Po přistání jsme různě šachovali s kuframa a cestovníma postýlkama, takže jsme je občas museli zas hodit na pás a počkat si na tu svou batožinu J.
Po cestě Ája hlásila, že vidí Sněžky (hory) a Andulka konečně u mě v šátku usnula. Bohužel spala přesně tu půl hodinu, co trvala cesta.
V hotelu nás čekalo nemilé překvapení. Kupodivu neměli rezervaci našich pokojů, ale nakonec nás přece jen ubytovali, i když s pořádnýma bulharskýma kecama. Taky se řešily snídaně, údajně jsme je dnes neměli dostat, ale až tu příští neděli, přestože to už budeme snídat doma.. alespoň doufám…
Pokoj je fakt moc pěkný, respektive apartmán. Jsou to dva pokoje – ložnice a obývák a k tomu koupelna s vanou a WC. Všechno je nové, čisťounké. Hotel celkově vypadá moc dobře, všude samý mramor – jak říkala Andrejka – je to tu jak na zámku. Jen tu asi nemají žádné bezpečáky, protože ten mramor je vesměs leštěný a klouže to jaxsviňa J. Každou chvíli sebou někdo sekne – nejčastěji Andrejka, ale prvenství drží mamka, když najížděla s kuframa na recepci, tak jí to podjelo a už se válela J.
