Zažádali jsme si o Výpis z účtu pojištěnce u OZP. Docela mně zajímalo, jak se cení práce doktorů… Celkově za mně OZP zaplatila za roky 2003 a 2004 36.507,22 Kč. Moje „prázdniny“ v Brandýse loni v dubnu stály 18.940,07 Kč a to nepočítám docela vysoké částky za laborky.. Jen pro zajímavost – propíchnutí plodového vaku stojí 94,78 Kč, vedení porodu vaginálně 1.420,51 Kč a sutura ruptury nebo-li nástřih je účtován ve výši 930,56 Kč… Docela mně překvapilo, že se jedná o tak nízké částky, když jde o životy dvou lidí.. no.. je fakt, že vlastně většinu práce udělá rodička a její partner, který si navíc za to ještě může zaplatit skoro ve smyslu nechci slevu zadarmo J.
Průměrné náklady na ženu ve věku 33 let jsou 9.631,- Kč, na muže ve věku 33 let jsou 5.805,- Kč a na „ženu“ ve věku 1 rok 9.053,- Kč dle tabulky OZP. J Andulka ten svůj průměr taky celkem přešvihla, stála pojišťovnu12.653,59 Kč… V jejím přehledu mně nejvíc dostala částka za návštěvu paní doktorky u nás po návratu z porodnice – paní doktorka musí být v balíku! Dostala za to celých 60,- Kč… Zato Peťa utratil naší pojišťovně jen cca 700,- Kč J.
Andulka se naučila velice rychle otvírat mojí kabelku. Je na zip a je to ohromná zábava. Viděla, že vždycky tak nějak tou rukou udělám pohyb sem a tam, takže to omrkla a už to umí… Hrozně jí baví přerovnávat mi v ní věci, zejména pak kontrolovat expiraci karet v peněžence J. Problém je, že nosívám místo žvýkaček bonbóny Winterfresh. Mají výbornou dusivou velikost a Andulku naprosto fascinují.
Z bezpečnostních důvodů jsem je proto vyndala z kabelky pryč, ale nevšimla jsem si, že jeden jediný zlobivý bonbónek opustil své bratry v krabičce a vykutálel se ven. A kdopak ho asi neomylně okamžitě našel??? No jasně.. naše úžasná průzkumnice. A hned šup do pusinky. Viděla jsem jen ten pohyb a bylo mi jasné, že má v puse něco zakázaného (nechce jí totiž na požádání otevřít J).
Po zkušenostech z minulého týdne, kdy jsem rovněž lovila z úst dítěte neznámý předmět s výsledkem absolutně tristním (matka – prokousnutý krvácející nehojící se prst, dítě – úspěšně poživší neznámý předmět), jsem zkusila holčičku přemluvit, ať pusinku otevře, ale ta se rozhodla, že TENHLE poklad rozhodně bez boje rovněž nevydá. No.. musím uznat porážku.. Vyhrála ona.. Celou dobu jsem jí pevně držela, aby se nehýbala a jen cucala a cucala a zároveň jsem vymýšlela katastrofické scénáře, kdyby jí ten blbej bonbón zaskočil…
Takhle nervní jsem při cucání bonbónů fakt ještě nebyla.. Nicméně juniorka bonbón naprosto vzorově vycucala, ani jednou se neošklíbla, neotřásla, prostě nepředvedla nic ze svého oblíbeného repertoáru „fuj, jídlo“. Jen se na mně v průběhu konzumace párkrát laškovně usmála a aby tomu nasadila korunu, vždycky ještě mrkla J. Musela jsem se smát i přes to nebezpečí zaskočení.. Je to prostě prťavka vyčůraná a evidentně jí záleží na svěžím dechu! |
