Posekaná tráva, shrabané suché listí a jehličí, odřezané větve a odstřižky živých plotů, spadané ovoce či šišky, vytrhaný plevel a uschlé letničky - to vše se dá zužitkovat právě kompostováním, což není v podstatě nic jiného než urychlení přírodního procesu rozkladu organických zbytků.
Příprava kvalitního kompostu, který bude bohatý na humus a jiné živiny, má však svá určitá pravidla. Zdřevnatělý odpad - šišky, větve apod., ale třeba i tužší listí, například z kaštanu, dubu či ořechu - je třeba nejprve rozmělnit zahradním drtičem, což usnadní jejich tlení. Také suché jehličí je vhodné jen v rozumné míře.
Hutné vrstvy posekané trávy by bránily přístupu vzduchu, proto je lepší více tenčích vrstev proložených třeba právě listím. Do kompostu ovšem nepatří listí napadené škůdci, semena plevele a vytrvalé druhy plevelů vůbec. Naopak lze kompostovat i část odpadu z domácnosti, pokud je rostlinného původu - například slupky z brambor, zbytky ovoce, zeleniny apod. V menším množství sem může přijít i popel ze dřeva spáleného v zahradním krbu.
Správně připravený kompost má být kyprý, mít tmavou barvu a nezapáchat. Aby takový byl, musí být jeho skladba pestrá s vyváženým podílem vkládaných suchých a vlhkých komponent. Za optimální výslednou vlhkost se považuje asi 60 %. Doporučuje se kompost jednou až dvakrát během sezony přeházet, případně prorazit jeho středem průduchy a usnadnit tak přístup vzduchu ke zhutněným vrstvám. Teplota uvnitř kompostu má být kolem 50°C. Aby v chladných obdobách roku příliš neklesala, je třeba zakrýt jeho povrch vrstvou listí, slámy či jiným přírodním materiálem.
Pro založení kompostu je nejvhodnějším místem zpevněná plocha v polostínu někde pod stromy v odlehlejší části zahrady, určitě ne v těsné blízkosti odpočivných zákoutí či jiných pobytových zón. Pak už stačí vyrobit si jednoduchou dřevěnou ohrádku, případně zakoupit některý z kompostérů, které nabízejí hobby markety nebo zahradnická centra. Jsou mezi nimi i speciální plastové termokompostéry s izolovanými stěnami, v nichž rozkladný proces probíhá rychleji - během jedné vegetační sezony. Mají ale menší kapacitu a vyžadují jednorázové naplnění, aby se dostavil potřebný tepelný efekt.
Přeměna zdánlivě neužitečného zahradního odpadu na kompostovou směs přinese dvojí užitek: ušetří starosti s jeho likvidací a současně umožní průběžně obohacovat půdu o výživné látky.
