Odpoledne nás navštívili brácha s Lenkou s dětma a Aňa se jim moc líbila.
Na pokoj mi přibyla těhotná ukrajinka, je jí 24, první těhotenství a už měla kontrakce, takže možná bude v noci zase porod. Je hrozně příjemná a vděčná, že s ní někdo nemluví s despektem. Bohužel k tomu mají sestřičky občas trošku sklony.
Když mladí odcházeli, zapůsobil asi čípek na hemeroidy a musela jsem poprvé od porodu na velkou. Doslova a do písmene jsem šla na záchod se staženým zadkem. Naštěstí ten čípek pomohl všechno uvolnit, takže to nakonec proběhlo bez velkých problémů a mám důležitou čárku v papírech.
Taky mně sestra informovala, že smraďoška nastoupila dle plánu a už rodí. Kolem poledne „vyprdla“ Františka. Zajímavé je, jak je tenhle výraz rozšířený….
Nicméně, když odcházeli mladí, nevěřila jsem svým očím, protože už seděla (!) s tou svojí tlupou venku. Nejdřív se prý za ní nacpali na pokoj a tak je sestra musela vyhodit,protože rušili další 2 rodičky. Kupodivu… Měla cca 3 hodiny po porodu a vypadala, jako kdyby na tom sále ani nebyla… Třeba toho svého Fandu opravdu vyprdla J.
Přijela za mnou i mamka a přivezla nafukovací kruh. Jenže byl prasklej, takže pořád ještě nemůžu sedět, což je celkem náročné, krom jiného – jím ve stoje jak bufáči u takové vysoké skříňky.
Večer nám přibyla další těhule, tak jsem sázela, která porodí dřív. Ta ukrajinka (bohužel nevím jméno) dostala injekci a já ji tu jako zkušená rodička radila, jak má prodýchávat kontrakce J.
Nedalo se víc psát, protože ta Radka neustále mlela a mlela a dovyprávěla nám tady za tu chvíli snad celej životopis včetně všech známých. Jo a taky už se těší „až to vyprdne“….
V noci jsem byla pořád napolo vzhůru a čekala na další vývoj. Chudák holka si to odhekala tady na pokoji. Bylo mi jí líto, ale těžko jí člověk může pomoct.
A v 1.00 hod. jsem pro změnu volala sestru, že praskla voda. Naďa si chudák myslela, že krvácí… Je fakt, že při těhle nočních rozjezdech porodů nejsou sestry zrovna příjemné a je jedno jestli je to češka nebo ukrajinka, prvorodička nebo desatorodička. Svým způsobem chápu, že už to viděly tolikrát, ale pro nás je to úplně nový zážitek a kdyby se mi to stalo takhle, taky bych byla asi vyplašená, co vlastně mám dělat. Každopádně se narodil František a měl 3850 g a 52 cm.
A ještě ke včerejšku –začala jsem Aně dávat glukózu lžičkou, aby se víc zavodnila a zbavily jsme se co nejdřív té žloutenky. Bylo to hrozně hezké krmení. Měla jsem jí v posteli proti sobě a dávala jí po troškách z té lžičky. Evidentně jí to chutnalo a dělala hrozně krásné ksichtíky. Koukala jsem na ní jak na obrázek.
Večer, když jí pak odnesly kvůli tomu pupíčku, jsem si konečně uvědomila, že jsem se do svojí dcerušky naprosto a totálně zamilovala… | 
