Aby toho všeho nebylo málo, přijel Petr v úterý z práce něco málo po obědě. Nepřijel sám, přivezl si zimnici a přitom žhavil víc než oba naše diesely dohromady - měl přes 39C.
Vysloveně pak konkuroval teplárnám a vodárnám, protože z něj lilo jak z konvičky. Peg mi navíc poradila, že když se nacpe hrachem a fazolema, tak bychom mohli ušetřit i za plyn.. :-)
V pátek si konečně došel k doktorce a dostal silná ATB a poukázku na rentgen plic. Takže i celý následující týden bude doma. Výhodou je, že aspoň pohlídá Adélku, když vodím Andulku do školky a ze školky. Nevýhodou bude chybějící příjem, ale ten zas snad dorazí z Eurony.
Whoops - oslí můstek na mého nového miláčka Euronu - tenhle měsíc jsem přeskočila dokonce dvě úrovně a fakt mám radost, protože už věřím, že se tím uživit dá a velmi slušně. Sice si teď musím oběhat úřady kvůli živnostenskému listu, ale je to příjemná starost. Už mám pod sebou pár lidí a je to hrozně znát, tlačej mě k vyšším pozicím, ale o to víc musím já makat, aby mi z provizí něco zbylo, protože se vyplácí odspodu. A kdo nemaká, nic nemá :-). Takhle jsem vlastně "sežrala" provizi lidem, kteří jsou o dvě úrovně nade mnou :-).
Další žhavou novinkou je, že se naše rodina rozrostla o další holčičku. Jmenuje se Zeithun, je jí 13 a je z Keni. Adoptovaly jsme jí společně s holkama z FL a v plánu máme ještě jednu. V lednu jim začíná školní rok, tak jsem rády, že jsme to stihly jen tak tak, aby mohla naše nová dcerunka jít do školy. I když v té organizaci, která adopci zajišťuje, to vypadalo, že ty naše peníze ani nechtějí. Přístup byl poměrně hooodně vlažný. :-(
Píšu-li o rodině, nesmím opomenout jedno důležité datum. Každý rok kolem Mikuláše tu zmiňuju, že je to tolik a tolik let, co mi Skaly v 6 ráno, 6.12. řekl - že mě má plnou hlavu a plné zuby. No a letos to bylo už let dvacet. Uff. To je fakt nářez! Nicméně mám pocit, že i tak je ten náš vztah taky pořád ještě žhavý, i když někdy míň, někdy víc :-)
Na pátek jsem tedy zamluvila restauraci, ségra mi nabídla, že pohlídá holčičky, tak jsem s předstihem pozvala svého miláčka na romantické rande po milionu let. Sami jsme už nebyli na večeři ani nepamatuju.. Jenomže choroba naše plány zhatila a mně to včera bylo táááák líííto!!! Nicméně mám slíbené nějaké překvapení, tak se moc těším. Skaly se ptal, co bych chtěla k svátku a k výročí, ale já prostě dávám přednost spíš zážitkům než věcem, protože s tím si člověk fakt musí dát práci a musí o tom přemýšlet a to si na tom cením nejvíc. Nejdřív brblal, že jako co má vymýšlet, jen jsem ho poprosila, aby mi nekupoval povolenku na ryby. To by sice byl opravdu nezapomenutelný zážitek, ale ne pro mě :-D :-D :-D Stejně tak víkend pod širákem či týden na vodě.. :-D
To třeba od mamky jsem dostala vstupenky do Gold Class Village Cinemas. Tak se těším, až vyrazíme, platnost mají až do ledna 2009. |
