V poslední době kapánek blbnu. Nějak ztrácím během spánku přehled co je skutečnost a co ještě sen. Nedávno jsem poškrábala Skalyho, protože se mi zdálo, že je holčička s námi v posteli a najednou z ní padá dolů. Hrábla jsem pro ní a kupodivu tam nebyla ona, ale Peťa J. Byl kapánek vyjevený, co se děje a proč po něm skáču.
O víkendu, jak u nás byla Lenka s Andrejkou, tak Peťa spal v obýváku a holky se mnou v ložnici. Já jsem měla asi pocit, že vedle mě leží Andrejka a měla jsem potřebu jí v noci hladit po vláskách a něžně škrábat ve vláskách… Dělala jsem to tak docela dlouho, až mně to samotnou vzbudilo a zjistila jsem, že to není Andrejka, ale Lenka J. Byla ze mě trošku vedle a prý se mi snažila „utéct“ níž, jenže já byla neodbytná a hladila jsem jí a škrábala dál J.
A dneska pro změnu jsem dala Andulku odpoledne spát do pokojíčku, protože na balkóně bych si jí akorát tak asi uvařila a sama jsem to zalomila na gauči. Najednou jsem se vzbudila, zpanikařila a začala jsem jí hledat a volat. Ona se mi vůbec neozývala, byla jsem na mrtvici, protože v pokojíčku měla otevřené okno (aby se jí samozřejmě lépěji spalo), až jsem jí tím svým řevem vzbudila a teprve potom mi došlo, že tam pěkně spinkala… Fakt mi asi hrabe J.
No.. Peťa na tom není o moc líp – nedávno chtěl umývat nádobí v myčce olejem a už měl zase tendence dělat si šťávu z jaru…
Asi bych už měla přestat pomlouvat Andulčiny rodiče nebo na nás někdo pošle sociálku JJJ | 
