Venku se žení všichni čerti. Včera prolítla republikou šílená vichřice a přitom padají teplotní rekordy. Já si subjektivně tenhle typ zimy chválím - teda krom toho extrémního vichru. Vůbec mi nevadí, že nemrzne a že se teploty pohybují kolem 10C. Jen pro tu přírodu to není zrovna ideální. Před Štědrým dnem kvetly sakury, trávníky jsou plné sedmikrásek a na záhoncích kvetou sněženky.. Kdo ví, kdy se pak zimy zbavíme..
Na dnešní ráno jsem měla plánovaný odběr krve kvůli štítné žláze a jak už jsem několikrát psala, je to přes celou Prahu. Včera přišla za Andulkou mamka a napadlo jí, že si jí vezme k nim, abych jí nemusela ráno budit a v tomhle příšerném počasí jí tahat přes celou Prahu. Juniorka samozřejmě vůbec neprotestovala a s babičkou odešla velmi ráda :-). Holky dorazily v pořádku a to nejhorší přilítlo na Prahu až kolem 22 hodiny. Fakt síla.. Ještěže máme už ta nová okna, jinak by nám to asi vyrazilo okno.
Měla jsem nařízeného budíka na 5:45, a protože jsem se bála, že zaspím, tak jsem se pro jistotu budila každou hodinu. Ráno jsem vypadala jak zombie. Tohle brzké vstávání fakt není nic moc pro mě. Statečně jsem vyrazila k upírkám, tam všechno proběhlo jak má. Nakonec mě zradila socka, na autobus k našim jsem čekala přes 10 minut. Nechápu to. Jela jsem kolem 8.00 hod. a k dispozici jsou 3 autobusy. Samozřejmě nejel ani jeden.. Tím došlo k lehkému časovému skluzu. Andulku jsem proto rychle oblékla a už jsme běžely zas na autobus, protože nás teta Ivana pozvala k nim do divadla na soukromé představení "loutkové" Popelky.
Do divadla jsme se přiřítily v 9:28 hod. Nikde nikdo. Ivana mi mezitím napsala, že jí do toho něco přišlo, ale že o nás vědí. Naštěstí vyšel jakýsi mladík a otevřel nám zadní vchod. Přivítala nás Ivanina kolegyně, která zároveň měla to představení odehrát a že si máme jít sednout. Trošku mě zmátla, protože v hledišti nebyla ani noha. Myslela jsem si, že jdeme v podstatě pozdě, ale pozdě dorazila naopak ta skupinka dětí, pro kterou se představení mělo konat. Byl to zajímavý pocit, že sedíme v celém divadle samy :-).
Představení bylo moc hezké, Andulka teda večer tvrdila, že Kuba (míněno představení o Ježíškovi, které jsme navštívily v prosinci) byl lepší :-). Ale tam to vypadalo, že si to užívá, hlavně měla starost, kdy konečně ztratí Popelka ten střevíček! A pak se taky těšila, až bude moct tleskat :-)).
Po představení se děti mohly jít podívat na loutky, zkusit si s nima pohrát a navíc jim ten mladík ukazoval takové praktické věci jako - jak vyrobit dým z peroxidu a hypermanganu, jak se dá bezpečně zapíchnout zajížděcí dýkou, půjčil jim různé meče, helmy, ukázal, jak se mění kulisy, co mají všechno v kostymérně a v rekvizitárně.. Děti byly zcela unešeny včetně naší Andulky :-). Tu navíc ještě nadchlo, že může probíhat řadami v hledišti :-)). Jen jsem zvědavá, jak jí budu vysvětlovat, že se to prostě nesmí i v ostatních divadlech...
Přijela tam za námi i Lidunka, aby mládě převzala. Já se vydala opačným směrem - na správu sociálního zabezpečení. Myslela jsem si, že bych tam mohla vyřídit nástup na mateřskou, ale bohužel musím přes zaměstnavatele, což bude asi ještě oříšek. Ach jo.. Odtamtud jsem jela na předposlední hodinu do školy. Po škole jsme si daly sraz s mamkou na metru, abychom dorazily k nám společně.
Lidunka to tradičně s Andulkou zvládla na jedničku a Aňa si pak užívala, že zas může "holky dirigovat" :-).
Peťa měl taky velmi hektický den, zas z jiného důvodu - v autě nám blbne alternátor, tak to měl v opravě, ale baterka se musela úplně vybít, tak nebyla jistota, zda se nabije.. Správně hádají ti, kteří tvrdí, že nenabije.. Takže zůstal párkrát viset a do práce dorazil totálně vyšťavenej - asi jako ta baterka. Nakonec se to podařilo opravit a vyměnit a místo 19 tis. za nový alternátor to stálo "jen" tisíce čtyři..
|
