Jednoho dne vznikl nápad,
Další soutěž uspořádat.
Na dubnu je dobrá parta,
Tak by mohla být i sranda.
Téma bylo hnedka jasný,
Narozky jsou předci krásný.
„ty první jsou extra sláva“
Baru s Buli provolává…
Tak se ty dvě odhodlali,
Všechno na své bedra vzali.
A že tři je víc než dva,
Další se k nim přidala.
Kdo? To přeci všichni víte:
Jaffi, naše tabulnice!
Tak dělali v noci fušky.
Třeba příklad od Barušky:
„Ženo, pojď už na bydlo!“
„Ještě jedno pravidlo,
Skaly, už to skoro mám,
Když tak začni zatím sám,
Až mi Buli odpoví,
Hned se k tobě připojím.“
Holky všechno připravili,
Do tabulek nakreslili.
Když sehnali sponzory,
Hned tu přišli názory,
Že když jíní dary dali,
Že si taky navzájem
Ňáké dárky věnujem.
Kdo je Eda? Jak to bylo?
Peg a Pegákovo dílo.
Každé ráno spouští se
Na sklo naší diskuse.
Že je lidské zapomínat,
Bude nám to Eda hlídat.
Připomene každý den
Cenu se svým sponzorem
A pak už šlo o to jen,
Vyfotit ten prckův den
Kdy si prvně může říct:
„Mami, už mám o rok víc“
Nejkrásnější záběry
Do deníčku zapluli.
Třicet sedm dětských tváří,
Každá jiná, všechny září.
Soutěž ale soutěž je…
Přišli další tabule.
Hlasování bylo těžké,
Všechny fotky jsou moc hezké.
Aby hlasů bylo dost,
Přidala se veřejnost.
Hlasovali babičky,
Strýčkové i tetičky…
Všechno bylo přísně tajné,
Tak nám Baru neměj za zlé,
Že jsme denně žadonili,
Aby jste už odtajnili…
Mněli jsme však stejně pech.
Tajemný hrad v Karpatech
Nemůže se rovnat věru
Teamu „Jaffi,Buli,Baru“.
Sedmý červen, to je den,
Vítěz už je odtajněn.
Kdo to vyhrál? To je štěstí –
- všechny dubňáčkovské děti!!!
Teď už znáte vítěze,
Soutěž končí, to je vše.
Na závěr snad dodám jen:
Díky Ba, Bu, Ja,
A díky všem….. |
