Sobota 24.05.03 aneb velké naděje……..
Jako obvykle i dnes ráno jsem se probudila s nadějí, že snad dneska bych konečně mohla pocítit nějakou tu porodní bolest. Já, které je jen z pomyšlení na větší bolest špatně ( ze zkušeností s bolavými zuby ), netrpělivě očekávám ty šílené bolesti předcházející narození vrnícího miminka. Jakby taky ne, když mě už před měsícem páni doktoři strašili předčasným porodem a tuto středu si byla doktorka opravdu jistá, že porodím do 27.05. Vždyť tomu prý taky všechno nasvědčuje, hlavička naléhá, hrdlo měkké propustné na prst a k tomu to časté tvrdnutí bříška, které mě „trápí“ od 4. měsíce a kvůli kterému jsem taky strávila minulé tři týdny na rizikovým. Takže celé odpoledne se nic nedělo a já s velkým plánem netrpělivě čekala na našeho velmi zaneprázdněného tatínka, který ovšem o mém úmyslu pomoci miminku na svět neměl ani tušení. Podle něho prostě miminko musí uzrát a žádné vyvolávání babskými recepty u něho neobstojí. Ale málem to zabralo. Kolem páté odpoledne jsme vyrazili na prohlídku nového bytečku a po té asi na hodinovou procházku ( rada č.1 ) parkem. Bylo krásně a moje tělo muselo být z té záplavy pohybů mimo, celé těhotenství jsem měla delší vycházky zakázané. Bříško bylo celou dobu jako kámen a já z toho měla obrovskou radost. Abychom si řádně odpočinuli, zašli jsem do blízké kavárny, kde jsme díky velmi pomalé obsluze strávili minimálně 3 hodinky, což se rozhodně nelíbilo mým zádům. Dala jsem si červené vínko ( rada č. 2 ) a těšila se domů. Následovala teplá koupel ( rada č.3 ), mazlení, které k radosti tatínka abstinujícího téměř celých 9 měsíců bylo „až do konce“ a můj čípek se tak krásně mohl koupat v lázni prostalginů ( rada č. 4 ). A po intenzivním louhování čípku následovaly mé 2 neméně intenzivní orgasmy ( rada č. 5 ). Všichni jsme spokojeně usnuli, tatínek chrápající, miminko v bříšku neobvykle v klidu a já s úsměvem na rtech, že třeba v noci pojedeme. V půl třetí ráno jsem se probudila a cítila tu známou protivnou bolest, kterou jsem znala z prvního dne měsíčků a lekla jsem se…….. Bříško tvrdlo velmi silně a k tomu se přidávala bolest zad a bolest bříška. A já jsem začala sledovat hodiny na mém mobilu. Stahy přicházely pravidelně po 10 minutách a tatínek se probudil. Zarecitoval několik textů od Dobeše, po té spokojeně usnul a já čekala co se bude dít se mnou. Stahy trvaly asi 2 hodiny, pak začaly být nepravidelné a kolem sedmé ráno bříško už jen tvrdlo. Zdá se, že kombinace babských rad asi zabrala a já si vyzkoušela jaká asi ta bolest bude až ten den D přijde doopravdy.
Neděle 25.05.03
Po předcházející noci jsem byla velmi unavená, ale taky velmi zvědavá jestli se poslíčci vrátí. Dopoledne jsem strávila jak v mrákotách, protože vstávat už v půl třetí pro mě teda rozhodně není. Po obědě jsem si dala kafíčko, seděla na balkoně a ouha, opět jsem ucítila známé menstruační bolesti. Ovšem tentokrát v horším vydání. Během hodinky přišly třikrát a vše se opět uklidnilo. Pak už byl do večera klid a já s napětím čekala na večerní avizovanou bouřku. Naložila jsem se do teplé vody a šla do postele. A bouřka přišla, a pořádná. Myslela jsem, že mi miminko prokopne bříško, ale to bylo všechno co se dělo, prostě naší malý myšičce se na svět nechce. A to by měla celkem slušný datum narození.
Pondělí 26. 05.03
Probudila jsem se po bouřce unavená a cítila jsem nějaké podivné vlhko, odešel mi hlen, ale nikoli s krví. I když už to je další krok k blížícímu se porodu. Zkouším chodit o schodech, pochodovat po bytě, pustila jsem se do pletení, abych přestala myslet na porod. Koukám na Rexe a jdu spát a mírnou předtuchou, že by zítra?? :-)
Úterý 27.05.03...čeká nás poradna
Noc proběhla v klidu, probudil mě déšť a jako obvykle pocit, že se asi počůrám, ale hned jsem zase usnula. Ráno jsem se probudila s bolestí hlavy a unavená. A prostě mám pocit, že se bude něco dít. Dneska nás ve tři čeká poradna a já říkám miminku, že vlastně ani k doktorovi nemusíme chodit, ať nám řekne to či ono, stejně se rozhodne samo, kdy bude chtít vidět maminku z té přijatelnější stránky. Rozhodla jsem se, že si umyji vlasy, abych se v poradně líbila a během fénování cítím slabé menstruační bolesti. Jsem asi hrozně nedočkavá....Tak jsem se vrátila z poradny. Při pohledu na mé bříško pan primář místo pozdravu řekl "Ježiši Kriste, to snad ani víc nejde" a uklidnil mě, že nebudu mít 10 kilové dítě, že je tam asi hodně vody. Vše je prý nachystáno a pokud do 2.6. kdy mám další poradnu neporodím, tak se domluvíme na vyvolání. Ještě dodal, že téměř celé těhotenství brání miminku vykouknout na svět a nakonec ho budeme nutit. A já opět začala s urychlením. Popíjím červené vínko, sešla jsem si párkrát schody a čeká mě horká koupel. Doufám jen, že z toho nebudu mít infarkt. Jo, taky jsem přibrala 19 kilo, celkem slušný! Jdu spát.
Středa 28.05.03
Tak dneska končím 39TT. Probudila mě bolest zad, pravděpodobně po včerejších sestupech a výstupech schodů. A vůbec celý den je takový divný. Počasí nestojí za nic, je těžký vzduch, občas mě píchne v zádech a zabolí bříško. Udělala jsem asi 100 dřepů, samozřejmě na etapy, hlavně abych nějak neublížila miminku. Pořád se ale vrtí, tak je to v pohodě. A už zase tvrdne......., mám pocit jakoby mi břicho mělo upadnout, pořád lítám na záchod a mám hlad :-( Jdu do vany. |
