Nastal čas odjezdu na slavný a dlouho očekávaný MGS nebo-li MegaSrazík dubňáčků. Ještě jsme s Andulkou zvládly besídku ke Dni matek ve školce ve Skalici a pak už tradá směr Sněžné. Nemáme dálniční známku a stejně dálnici známe, tak jsme jeli okrskama a bylo to moc pěkné. Rádi se kocháme.
Ubytování nás velmi mile překvapilo, na to, že to je vlastně pionýrský tábor, byly pokoje velké a čisté. Rozhodně jsem to po svých mnohých zkušenostech čekala mnohem horší.
V pátek jsme „trošičku“ zapařili, přitáhli jsme nad ránem, ale Andulka byla šikovná holčička a spala až do 7.50 hod., čímž jsme málem prošvihli snídani. Anebo možná nebyla tak šikovná a kníkala ve svůj tradiční čas, ale já jí prostě neslyšela J. Ale jak se říká – těžká opilcova rána, tak tohle teda byla navíc fakt i rána.. Poličské pivo se mnou pěkně zamávalo a vzdálit se od WC na nedoběhávací vzdálenost bylo bráno jako hazard nejtěžšího kalibru J. Stejně na tom byl Skaly a zřejmě i mnozí další, protože Peťa udiveně hlásil, že na pánském WC došel papír, což se opravdu stává výjimečně J.
Dopoledne proběhla velká oslava prvních narozenin našich robátek. Peg vytvořila krásné bábovičky z jogurtů, piškot a ovoce a naaranžovala to společně s Trolli do tvaru jedničky. Děti byly odstartovány a mohly se vrhnout na tu baštu. Andulka si asi vzpomněla na své špeky (viz foto v deníčku) a vzala dráhu opačným směrem. Asi z ní bude parádní estétka, ona se přece patlat v něčem takovém nebude J.
Byly tam i dětičky, které sedíce v rozmatlaném dortu, labužnicky olízávaly opatlané bačkůrky svých „sourozenců“ J. Snad tu fotku najdu a povede se natlačit do deníčku.
Všechny děti dostaly spoustu dárků – šátečky, pirátské šátečky, knížečky, bublifuky, míče, rámečky na fotečky, nažehlovací obtisky na tričko s logem MGS, CD s krtečkem, čtyřlístek pro štěstí z plástvového papíru a určitě jsem ještě na spoustu věcí zapomněla!
|
