Včera jsme byly chvíli odpoledne venku, když se počasí konečně umoudřilo. Šly jsme i s Míšou a Emičkou nakoupit, na poštu a tak.. Holky měly motorky. Dranděj na tom neuvěřitelnou rychlostí, ale rozdíl je v tom, že Aňa ví a hlavně dodržuje jakousi bezpečnou vzdálenost, kdy má zastavit, zatímco Ema to smaží hlava nehlava. Bohužel se nezastaví ani na okraji chodníku. Nereaguje na volání, prostě na nic a Míša ani já momentálně nemáme zrovna kondičku na běhání.
Když to udělala podruhé, Míša už byla hodně vytočená a Ema dostala na zadek. Nejsem taky nijaký zastánce tělesných trestů, ale v tomhle případě to smysl určitě má. Je to hodně vážná situace. Andulka to celé sledovala, tak jsem se jí zkusmo zeptala, jestli ví, proč Ema dostala na zadek.A Aňa naprosto s přehledem vysvětlila, že Emička neposlouchala, ujela a ještě vjela na silnici. Byla jsem celkem překvapená, že takhle tu situaci dokázala zhodnotit a moc mě to potěšilo, že si uvědomuje, co je špatně. |
