Jurisicova a spol. (1996)1 zjistili, že lidské preimplantační embryo produkuje rozpustnou (solubilní) formu HLA-G antigenu, který patří mezi tzv. netypické histokompatibilní antigeny a další autoři (Noci a spol. 20042 a Sher a spol. 20053) objevili, že vývojově perspektivní a neperspektivní embrya se liší v produkci sHLA-G.
Práce uvedených autorů ukázaly, že stanovení HLA-G by mohlo být kritériem pro výběr kvalitních embryí k transferu.
Tuto metodu jsme klinicky vyzkoušeli, v měsíci červnu jsme ji aplikovali zdarma všem našim klientům. Hlavním cílem našeho testování bylo zjistit, jak velkým přínosem pro naše klienty bude. Od zahraničních pracovišť, která dosud metodu klinicky zkoušela, se lišíme především v tom, že naše výchozí úspěšnost (bez testování sHLA-G) je podstatně vyšší (47,7% klinických gravidit na transfer u nás oproti 29% na pracovišti s nejvyšší dosaženou úspěšností po testování sHLA-G).
Při klinickém hodnocení jsme došli k závěru, že rozlišovací schopnost metody není zatím dostatečná pro zlepšení výsledků na pracovištích, která dosahují úspěšnosti na úrovni světové špičky. Pro některé klienty by použití metody naopak znamenalo snížení šance na otěhotnění, protože na našem pracovišti došlo k otěhotnění i u klientek, které neměly žádné sHLA-G pozitivní embryo a proto jim byla transferována embrya podle ostatních kritérií kvalitní, ale sHLA-G negativní.
Po vyhodnocení předběžných výsledků a s využitím poznatků získaných na ESHRE 2005 považujeme v současné době za prospěšnější pro naše klienty v nejbližším období:
- Dále zdokonalovat kultivační podmínky pro embrya našich klientů a zvyšovat tak jejich kvalitu.
- Zavádět dokonalejší metody kryokonzervace embryí, čímž se klientkám dále zvýší šance na těhotenství při jednom odběru oocytů.
- Dále zdokonalovat metody preimplantační genetické diagnostiky, která dává v současnosti na našem pracovišti velmi standardní výsledky a vysoký podíl těhotných na transfer.
- Hledat citlivější a spolehlivější metody na výběr nejperspektivnějších embryí k transferu.
1 Proc. Natl. Acad. Sci. USA, Vol. 93, pp. 161-165, January 1996
2 RBM OnLineVolume 9, No 1 July 2004
3 Human Reproduction 2005 20(1):138-146
|
