Všechny naše deníky

Nádherné materiály na plenky a dětské nebo i vaše oblečení najdete v obchůdku, materiály jsou certifikované pro děti do 3 let

V obchůdku najdete látky z bambusu, biobavlny, konopí, merino vlny. Dále zde najdete PUL na kalhotky, suché zipy, plastové patentky (a kleště na ně), lastin (super pružná gumička super do plenek), lemovací gumičky k profi olemování PUL kalhotek. Také krásné Hilco látky a další :o)

V roku 2001 bolo zavedené do očkovacieho kalendára detí povinné plošné očkovanie proti vírusovej hepatitíde typu B. Po povinnom očkovaní proti TBC štvrtý deň v porodnici, patrí toto očkovanie, aspoň podľa mojho názoru, k tým kontroverznejším. Naozaj sú naši trojmesační kojenci touto chorobou ohrození?

Čo je hepatitída typu B

Hepatitída typu B je infekčné ochorenie spôsobujúce degeneratívny zápal pečene (česky jater). Ochorenie môže prebiehať ako akútne ikterické onemocnenie (ikterus - žlté sfarbenie pokožky a očného bielka), ale aj úplne bezpríznakovo. Bezpríznakový priebeh ochorenia je častejší u detí (až 90% detí nemá žiadne príznaky ochorenia), s vekom však stúpa počet ochorení sprevádzaných typickými príznakmi (u dospelých jedincov má príznaky ochorenia 50-80% pacientov). Pri symptomaticky prebiehajúcom akútnom ochorení je väčšia pravdepodobnosť úplneho vyliečenia než pri bezpríznakovom, kedy je častejší prechod do chronickej fázy (tzn. liečba trvá dlhšie ako pol roka od stanovenia diagnózy). [1]

Ako prvé sa pred vypuknutím akútnej fázy objavia chrípkové príznaky - únava, nechutenstvo, nevoľnosti, bolesti klbov. Niekedy sa pridajú aj tlakové bolesti v hornej časti brucha. Niektoré z príznakov často pred samotnou ikterickou fázou ustupujú. Po prepuknutí vlastného ochorenia sa uvedené príznaky vystupňujú, pridáva sa tmavé sfarbenie moči, svetlá stolica, ikterus. Infikovaný jedinec je nákazlivý od prvých prejavov ešte pred vypuknutím akútnej fázi. Tá trvá spravidla 4 - 6 týždňov. Obávanou komplikáciou je fulminantný priebeh ochorenia, kedy dochádza k zlyhaniu pečene (jater), a ktorý može byť smrteľný. Fulminantný priebeh so zlyhaním pečene je dôvodom k urgentnej transplantácii pečene. [1]

Liečba hepatitídy nie je krátkodobá, pri nekomplikovanom priebehu je podporná, asi 95% chorých sa však úplne uzdraví. Zostávajúcich 2-6% prechádza do chorickej fázy, časť tvoria asymptomatickí nosiči, ktorí ale nemusia byť infekční, u druhej skupiny je ochorenie “aktívne” a može sa vyvinúť (priemerne po viac než 10-15 rokoch) cirhóza pečene s následnou rakovinou. [1]

Vírus hepatitídy typu B (HBV) môžme nájsť takmer vo všetkých telesných tekutinách, pre prenos infekcie má najväčší význam krv, ejakulát a vaginálny sekrét. Prenos HBV krvou sa deje napr. v zdravotníckych zariadeniach, a to buď ako profesionálne ochorenie zdravotníkov, alebo ako nemocničná nákaza pacientov. Časté je toto ochorenie u narkomanov, ktorí používajú spoločné ihly, striekačky, či roztoky. Nebezpečné môžu byť kontaminované nástroje pri manikúre, pedikúre, akupunktúre, tetovaní či piercingu. Prenos môže prebehnúť aj pri spoločnom používaní holiacich strojčekov, zubných kefiek či inými predmetami, na ktorých môže zostať zaschnuté mikroskopické množstvo krvi. Významný je prenos pohlavným stykom a z nakazenej matky na novorodenca.

Očkovanie ako prevencia

Prvé očkovacie látky sa vyrábali z plazmy infikovaných jedincov, mali však veľmi veľa nežiadúcich účinkov. Preto sa našiel iný sposob výroby vakcíny – rekombinatnou technológiou. Očkovanie chráni 5 rokov. [1]

V prípade očkovania proti hepatitíde typu B môžme hovoriť o dvoch typoch imunizácie:

1.      aktívna imunizácia - očkovaním – telo si vytvára protilátky samé, aktivované usmrtenými vírusmi;

2.      pasívna imunizácia, kedy sa do tela vpravia hotové protilátky. Pasívna imunizácia sa volí v prípade, že existuje nebezpečnstvo, že sa jedinec už do styku s HBV prišiel, a teda nie je čas na očkovanie. Tento spôsob sa volí napríklad v pôrodnici, keď dieťa porodí žena HBV už nakazená. Novorodencovi sa okamžite pasívnou imunizáciou podá špecifický imunoglobulín proti hepatitíde B (HBIg) spolu s prvou dávkou očkovania. Ďalšie tri dávky očkovania (hexavakcíny) nasledujú s približne mesačným odstupom. [7] Pasívna imunizácia sa volí aj v prípade, že sa napríklad poraníte o ihlu odhodenú narkomanom. [1] Vtedy je dôležité podať protilátky 48 hodín až 1 týždeň po predpokladanom prenose HBV do tela. Ochranný účinok takto podaných protilátok trvá 3 – 6 mesiacov. [3]

Nežiadúce účinky očkovania – vakcinácia proti HBV prináša pomerne veľké riziko nežiadúcich účinkov. Medzi tie najzávažnejšie patrí:

1.      SIDS – do americkej databáze VAERS prišlo od januára 1996 do mája 1997 18.000 hlásení o vedlajších účinkoch očkovania, z toho bolo 54 prípadov náhleho úmrtia kojenca;

2.      Alergické reakcie – častokrát začínajú ako “kopřivka”, môžu však dôjsť až k akútnej bronchiálnej astme, alebo k alergickému šoku. Pravdepodobnosť životu nebezpečného alergického šoku je 1 ku 100.000;

3.      Ochorenia autoimunitného systému a neurologické problémy – z nich sú najčastejšie Guillain-Barrého syndróm, roztrúsená skleróza (talianski vedci považujú za reálne, že sa roztrúsená skleróza prejaví až u 3 z 1.000 12-ročných detí). Francúzska vláda v roku 1998 zrušila očkovaciu kampaň v dôsledku podozrenia výskytu demyelinizačných ochorení ako vedľajších účinkov po očkovaní. Francúzske združenie pre výskum roztrúsenej sklerózy nedoporučilo ďalšiu aplikáciu vakcíny proti HBV;

4.      Reumatické ochorenia – artritída (krátkodobá i chronická) ako následok po očkovaní je pomerne častá – prejaví sa asi u 1% očkovaných;

5.      Diabetes – v rokoch 1989 a 1991 sa v súvoslosti so zavedením plošného očkovania kojencov na Novom Zélande zvýšil počet detí s diabetes o 60% na 18,2 detí zo 100.000. Centres for Disease Control zverejnil v roku 1998 údaje, ktoré potvrdzovali súvislosť medzi očkovaním proti HBV a prejavom juvenilnej cukrovky; [5]

Význam očkovania

Ako som už spomínala vyššie, toto očkovanie má význam pre rizikové skupiny obyvateľstva, kam napríklad patria novorodenci HbsAg pozitívnych matiek, u ktorých predstavuje očkovanie veľký prínos – pred zavedením očkovania novorodencov sa vo viac než 95% prípadov preniesol HBV na novorodenca, očkovaním sa toto percento znížilo na minimum (v kontrolnej skupine menej než 0,5%). [8]

Ďalej patrí k rizikovým skupinám zdravotnícky personál, pacienti s častým príjmom krvných derivátov, so srpkovitou anémiou, čakajúci na transplantáciu orgánov, osoby s rizikovým sexuálnym chovaním, drogovo závislé osoby, cestujúci do oblastí s vysokým výskytom HBV. [4]

Do povinného plošného očkovania detí bolo toto očkovanie zaradené v roku 2001. Aké veľké bolo pred týmto rokom riziko, že sa dieťa do 14 rokov hepatitídou B nakazí?

Rok/ všichni nakažení/ z toho děti 0-14let

1994 / 706/ 29

1995 / 604/ 8

1996 / 680/ 38

1997 / 564/ 20

1998 /575/ 19

1999 /636/ 22

200 /604/ 23

V prvom rade je namieste napísať, že výskyt hepatitídy B vykazoval viac než 15 rokov pred zavedením povinného očkovania trvalý pokles. Keď sa pozrieme bližšie na čísla hovoriace o výskyte tejto choroby posledných 7 rokov pred zavedením povinného očkovania zistíme, že u detí do 14 rokov sa teda priemerne ročne nakazilo 22,7 detí. [6]

Tu je aj istý nedostatok, nemám zo všetkých rokov k dispozícii údaje podľa veku detí, prostredia, z ktorého pochádzajú, ani spôsobu nákazy. Istotne by to bolo informatívnejšie, pretože predsalen 12 – 14 ročné deti už možu byť ako sexuálne, tak i drogovo aktívne. Dá sa preto predpokladať, že tie nakazené deti budú predovšetkým vo vyšších vekových skupinách, štatisticky to však potvrdené nemám, preto ďalej vychádzam pri výpočte z faktu, že je výskyt ochorenia rovnomerný vo všetkých vekových skupinách.

Pokiaľ uvažujem, že sa ročne priemerne rodí cca 100.000 detí, detí do 14 rokov je teda 1.400.000, pravdepodobnosť nákazy u jedného dieťaťa je 0,00162%. Nedomnievam sa, že je toto riziko tak vysoké, aby bolo dôvodom k zavedeniu plošného očkovania. (Pričom treba samozrejme mať napamäti, že pravdepodobnosť nákazy u detí do 10 rokov bude zrejme ešte o dosť nižšia.)

Jedným z mediálne vďačných argumentov je ihla narkomana na detskom pieskovisku. Áno, mnohé maminky sa s ňou stretli a nie je namieste ju podceňovať. Lenže v prípade, že sa o ňu dieťatko zraní je ho nutné (či už očkované či neočkované) opakovane vyšetriť na prítomnosť hepatitídy B pretože 5-10% očkovaných detí si nevytvorí protilátky. V prípade, že protilátky nemá, bude dieťa pasívne imunizované a následne sa proti hepatitíde B ešte naočkuje.

Hygienická služba v období od januára 1998 do mája 2001 (tzn. za takmer 3,5 roka) evidovala v Prahe 113 osob poranených nájdenou ihlou. Všetci boli následne vyšetrení a sledovaní, u nikoho z nich nedošlo k prenosu hepatitíd ani HIV. [1]

Pred zavedením očkovania proti hepatitíde B do povinného očkovacieho kalendára vypracoval na pokyn ministerstva zdravotníctva tým lekárov (na čele s MUDr. Jaroslavom Helclom, DrSc.) štúdiu, ktorá mala zhodnotiť prínos zavedenia tohto očkovania medzi povinné. Jej závery však znejú jednoznačne proti zavedeniu plošného očkovania:

· očkovanie novorodencov HBsAg pozitívnych matiek má veľmi dobrý efekt a nie je preto vhodné zavádzať plošné očkovanie novorodencov.

· vo vekových skupinách 15-19 a 20-24 rokov je výskyt ochorenia klesajúci. Vzhľadom k možnej vnútrožilovej narkománii a aktívnemu sexuálnemu životu može nastať v tejto vekovej skupine v budúcnosti nárast hepB. Nedá sa preto vylúčiť situácia, že bude nutné zavedenie plošného očkovanie pre dospievajúcu mládež.

· súčasnou prioritou (rok 1995) je pokračovať v strategii očkovania vybraných rizikových skupín obyvateľstva, do ktorých by sa mali zaradiť osoby s úzkym kontaktom s chorým na hepB, nosičom HBsAg, a vybrané skupiny diabetikov. [9]

Plošné očkovanie proti tejto chorobe v kojeneckom veku má ešte jeden pomerne významný nedostatok. Z nedávnych štúdií vyplýva, že pri očkovaní v kojeneckom veku dochádza po 10 rokoch k poklesu špecifických protilátok, a to až u 40% očkovaných. Tak sa stane, že 10-15 ročné deti, hoci absolvovali základné očkovanie tromi dávkami vakcíny, nie sú pred hepatitídou B pri vstupe do kritického veku dostatočne chránené. [10], [2]

Z uvedeného vyplýva, že táto choroba je z hľadiska prechodu do chronicity pre deti nebezpečnejšia, pretože čím skôr sa dieťa nakazí, tým väčšia je pravdepodobnosť, že prejde do chronickej fázy, kde hrozí poškodenie pečene. Napriek tomuto nebezpečenstvu však bolo pred zavedením povinného očkovania riziko nakazenia detí z nerizikových rodín zanedbateľné, postačilo vyhľadávanie a očkovanie rizikových osôb, čo potvrdila aj odborná štúdia. Na druhú stranu nežiadúce účinky očkovania proti hepattíde B sú významné a svojim výskytom prevyšujú prínos so zavedenia povinného očkovania. Preto mi nedá, aby som si nekládla otázku: bolo rozhodnutie o jeho plošnom zavedení dostatočne odôvodnené? Ako toto očkovanie uskutočnené v kojeneckom veku ochráni dospievajúcu mládež, keďže účinok tohoto očkovania je len 5 možno 10 rokov? Skutočne tým štát sledoval len prospech našich detí?

Zdroje:[1] Krekulová L., Řehák V.; Virové hepatitidy; Triton 2002

[2] Posilující očkování proti virové heptitidě typu B; www.vakciny.net

[3] Smetana J.; Epidemiologie virových hepatitid, vakcinace

[4] Souhrn údajů o přípravku, Engerix-B, www.vakciny.net

[5] Hirte M.; Očkování, pro a proti; Fontána 2002

[6] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

[7] Podešvová H.; Postup péče o novorozence HBsAg pozitivních a anti-HCV pozitivních matek; 2007

[8] Rožnovský L., Orságová I.; Postexpoziční očkováví proti virové hepatitidě B; 2006

[9] Helcl J.; Podklady pro strategii očkování proti virové hepatitidě typu B v ČR - Závěrečná zpráva

[10] Ochrana po očkování proti hepatitidě typu B ubývá; www.vakciny.net

Ludmila (autorka nie je lekárka)

PŘEMÝŠLÍTE O OČKOVÁNÍ PROTI RAKOVINĚ DĚLOŽNÍHO ČÍPKU????
Ráda bych vám pomohla při rozhodování malým souhrnem informací na toto téma.

Karcinom cervixu /zhoubný nádor dělož. hrdla/ je spolu s karcinomem prsu, dělohy a tlustého střeva nejrozšířenějším maligním onemocněním ženské populace.
Jaká je etiologie /příčina/ vzniku tohoto onemocnění?
1/ HPV
***************************************
2/ genotypová porucha dělení buněk
***************************************
3/ životní styl
***************************************

ad 1/ HPV - HUMAN PAPILLOMA VIRUS
-------------------------------------------------------

V dnešní době známe kolem 130 typů tohoto běžného viru, který je poměrně dobře geneticky stabilní a obsahuje DNA /tzn. že se dá proti němu očkovat/.
Podle onkogenního potenciálu se HPV dělí na
A/ HR ( high risk-vysokého riziko)...16,18, 31,33,35, 39,45,51,52, 56, 58-mají schopnost zahájit maligní transformaci, tedy vznik těžšího stupně prekancerózy a následně karcinomu
B/ LR ( low risk-nízké riziko)...6, 11, 34, 40, 42, 43, 44, 54, 74-způsobují kondylomata /benigní genitální bradavice/

HPV způsobuje infekci, která je sexuálně přenosná a setká se s ní až 80 % sexuálně aktivních žen; z toho až 75 % infekcí je způsobeno onkogenními typy HPV. Kondom nemusí chránit před jeho přenosem. HPV se přenáší kožním kontaktem. Doba mezi nakažením a prvními příznaky infekce je většinou mezi několika týdny a 8 měsíci, vzácně je i delší. Většinu těchto infekcí odstraní imunitní systém ženy sám. Pouze u malé části se z této infekce vyvine přednádorový stav a pouze u zlomku změna pokračuje v zhoubný nádor. V USA byla zjištěna přítomnost viru na čípku u zhruba 60% žen ve věku kolem dvaceti let, když byly testovány každé tři měsíce po dobu tří let. Avšak u většiny těchto žen (81 %) virus vymizel do 18 měsíců od jejich prvního pozitivního testu (u většiny vymizel do 6-ti až 12-ti měsíců). Během života navíc může dojít k opakovaným infekcím. Že infekce a zvláště opakovaná či chronické stádium je prekancerozou a předchází vzniku nádorového onemocnění, dokazovali již vědci v 19. a počátkem 20. století. /ROUS, BITTNER, FIBIGER/
Nakažení většinou nepozorují žádné známky infekce!

Přestože je dle WHO /Světová zdravot. organizace/ celosvětově přibližně 270 000 případů úmrtí ročně v důsledku karcinomu cervixu, je toto onemocnění velmi dobře preventabilní, pokud je včas a správně léčeno. Z údajů o INCIDENCI /počet hlášených nových případů za rok/ a MORTALITĚ /úmrtnost/ vypovídá úroveň preventivní péče. Jako příklad se uvádí Finsko, kde už v r. 95 byla incidence 6,7/100 000 žen a mortalita 1,4/ 100 000 žen. Lucembursko, Francie, Holandsko, Belgie, Anglie mají hluboko pod 8/ 100 000 žen. Země EU měly před přistoupením bývalých "postkomunistických" zemí incidenci 9,2 a po rozšíření stoupla incidence na 12,8. V roce 95 byla v ČR incidence 21,6/ 100 000 a mortalita 8,4/ 100 000. Dlouhodobě mají incidenci okolo 20/100 000 ČR, Maďarsko, Polsko a pobaltské státy.

ad 3/ ŽIVOTNÍ STYL.
-------------------------------------------------
Z anamnestických dat pacientek s onemocněním vyplývá, že jich:
*60-80% kouří
*začaly brzy žít pohl. životem, / nejvíce náchylné k infekci jsou mladé dívky!!!!/
* nezdravě se stravují
*jsou pohybově málo aktivní/střídají partnery
*neumí odpočívat
* dalším spouštěcím mechanismem je stres.

Jak už jsem se zmínila, s HPV se během svého života setká 80% sex. aktivních žen. Že jde o infekci přenosnou pohl. stykem podpořily i studie jeptišek, u kterých nebyly prokázány prekancerózy ani spinocelulární karcinomy. Často se mluví o tom, že rezervoárem infekce je mužský urogenitální trakt a slyšela jsem názor, že očkování proti HVP by mělo být nasměrováno i mužské populaci.
Vývoji infekce závisí i na hormonálních a imunitních dispozicích organizmu.

Pro dnešek vynechám symptomatologii a léčbu a povíme si o PREVENCI.
Vždycky je lepší pečlivé předcházení problému, než řešit a podstupovat složitou a nepříjemnou léčbu.
Předně by měly ženy
1/ pravidelně navštěvovat svého gynekologa, který se zaměří na anamnézu, provede vyšetření, nosný je zde cytologický screening. Ve vybraných případech HPV DNA test jako doplněk k cytolog. vyšetření. Jako horká novinka je test mRNA onkoproteinů HPV viru. Přínosem této vysoce moderní technologie je to , že netestuje pouhou přítomnost viru nebo některých jeho typů (tak jako je tomu u testování virové DNA), ale detekuje jeho nebezpečné působení, které záleží na imunitní odpovědi toho kterého jedince.

2/ dále k prevenci patří vakcinace

3/ zdravý životní styl

4/ na poli vědeckém - zkoumání vztahu HPV a mužského urogen. traktu.

V ČR existuje jedno jediné pracoviště a to v Praze, kde lze vyšetřit muže na přítomnost HPV a zároveň rozpoznat, o který onkogenní typ HPV jde.
Blížší informace včetně popisu vyšetření najdeme na
http://www.papillomavirus.cz/aktuality/webkontaktyfin.pdf

Pokud není váš ošetřující lékař ochoten udělat vyšetření na HPV, je možné takto učinit jako samoplátce. Cena: Základní příprava a zpracování vzorku 650 Kč ( tj. jedna infekce), rozšíření o další infekce ze vzorku +150 Kč. Firma MediGEN s.r.o sídlí v poliklinice na Spořilově, Božkovská 2967, Praha 4, 141 00. Kontaktní osoba je MUDr. Petr Tichý, e-mail: medigen@volny.cz
Konečně se dostáváme k plošné vakcinaci-očkování.
Řada pacientek a matek je nadšená, stejně je tak dost skeptiků. Proč? Je to očkování poměrně dosti "mladé" a nikdo neví, co časem přinese za potíže a jestli není lepší dodržovat v prevenci body 1 a 3!?

Nebylo by lepší před očkováním zjistit stav imunity? Na tuto otázku odpovídá Mudr. Roman Prymula Csc., Ph.D: "V souladu s doporučeními je zřejmé, že testování protilátek či HPV-DNA má význam pouze v určitých omezených případech. Základní skutečností je, že vakcína není terapeutická, tedy neodstraní z organismu již existující infekci. Naopak vlastní infekce typu 16 a 18, jakkoli je v těle přítomna, může být pouze dočasná a spontánně může vymizet. Poté má očkování smysl, neboť chrání před reinfekcí. Hlavní případ, kdy bych se já osobně za testování přimlouval, je žena, která u sebe předpokládá infekci virem HPV rizikovým typem 16 a 18 a chce se nechat očkovat. Podle stávajících studií je při prokázané pozitivitě HPV-DNA a pozitivní sérologii účinek vakcíny nulový (spíše negativní, ale bez statistické významnosti) a úspora zbytečně vynaložených prostředků tedy značná. (5). ACIP vyšetřování před vakcinací obecně nedoporučuje."

Horké debaty se vedou mezi vědci, lékaři , zástupci farmaceutických firem. Rovněž široká veřejnost má o problematiku zájem. A nemá cenu si zastírat, že je to i dobrý bussines. Merck plánuje roční zisk přes 3 miliardy dolarů. U nás v ČR jsou na trhu SILGARD/Gardasil/-http://www.ockovacicentrum.cz/?p=popularni-ockovani-silgard
CERVARIX- http://www.ockovacicentrum.cz/?p=popularni-ockovani-cervarix
cena kompletního očkování je cca 9 900CZK