A jdeme do finále.. Ty poslední týdny běží nějak moc rychle.. Zato já neběhám už vůbec. Do zastávky přijíždějící tramvaj či autobus mě nechávají naprosto klidnou, protože rozpohybovat tělo je opravdu nemožné :-) Holt prostě časem pojede další.. Když potřebuju jít někam na čas, musím si dávat zatraceně velké časové rezervy. Spaní je taky náročná záležitost, boky už mám pěkně proleželé a strašně se těším na spaní na břiše.. ale to si užiju jen chviličku než se mi zas nalejou prsa..
Mám navrch 15 kg, přes pupík úctyhodných 121 cm, ale když se podívám na čísla s Andulkou, tak je to už jen o 2 cm víc, což mi nepřipadá tak strašný :-). Jak mám bříško dole, nějak mi ani nedochází, že je až tak velké.. To srovnání s realitou je vždycky drsnější, když se vidím v nějakém zrcadle nebo výkladní skříni :-).
Chůze kačeny je mi víc než vlastní. Onehdá jsem se musela smát, protože Andulka absolutně nevědomky šla jako já. Taky se kolíbala ze strany na stranu :-). Když už se rozejdu, tak se snažím srovnat, ale asi to bude opět jen můj pocit, že jdu krásně rovně :-)
Tak teď už jen zbývá přemluvit mrňouska, ať fakt vydrží ještě ten týden, protože o víkendu je úplněk spojený se zatměním a nejen, že to znamená blbej horoskop, ale budou asi narvané i porodnice a já prostě v tom Podolí rodit chci.. |
