Sraz máme s mamkou v 9:30 na Čerňáku. Klasika - mamka mi v 9 psala, že už je tam v KFC a my ještě neměli v autě ani věci. Nakonec činilo zpoždění půl hoďky, což je na jednu stranu děs, na druhou stranu dobrá zpráva, že se přece jenom v tom vypravování se lepšíme. Jen mi připadá, že mamka je všude o dva dny dřív a my tak o týden později..
Navíc, jako ta největší frajerka, jsem se nekoukla do mapy, protože mám tu trasu přece zmáklou a díky tomu jsme si udělaly vyhlídkovou jízdu po Českém ráji :-). Ve finále to nebyla zas tak strašná zajížďka a každopádně moc pěknou trasou. Se zbytkem výpravy jsme se sešli v jednom penzionu v Hostinném, brácha a spol. už tam seděli na obědě. Než nám přinesli jídlo, byly děti na hřišti, takže se nenudily a neprudily :-).
Po cestě do Černého dolu měla Andulka pořád strach, aby nám Martin s dětma neujel a oddychla si, když jsme konečně všichni zaparkovali na stejném parkovišti :-).
Pokoje jsou moc příjemné, všechno je čisté a v podstatě nové. Děti pendlují sem a tam a dnešní noc se rozhodla Andulka strávit s mamkou, Lukym a Ájou.
Zašli jsme si na svačinku - pohár - a děti prozkoumaly místní hřiště. Po doplnění kalorií jsme jich zas chtěli trochu vydat a taky prozkoumat okolí. Směrovka pro běžecké trasy ukazovala 1 km Zrcadlové údolí, což nás zaujalo natolik, abych odvezla kočár a vzala Adélku do Mei-Taie. Lesní stezka byla poněkud strmá a Adélce se to líbilo až tak, že konečně usnula. V lese bylo příjemně, jen ta zrcadla jsme jaksi nenašli :-). Došli jsme totiž zase zpátky do Černého dolu. Andulka se pořád ptala kdy už budeme na té dovolené, pro ní je to evidentně synonymum pro ubytování. :-)
Večeřeli jsme venku, děti pobíhaly po hřišti, jen Adél začala plakat, asi chtěla s nimi. Šla jsem tedy nakojit a mamka zůstala s dětmi ještě venku.
Uvědomila jsme si, jak se pachatel vrací na místo činu. Před 4 lety jsem nedaleko odsud zjistila, že jsem těhotná, pak jsme se sem vrátili, když Andulce byly 4 měsíce a opět jsme v Krkonoších a Adélce jsou taky 4. |
