny, kde by se mohla skrýt číhající kočka )

Malé zahradní jezírko přiláká na zahradu obojživelníky jako jsou žáby a čolci a umožní jim i rozmnožování. Je ovšem nutné zajistit možnost bezpečného návratu na břeh. Nejjednodušší je to prostřednictvím kusu dřeva, přesahujícího ze souše do vody.

JEZÍRKO (tůňka)

Příklad jezírka na propustném podloží, kde je vodu třeba zadržovat nepropustnou fólií

Postup:
na místo, kde chceme vyhloubit jezírko (tůňku) přidáme asi 10% délky na průhyb a 1 m z ka�dého okraje na zachycení. Tento prostor vykolíkujeme, fólii odstraníme a vyhloubíme jámu se sklonem stěn asi 30 stupňů, tak aby maximální hloubka byla 100-150 cm. Po obvodu jámy vykopeme ještě asi 30 cm hluboký a 30 cm široký příkopek, vzdálený od "břehu" opět kolem 30 cm. Fólii položíme do jámy tak, aby přesahující konce ležely na dně příkopu (viz. obrázek). Fólii v příkopu zatížíme kameny a udusanou hlínou. Do dna nádržky položíme také několik kamenů a trsy rákosu, ostřice a sítiny či orobince s větším obsahem hlíny. Dno nádrže je případně také možné vyložit hrubým štěrkem.

Podzim živé zahrady

Úkryt, potrava a prostředí vhodné k rozmnožování jsou, jak už víme, podmínky, které musíme živočichům vytvořit, abychom je přilákali a udrželi na naší zahradě.

V začínajícím podzimu bychom se měli zaměřit zejména na vybudování vhodných přezimovacích úkrytů a zajištění co nejpestřejší krmivové základny pro živočichy, kteří přes zimu nespí. I nyní platí osvědčené pravidlo - nevymýšlet vymyšlené, ale nacházet vzor a inspiraci v okolní přírodě.

Umělé úkryty
Podívejme se, kam se živočichové (nejen) na zimu ukrývají v ekosystému člověkem nepoznamenaném a zkusme podobná (když už nemůžeme stejná) prostředí vytvořit na naší zahradě. Tak například: 1. V přírodě staré stromy nikdo nekácí, nerozřezává, nepálí či nedrtí v štěpkovačích. Umírají vstoje, tlí v leže. Mrtvý či pozvolna umírající strom poskytuje úkryt a potravu obrovskému množství živočichů. Máte-li tu možnost, nechte si takový strom na své zahradě! Nemáte-li, pokuste se na zahradu instalovat úkryty alespoň vzdáleně připomínající práchnivějící dřevo, odchlípnutou kůru či stromovou dutinu. Všichni určitě známe ptačí budky - více či méně dokonalé napodobeniny stromových dutin. V zimě velmi často slouží mnoha druhům ptáků jako noční úkryty. Méně se ví, že lze úspěšně použít i umělé napodobeniny ztrouchnivělého či tlejícího dřeva jako úkryty pro hmyz. Umělé úkryty pro hmyz (slunéčka, zlatoočky, škvory) lze vyrobit jednoduše třeba jen z kusu plastové lahve vycpaném senem, listím, kartonem či jiným pórovitým materiálem. Dřevěný špalek či trámek (ale třeba také cihla) poslouží jako úkryt hmyzu, provrtáme-li ho co nejhustěji otvory různého průměru a hloubky. Kombinováním různých materiálů lze při dostatku řemeslné zručnosti vyrobit i velmi dekorativní prvky, které, nejen že slouží mnoha druhům hmyzu, ale mohou být i zajímavou ozdobou naší zahrady.

Budka pro hmyz poskytuje úkryt mnoha druhům hmyzu.
V dutině pod střechou mohou hnízdit i ptáci. V ČSOP lze zakoupit za 890,- Kč.

2. V přírodě se také nesetkáte s tak silně chemicky a mechanicky ovlivňovanými (a navíc ještě monokulturními) porosty, jakými jsou naše pečlivě udržované trávníky. Když už takové cizí a mrtvé, nicméně snad díky americkým seriálům stále ještě módní, prvky chcete mít, nechte alespoň kousek trávníku přírodě. A nesekejte na něm trávu tak často - stačí 1 - 2x do roka. Ideální by rovněž bylo, nesekat tento kousek zahrady motorovou sekačkou, nýbrž tak, jako naši tatíci - ručně. Motorová sekačka totiž působí tak trochu jako mixér. Vše živé, co v trávě hledá úkryt, nutíte tímto mixérem projít…! Nesekejte trávu před zimou. Slehlá tráva, pokud možno sněhem pokrytá, je významným útočištěm pro hmyz, pavouky a mnoho dalších druhů živočichů. Musíte-li už trávu posekat, nechte ji alespoň zetlít někde na kompostu, v kupce v rohu zahrady či jí uložte pod stromy a keře. A dříve, než na jaře definitivně skončí mrazy, tato zvířecí útočiště neodkrývejte. To platí i o kompostu - jedním z nejživějších míst na vaší zahradě. V zimě se do kompostu nesahá!

      “Divoký koutek“ oživí každou zahradu.

3. Stavíte-li skalky, zídky, terásky či jiné kamenné prvky, myslete na své přátele z řad obojživelníků či plazů. Vytvořte jim mezi kameny hluboké dutiny, do kterých se mohou ukrýt. Napodobíte tak jejich přirozené úkryty v dírách hlodavců, skalních puklinách či sutích. Větší dutiny mohou sloužit i jako úkryty ježkům. O tom, jak postavit budku pro zimující ježky jsme se zmiňovali už dříve. Podrobné návody lze najít na www.zivazahrada.cz.

Štěrbiny mezi kameny poslouží jako úkryty ještěrkám, ropuchám, čmelákům,
 některým druhům sýkor a motýlů. Autorkou ilustrací sýkory, čmeláka a babočky je Simona Prokešová.

4. I v naší české kulturní krajině lze najít zákoutí, kde podobně jako v člověkem nedotčených pralesech, spadané větve a kmeny stromů nikdo neodstraňuje. Hromady starého dřeva tak poskytují cenná útočiště pro široké spektrum druhů živočichů. Ponecháme-li si na zahradě hromadu větví, špalků či starých kmenů - přes zimu či ještě lépe po celý rok - opět se o krůček přiblížíme přírodě.

Připravte si krmení na zimu už teď

- semínka trav i obilí Posbírejte po vzoru našich babiček, no spíše prababiček, na sklizených polích zapomenuté klásky či laty, květenství různých trav a usušte si je. Mimochodem, na správné živé zahradě byste měli mít - třeba jen malý - obilný koutek a pěstovat na něm známé i už takřka zapomenuté druhy obilí. Kromě toho, že tak poskytnete potravu (a úkryt) mnoha živáčkům, přesvědčíte se, že i obyčejné obilí je krásné.

- semínka olejnin