V 6.30 hod. mi zvonil mobil, ale já se mohla válet do 7, protože jsem měla všechno připravené.Jak už jsem psala, vyrazily jsme včas, na správný autobus, prostě paráda, že po dlouhé době nejogginguju za kočárem na zastávku J
Dorazily jsme na Hlavák,já jsem ostatní holky prudila,ať tam jsme co nejdřív,abychom mohly obsadit kupé,kdyby byl vlak plný.Včas dorazila jen Trolli.Renda psala sms,že nestíhá – prostě nejede podle FL J.Koupily jsme jízdenku a šly k vlaku.Opět jsem se musela pozastavit nad inteligencí projektanta tohoto nádraží,protože tolik schodů bez eskalátorů či výtahů se opravdu hned tak nevidí…
Nastoupily jsme s Trolli do vlaku,což teda není zrovna lehký úkol s kočárkem,protože je to vysoké a úzké,ale ve dvou se to zvládnout dalo.Ještě jsme si libovaly,že je to vlak s tím dvojkupé a plánovaly, ak tam budou mít dětičky pěkně prostor na pobíhání.Z okna jsme zahlédly Annu, tak jsme na ní zavolaly a ona se jen udiveně otočila a povídá – Tohle ale není náš vlak!A my už jsme odjížděly…
Prostě jsme nasedly do blbého vlaku…S Trolli jsme se tak nasmály a vydrželo nám to celý den.Tak jsme z toho krásného vlaku vystoupily na Smíchovském nádraží a opět jsme musely zdolat asi milión schodů s kočárem v náručí.Rozhodně si nemůžu stěžovat na pokles fyzičky J.
Nejvíc nás ale rozesmálo, když psala Renda, kde jsme…No a já jí odpověděla, že už jedeme na Smícháč J.
Počkaly jsme na ten správný vlak,našly jsme holky a lehce zplavené konečně dosedly do kupé.Vlak neměl nikde zastávku, takže naše složené kočárky na chodbě zas tak moc nevadily.Jen občas, když procházel průvodčí, ten se je pak pěkně naučil přelejzat anebo lidi, kteří hlady umírali a nutně museli do jídelňáku J.
Procházeli i dva policajti (ten vlak jel až do Mnichova) a komentovali to slovy, tak jste se našli?? Průvodčí z toho měl taky srandu a ptal se nás, jestli je v Plzni nějaký dětský den, že takhle razíme..
