Objednala jsem nás do BC Kenny na poradnu psychomotorického vývoje. V podstatě spíš pro to, abych měla jistotu, že je všechno v pořádku, protože čím později se na případné problémy přijde, tím hůře se odstraňují.
Poradkyně zkonstatovala, že se Andulka vyvíjí naprosto předpisově a že ještě neleze je v pořádku, protože je prostě větší než děti stejně staré. Tímpádem má víc práce s posilováním příslušných svalů a bude jí chvíli trvat než to svoje tělíčko utáhne. Jediné, co prý má „špatně“ je nízké svalové napětí na nožičkách, což prý znamená, že je ještě právě nemá natolik vyvinuté, aby je na nich vydržela lézt. Proto taky dokáže sedět v překážkovém sedu a kolikrát udělá skoro provaz J.
Máme jí tedy pomoct posunout těžiště, které má teď u pupíčku, o kousek níž. Dá se to dělat tak, že na míči jí položím na bříško, chytnu těsně nad kolenní jamkou a vychyluji dopředu, dozadu a do stran, ale jen pomaličku a stačí o pár centimetrů. Ona tak bude muset vyvažovat a to těžiště se časem posune tím, jak posílí svaly.
Další cvik se dělá za pomoci overballu, ale ten zatím nemáme. Dá se jí pod bříško, takže vlastně klečí, ale podpírá jí ten míč. Zase je dobré jí motivovat různými hračkami, aby se na ně chtěla dostat. Stejně tak je dobré trénovat pomocí trakaře – chytit pod bříškem a „ťapat“ ručičkama. Rovněž lezení přes jakékoliv překážky je naprosto ideální.
Rozhodně jí nemáme pomáhat rukama, aby se postavila, musí sama a měla by to brát přes tz. polohu rytíře, kdy si klekne na jedno kolínko a pak se teprve vytáhne do stoje. Chození je naprosto zakázané, pokud jí nechceme zničit zádíčka, nohy a ramenní klouby. Dokud nezačne chodit sama, tak ani náhodou. Stejně tak nedávat boty, dokud nebude chodit opravdu dobře. Až začne chodit podle nábytku, máme jí motivovat, aby se pustila tak, že jí nabídneme do ručičky hračku a ne naší ruku. Později nabídnout hračku i do ručičky druhé.
Jinak se Andulka předvedla v nejlepším světle. Začala dělat všechno co umí, tak dostala pochvalu a že prý tohle tam hooodně dlouho neviděla, že se většinou děti šprajcnou a nic nepředvedou. Prý to svědčí o tom, že je naprosto v pohodě a vyrůstá v pohodovém prostředí. J
Večer jsem to povídala Petrovi a když jsem mluvila o tom, že je veliká, takže jí to bude trvat déle, Andulka nás asi poslouchala, protože okamžitě začala předvádět, jak je veliká J. Bylo to hrozně legrační.
Trošku mně v tom Kenny překvapilo, že když jsem se objednávala, tak jednou z nejdůležitějších informací od nich bylo, že pokud se nedostavím, zaplatím 125,- Kč jako storno poplatek. To by mně zajímalo, jak by to ze mě případně dostávali, když měli jen telefon… No nic…
Pak taky, když jsme přišly, musela jsem vyplňovat jakýsi dotazník, což jsem odmítla s tím, že s nima chodit plavat nebudeme a ani na cvičení se nechystáme, takže nechápu, proč jim mám psát kolik je mně, kolik manželovi a co dělá…. Asi jsem byla za potížistku J
Také jsem si naivně myslela, že se za těch 250,- Kč budou věnovat jenom nám, ale vždycky je to pro dvě maminky s dítětem a navíc, ty předchozí se zdržely, takže my jsme začaly někdy až ve čtvrt, tudíž jsme byly o těch 15 minut ochuzené… No nic… Asi jsem fakt rejpalka J
Po téhle poradně jsme měly sraz s mamkou a šly jsme zaplatit dofču a pak ještě nechat proplatit příspěvek na plavání. Trochu mně OZP překvapilo, protože jsem se těšila, že standardně přidávají 600,- Kč + jsme k tomu přidali ten bonus Petra ve výši 500,- Kč, ale nakonec je to tak, že přidávají jen ten zmíněný bonus L. Ale na druhou stranu – aspoň něco…. Hned jsem si vzala formuláře na výpis úhrad za zdravotní péči, ale oni nejsou schopni tam zahrnout předchozí 3 měsíce kvůli nedostatečným podkladům, tak to tam dám asi až v dubnu, abychom měli přehled za celý rok. Docela mně zajímá, kolik stál porod i ta moje hospitalizace…. |