Po stále se opakujících výpadcích paměti, došlo i k výpadku mého on-line připojení.. Opustila mně základní deska počítače a, mrcha jedna, se ani neotočila, aby mi zamávala... Zůstala jsem bez počítače a ještě ke všemu neplánovaně a v blbou dobu.. Prostě klasika!
Naštěstí zafungoval švagr a kdesi v muzeu vyžebral cosi kompatibilního s mým stařečkem, takže jsem si zhluboka mohla oddechnout a zase se zapojit do mezinárodní sítě :-)
V rámci příprav na sraz ZŠ po 20 letech jsem si po dlouhatánské době dopřála návštěvu kosmetiky i manikúru. Fakt lábuž!
Navštívili nás i Kovářovi, což byla celkem legrace, protože Miloš si ráno hnul se zádama, takže návštěvu u nás strávil ležením na gauči a aristokraticky si nechal jídlo dávat přímo do úst a nápoje popíjel brčkem .-))). Děti se pěkně vyblbly, dorazila i Ema. Když potom návštěva odcházela, Eliška poplákavala - Maminko, proč musíme domů, vždyť jsem tu hodná!! Bylo to moc hezké, že se jí u nás tak líbilo :-)
V pátek konečně nastal ten dlouho očekávaný den D - náš sraz. Bohužel se mi spousta lidí ještě hlásila na mail a chtěla komunikovat, ale smůla, smůla, nebyla jsem k mání. Náš organizační tým si dal sraz v 18:30, abychom tam byli dřív než ostatní.. no.. nakonec jsem tam seděla sama s Gambáčem :-)). Naštěstí dorazili asi po 20 minutách první spolužáci a už jsem opuštěná nebyla :-). Sešlo se nás nakonec asi 18, víc kluků než holek, a bylo to fakt super.
A tak výborně jsem si užívala, až jsem domů dorazila v 8 hodin ráno.. Peťa si to teda evidentně až tak neužíval, ale mám opravdu velkou omluvu, že jsem to hlásila měsíc dopředu, že si mám nechat propustku na celou noc a neschopenku na celý víkend.. Takže na mně trochu bručel, nicméně komunikoval a teď už je v pohodě a na oplátku jsem mu na netu našla jeho spolužáky a už ho tlačím taky do srazu po 20 letech, což by měli mít příští rok .- )))) |