VELIKOST ELEKTROD, PROUD, TEPLOTA, MÍCHÁNÍ
Velikost elektrod by se měla řídit několika aspekty:
1. jak velkou produkci stříbra zamýšlím. Čím větší plocha elektrod, tím větší proud, ergo kladívko tím vyšší produkce stříbra v čase. Pro domácí spotřebu podle mé zkušenosti bohatě vyhovuje činná plocha (jedné) elektrody cca 30 cm čtverečných, příprava cca 700ml sttříbra o koncentraci cca 10ppm trvá asi 45 minut.
Činnou plochou elektrody rozumějmě veškerou plochu, která přijde do styku s elektrolytem (destilkou).
2. Při volbě tvaru elektrod musíme brát v potaz tvar reakční nádoby, její průměr a výšku, výšku elektrolytu v nádobě.
3. Při stanovení rozměrů elektrod bychom si měli uvědomit, že nádoba by měla být uzavřená, viz dále a elektrody by měly vést mimo prostor reakční nádoby (nedoporučuji spojování elektrod s kabelem v prostoru nádoby, zcela jistě by docházelo k elektrolytickému procesu přívodního vodiče.
4. Je třeba vzít v úvahu, že elektrody je nutné po každém procesu vyčistit do stříbrného lesku (na elektrodách se usazuje při elektrolýze kysličník stříbrný, který je nutno eliminovat), takže je vhodné, aby elektrody nebyly z tenkého materiálu, aby se čištěním nedeformovaly.
Z výše uvedených důvodů jsem zvolil pro výrobu elektrod poměrně robustní materiál o rozměrech 2,5 x 13 x 91,3 mm, kde výškou elektrody 91,3mm je myšleno ohraničení činné plochy elektrody; ve skutečnosti jsou elektrody delší, jejich reálná délka závisí na výšce nádoby tak, aby elektrody šly až mimo činný prostor reakční nádoby, kde na ně jsou připojeny šroubovým spojem přívodní kabely.
Proud tekoucí obvodem je nejvhodnější nastavit na proudovou hustotu 0,155mA/cm čtvereční (rozumějme tím činnou plochu jedné elektrody).
Mnou používaná soustava elektrod (2 identické elektrody kterou jsem popsal výše) poháním proudovým zdrojem, kde proud je nastaven na konstantní hodnotu Iconst=5,0 mA.
Použití většího proudu znamená produkci větších nežádoucích částic, jejich vznik je viditelný pouhým okem jako "rezavý závoj" vznikající při elektrolýze na elektrodách, případně pak změnou barvy elektrolytu na nejrůznější odstíny hnědé.
Z nejrůznějších důvodů se pak směr proudu elektrodami reverzuje, to jest anoda se během elektrolýzy prohazuje s katodou a naopak. Toto se děje během celého procesu v intervalech, které byly stanoveny na 20 sekund.
To znamená, že 1x za 20 sekund se změní smysl tekoucího proudu elektrolytem, katoda se stane anodou a naopak.
Vzhledem k výše uvedenému popisu zdroje chci zdůraznit, že jde o proudový zdroj, což znamená, že ten v závislosti odporu elektrolytu nastavuje zdroj své výstupní napětí tak vysoko, aby elektrolytem tekl nastavený proud (v mém případě 5 mA) a to za všech okolností. Výsledek je tedy do velké míry závislý na parametrech tohoto zdroje, zvláště pak na maximálním dosažitelném výstupním napětí.
Důsledkem toho může být, že na začátku elektrolýzy napětí na elektrodách může dosáhnout v prvních sekundách procesu až řádově několika stovek voltů až řádu kilovoltů. Toto napětí prudce klesá dolů tak, jak se z elektrod uvolňují ionty stříbra a elektrolyt se stává s časem vodivějším a vodivějším. Elektrolytický proces pak končí (v mém případě po 45 minutách) s napětím na elektrodách někde u 26V, přičemž tedy stále zdůrazňuji, že elektrolytem od počátku do konce procesu teče konstatní proud.
samozřejmě, že mnozí používají k výrobě koloidního stříbra nejrůznější zdroje (většinou napěťové), čímž se také dostanou ke kýženému výsledku. Bohužel ale proces s tímto zdrojem nelze jaksi pořádně kočírovat a dochází tedy k výrobě stříbra s abnormálně velkým podílem obrovských částic.
Protože ale vše souvisí se vším, je nutné ještě zdůraznit teplotu, která velkou měrou ovlivňuje vodivost elektrolytu, doporučuji pracovní teplotu někde u 50 st. Celsia, ne výše.
Jinak na elektrodách VZNIKAJÍ BUBLINKY, které se na povrchu elektrod mohou tvářit jako izolant.
Teplota by měla být konstantní během celého procesu a hraje největší roli na začátku elektrolýzy, kdy velkou měrou ovlivňuje rychlost nastartování celého procesu. |
