Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
    

Patří do deníku

Jak přišla na svět Sofinka

Jak se splnil sen.

Autor: Bonsaj&Sára&Sofinka 07/08 , 16.7.2008
V pátek 11.7. jsem ráno v 7:30 zvonila tlačítkem příjem u porodního sálu č.2 v apolináři. Zachvilku mě přijali. Převlékla jsem se a šla na monitor. Pak jsme sepsali příjem, opět tam zaznělo něco o šetrném vyvolání (do te doby jsem myslela, že je to jen slovíčko), ale nebylo. Dr. mi řekl že tim gelem by mě vyvolávali velice opatrně kůli předchozímu císaři. Rozhodne se při ranni vizitě až tam bude i asistent co semnou provedou. A tak jsme čekali v přijímací chodbičče neb bylo hooodně narváno. Asistent vyšetřil maminy čekatelky na předpokoji a dvě paní co přijali ráno semnou a odešel :-D Nějak na mě prostě zapoměli v té chodbě. Byl tam semnou manžel takže jsme pořád vtipkovali. No nelenila jsem a po chvili jsem si našla PA a šla jsem zjištovat co bude neb se mi tam nechtělo ve stavu 2v1 byt cely víkend. Všichni dr. co mohli rozhodovat byli u cisaře takže jsme museli čekat. Když prišel dr. co mě ráno přijímal omlouval se a vyšetřil mě. Otevřená na 2. Tak že zkusí znovu udělat Hamiltonuv chvat a uvidí se. Bylo mi doporučeno se procházet a jelikož bylo plno tak jsme šli na chodbu kde jsem si vesele pochodovala. Do hodiny se uvolnila postel na hekárně tak jsem si tam dala věci natočili jsme monitor a ja zase mazala na chodbu za manželem. Zhruba ve 14h začali kontrakce. Docela mě překvapili nebyl to uplny čajiček a tak jako správny šaman vyvolavala jsem si v duchu silnější a pravidelnější kontakce. A byla jsem vyslyšena. Kontrakce sílily a ustálily se s pravidelností 5 min. A ja stále chodila na chodbě mezi lidmi. Občas jsem si odskočila odhekat kontrolu srdíčka a zase ven. Večer kolem 7 jsem začala cítit tlak do kyčlí a lehce na konečník při každé kontrakci. Svitla ve mě naděje že by přeci jen aspon tročičku nějaka změna??? že by se to aspon maličko hnulo. Do te doby porad 4-5min kontrakce které se dali vydejchat. Ale unavená jsem tedy byla, zvažovala jsem i epidural abych si chvili odpočinula kdyby jsme nahodou během toho víkendu skutečně rodila. Pak jsem si odskočila opět na předpokoj zjistit jak jsou na tom spolutrpitelky a jeslti by se na mě někdo nepodíval. Abych mohla aspoň doufat že se něco hnulo. TO bylo asi něco po 8 hodine. Vzala si mě na vyšetření PA, která predtím odvedla kolegyni spolurodičku na přípravu. Vylezu tam na tu kozu a ona ríka: "Vy na to vubec nevypadate, ale teď vezmeme vaše veci a půjdeme rovnou na sál ani klistýr nestihneme, jste otevřená na 9." Vytřeštila jsem oči, po cestě pro věci jsem se ptala jeslti stihnu elpidurál, ujistila mě že porodím daleko dřív nez by vubec zabral. (Nedovedete si představit mě zklamání :-DDD) Pak mě napolohovala na porodním lehatku na bok s jednou nohou vzhuru, prdla mi vodu dala monitor a skočila pro manžu. Po navratu se mi plně věnovala poradila, jak si mam přitlacit kdyz ucitim tlak a tak podobně. Zachvili (to už teda kontrakce byli po 3 a boles zesílila, ale když jsem se soustředila vydychala jsem to a mohla očima proklinat manžela co mi to udělal. Otočili mě na zada dali nohu na druhou kozu a bylo to tady .-)) Maminko až ucítíte kontrakci tak pořádně zatlačíme. To jsme provedli 3x a malá byla venku. Neuvěritelný pocit... Nedokážu popsat a tak se o to ani nesnažím.... Malou spolu s maželme odvedli na měření, vážení a tak podobně a mi jsme se jali porodit ještě placentu. Naštěstí vylezla dobrovolně. Těšila jsem se až prinesou malou a budu ji moc pochovat a přiložit, bohužel ale jak jsem se dozvěděla museli mi zkontrolovat dělohu kuli předchozímu cisari a na to mě potřebovali na chvili uspat a take podat ATB a sešít, neb se nám tak Sofinka trošku ramínkem zašprajcla a jaksi mi zrusila hraz mezi .... a zadní částí. Tak aspon než mě uspali a jali se na mě řádit přišel manžel v náručí měl náše druhé stěstíčko. Pochovala jsem si ji - nechtělo se mi ji nikomu už vubec dávat, ale musela jsem. Když jsem se probrala zpět došívali mě. Doktorka povídala, že pokud bych ještě chtěla miminko tak už jedině opět císařem. Přivedli mi opět manžela. Dali mi večeři (piskotky s přesnídávkou, nikdy jsem tuto kombinaci neviděla raději jako v ten moment :-))) a s manžou jsme se jali datlovat a volat do světa tu krásnou novinu. Celou dobu jak na sale tak na odděleni šestinedělí se o nás nádherně starali. Lepší lidi jsem si vysnít nemohla a stejně tak na pokoji. Takže pokud se dá porod a pobyt v nemocnici proměnit v krásný zážitek na celý život měla jsem to obrovské štěstí být právě tou vyvolenou. :-) :-):-)

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 1 čtenářů)
Zobrazeno doposud 300 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.