Ráno se probouzím vedle oslavence a na jeho počest svítí sluníčko :-). Výlet na dnešní den je tedy jasný - Velká Deštná, 1.115 m n.m.
Vzhledem k naší slabé fyzické kondici (dvě těhotné, dvě batolata, dva nesportovci) volíme nejjednodušší trasu. Výjezd autem k Masarykově chatě a poté po hřebenu k nejvyššímu bodu Orlických hor. Trochu máme problém s výchozím bodem, ale jako správní výletníci najdeme vzápětí tu správnou červenou a už směla razíme vstříc cca 3 km pozvolnému stoupání.
Holky jsou úžasné, hlavně Andulka vypadá jako králíček Duracell a pobíhá neustále tam a sem. Nechápu, kde se v ní ta energie bere.
Cílová odměna - párek - je sice dostatečně lákavá, ale máme smolíka pacholíka, občerstvení nefunguje. Zanechali jsme tedy Dráčkovou sekci 0,5 km pod cílem a sami dostoupali ten kousek, abychom mohli zahlásit, že vrchol Deštné je dobyt!Půl kilometru sice bylo nějakých krátkých, ale tím líp :-).
Místo rozhledny je na vrcholu pouze jakýsi posed, navíc se žebříkem jen pro zdatné, protože stupně jsou hodně daleko od sebe. Vylezla jsem do 2/3 a vzdala to. Petr vylezl až nahoru a Aňa samozřejmě chtěla taky, ale opravdu to nešlo.
I nazpátek holky celkem slušně šlapaly, tak jim tímto uděluju obrovskou pochvalu! Asi bych neřekla, že mi 6 km bude někdy trvat skoro 4 hodiny, ale měla jsem toho taky pěkně plné kecky, natož Míša.
Na večer byla objednaná slavnostní husa pro Petra místo dortu. Čekání jsme si krátili opět na prolejzačkách a Aňa i Ema, ač měly v nohách výšlap, neúnavně lezly nahoru a dolů a houpaly se do omrzení. Husa byla výborná, ač to normálně nejím. Andulka ale začala už být úplně vyřízená, tak jsme rychle dojedly a šla jsem ji uložit. V 8 hodin byla naprosto tuhá a já se mohla připojit k mírně oslavující společnosti :-)
Na počest Petrových narozenin nám i Měsíc uspořádal speciální představení - částečné zatmění. Bylo krásně teplo, tak jsme seděli venku a užívali si rampušácké pohody.. |