Minulou neděli jsem vezla Andulku do Kostelce. Už od narozenin měla slíbený pobyt, takže se strašně moc těšila. Navíc jí Lenka slíbila, že budou spolu šít peřinku do kolíbky pro její miminko a Andulína na to opravdu nezapomněla a pořád to Lence, pro jistotu, připomínala :-).
Užili si to tam pěkně, Andulka šila na opravdovém šicím stroji a ve středu jsme měli domluvenou předávku v ZOO. Lenka jela s Lukajdou a s Andulkou autobusem a brácha měl v autě Andrejku a Tomáška od Lenčiny ségry. Sraz jsme měli kolem 11, my jsme dorazily s Adélkou jako první, takže jsme šly vystát tu šílenou frontu, která vedla k pokladně. Naštěstí to šlo celkem rychle, ale i parkoviště bylo narvané a přijížděvší autobusy chrlily další a další zvířátek chtivé návštěvníky. My jsme měli pořadové číslo cca 3.200. Když jsem okolo frčela za hodinu a půl, bylo tam už přes 6.000.. Bohužel se na lanovku s kočárem nevejdu..
Byl to poměrně nezvyk, přece jen takový nátřesk nepamatuju, jak tam chodíme vesměs v týdnu, tak mě to celkem překvapilo.
Na sobotu jsme měli s Novákovýma naplánovaný výlet na Český Šternberk vláčkem. Oni navrhli termín, Irča nám vyhledala spoje, slevy a když jsme v sobotu dopoledne přistáli u nich před barákem, tak se hrozně divili, co se jako děje. Takže jsme nakonec jeli sami a úplně suprově jsme si to užili. V tunelu to Adélka komentovala bu bu bu :-) a na hradě to už bylo kapánek hraniční, protože byla ospalá. Ale zvládli jsme to. Ještě jsme se šli podívat na hladomornu a v jedné restauraci v podhradí jsme stihli rychlý oběd a už zase na vláček zpátky. Adélka samozřejmě ve vlaku usnula, nechtělo se nám jí budit, vymysleli jsme proto, že si dojdeme v Sázavě ještě k Myšákovi na zmrzku, aby pak nebyla protivná. Po cestě domů nám před cílem nakonec usnula v autě Andulka a spala tak tvrdě, že jí neprobudilo ani že už jsme doma. Ale taky jí to prospělo.
Navečer jsme oprášili šipky, grilovali masíčko a poslouchali tradiční letní koncert Olympicu završený tradičním ohňostrojem :-). Fakt pohodička.
V neděli jsme si prohodili trošku program a vyrazili na rodinnou procházku už před obědem, aby se Adélka prospala na čerstvém vzduchu. Ušli jsme tradiční velký okruh, tipnu to tak na 10 km, musíme to jednou změřit třeba na kole. Do toho Andulína naběhá ještě dalších x kilometrů sem a tam :-). Našli jsem i spoustu hub a hladoví dorazili v půl třetí domů :-).
Ale je moc fajn, že jsme takhle mohli strávit víkend, v týdnu holčičky tatínka moc nevídají, jezdí teď hodně pozdě, mají nějakou velkou zakázku. |
