Ve středu večer jsem konečně zas vyrazila večer pryč. Měly jsme s holkama Býčí party :-). Stejně jako loni jsme společně oslavily naše narozeniny, tentokrát jsem ale dort nechystala :-). Bylo to moooc příjemné a myslím, že to brzo zopakujeme.
Na čtvrtek jsme byly domluvené s Rendou a Anetkou, že společně půjdeme do Krakova (ne do toho polského :-)) na Bořka stavitele. Den předtím jsem šly pro jistotu koupit vstupenky, abychom se tam vůbec dostaly. Naštěstí to nebylo tak narvané jako březnový maškarní, tak jsme si krásně ulovily místo hned u předního stolu.
Holkám se to prý moc líbilo, my jsme z toho byly s Rendou docela zdrchané :-). Pouštěli muziku strašně nahlas a těm hlavním protagonistům nebylo moc rozumět, protože ozvučení nic moc a ještě jak mluvili z těch velkých hlav.. Pak se divili, že děti moc nechápou co po nich chtějí. V podstatě se ale bavily jen děti vybrané na nějaké stavění nebo soutěžení, ostatní děti stály pod pódiem a snaživě se hlásily, aby byly taky vybrány.
Bylo mi líto hlavně těch malých, protože pořád vybírali jen ty větší a jedna holčička tam byla dokonce 3x. Tak to už Renda psychicky neunesla a šla jim to říct :-). Anetku nakonec vybrali a šla házet míčkama a Andulku jsem na pódium taky ve finále procpala poté, co jsem jí vzala do náručí, aby jí ty větší děti neodstrkovaly :-). Andulka zas měla pro změnu soutěžit v takové té hře, jak se pustí muzika, všichni chodí okolo a když přestane hrát, tak si mají sednout. Bohužel, jak už jsem psala, tak ty děti vůbec Bořkovi a Týně nerozuměly, tak nějak nechápaly, co mají dělat :-). Snažila jsem se přeřvat tu muziku a Andulce to vysvětlit, ta vždycky přiběhla - "Co, mami???" no.. dostala nakonec omalovánky, tak byla spokojená :-)) Já z toho byla totálně vyflusaná, takový mateřský management je fakt záhul! :-)
Na konci pořadu mohly na pódium všechny děti a stavěly z kostek dráhu a fotily se s Bořkem. Já tam taky poskakovala s foťákem, Renda v klidu hlídala Adélku u stolu :-). Povedlo se mi vyfotit holčičky jakž takž s Bořkem i Hugem, jen bylo hrozně těžké odehnat na tu chviličku focení ostatní děti a chtít ještě, aby se Andulka a Anetka na mě podívaly najednou a, nedejbože, dokonce se třeba usmály, to už byl fakt nadlidský úkol :-).
Úplně na závěr proběhla ještě minidiskotéka a děti dostávaly za tancování plyšáky. Andulka sice tancovala jak o život, ale plyšák na ní už nezbyl. Naštěstí :-). Máme jich doma víc než dost a ona byla spokojená i za omalovánky :-) |
