Mám pocit, že v poslední době se to u nás hemží zoologickou průpravou. Minulý týden jsme byly v Toulcově dvoře, kde to bylo naprosto úchvatné. Ještě kvetly třešně, svítilo sluníčko, tráva zelená a na ní pasoucí se kráva s telátkem, kozy s kůzlaty, králíci, slepice a další havěť. Mimo jiné teda i včely a to bylo celkem nepříjemné, protože jedna si vybrala Andulku a vlétla jí do vlásků. Absolutně jsem jí nemohla z té hlavičky vymotat, Aňa ječela, já byla nervózní, že mi to nejde.. Nakonec se zadařilo a evidentně byla nervózní a hysterická i ta včela, takže nakonec jsem dostala první letošní "očkování" já.. A pěkně do ramene...
Po téhle příhodičce už probíhala návštěva v poklidu a za radostného pobíhání holčiček. Viděly jsme i žáby, přešly přes dřevěné mostky a zase zpátky na svačinku pod třešně :-).
Dalším výletem za zvířátky byla středeční návštěva ZOO společně s Naďou a Františkem, které známe z porodnice. Nejvíc děti nadchla tramvaj, Andulína vyzkoušela i jízdu na oslíkovi a na závěr jsme se svezli i vyhlídkovým vláčkem - to byla celkem šupárna, protože se platí už i za prcky a jede se jen z Dětské ZOO ke vchodu, což je kousek.. Původně měl ten vláček objet většinu ZOO.. Nejhorší vždycky bylo sundat ty dva malé caparty z nějaké atrakce. V tu ránu se změnili v ječící a zmítající se chobotnice a sápali se zpátky :-)
A zvířátkové dny jsme prozatím uzavřely výletem do Berouna za medvědy z Večerníčka.To byla taky výrazně povedená akce, protože jsme jeli vlakem společně s Hankou a Honzíkem a Annou, Milánkem a Honzíkem. Aňa si užívala, že je jediná holčička (naprosto výjimečná situace :-)) a ač se jí snažil ulovit malý Honzík, dala přednost tomu většímu :-).
Tentokrát jsme nasedli do správného vlaku a v pořádku se dopravili do Berouna. Na nádraží už na nás čekala Sapinka s Ondráškem a chvíli po nás přijel vlak "ze z Plzně" a přivezl Pavlindu s Andělkou, Kikušku s Viktorkou a Džuli s Adámkem. Abychom se posíli na cestu za medvědy, obsadili jsme zahrádku jedné pizzerie. Asi z nás měli radost :-). Nicméně obsluha byla velmi vstřícná a jídlo bylo rychle, takže to děti jakž takž zvládly. Tam už jsme byli komplet, protože se přidala i Trolli s Andrejkou.
Po obědě vyrazila naše kočárková kolona na Městskou horu. Jedině Aňa byla bez kočárku, jela jsem s krosnou. Ona stejně radši dělá Ťapity.. :-). U medvědů je veliké hřiště s klouzačkama, houpačkama a různýma prolejzačkama, takže děti měly o zábavu postaráno. Občas mrkly na medvědy, ale ti byli jen tak jako kulisa :-). Trochu nás udivil a hlavně otrávil přístup berounských maminek. Obsadily pískoviště a žádné další dítě tam nesmělo a když si Adámek půjčil po několika zeptání se lopatičku, tvrdě se ohradily, že to není žádný erár.. No.. fakt kravky k pohledání.. Drobných střetů tam bylo víc, do toho přišly dvě třídy dětí z družiny, takže už tam bylo opravdu hodně rušno a hlavně ohlídat, aby ty větší děti neporazily ty menší, bylo také náročnější.
Trolli proto zavelela k ústupu a že se mrkneme na rozhlednu :-). Výhled parádní, výšlap ale děsnej. Ani ne tak, že by se to nedalo zvládnout fyzicky - Aňu jsem měla v krosně - ale parádně se mi dělalo zle, protože jsem viděla dolů :-). Vůbec nechápu, kde jsem tenhle strach z výšek sebrala. Dřív mi to vůbec nevadilo :-).
Máme to ale i zdokumentované - ještě si musíme s holkama povyměňovat fotky :-)
Cesta domů, ač pomalíkem, také proběhla naprosto v pohodě,vlak byl téměř prázdný. Aňa byla celou dobu moc hodná, nespala a pořád pobíhala. Únava se začala projevovat v metru, kdy spustila vyrvál, že jí nechápající matka nenechá běhat po vagónu. Pak se mi povedlo jí zklidnit až domů a doma dostala téměř hysterák, že nechce tohle ani támhleto a přitom chtěla spát.. "Lehce" jsme zabojovaly se sprchou a oblékáním a pak jsem jí malou lstí vnutila mlíko a konečně se uklidnila. Po nezbytném vyčištění zoubků zaplula do postýlky a v 18:45 už spala naprosto tvrdě.. |
