V pátek jsme jely vyprovodit Lukáška a Andrejku na jejich první výpravu bez rodičů. Jeli s partou dětí, s kterýma pak pojedou v létě na tábor. Aspoň si to vyzkoušeli tak trochu nanečisto a jsem moc zvědavá, jak se jim to líbilo. Nejhůř to nesla asi Lenka J.
Odjížděli v 16 hod. z Florence, tak jsme měli spicha v Mekáči. Děti dostaly balónky, z čehož byla Aňa samozřejmě nadšená a tak s tím pěkně mlátila okolo, až mi shodila celý shake. Stihla jsem si srknout nanejvýš 2x… Došla jsem tedy k pultu, jestli to můžou uklidit, že se moc omlouvám, a ta holka mi povídá a co jste to měla? A já že shake a ona jaký, tak čokoládový a jak velký, tak říkám, že střední. A za chvíli přišla s novým a platit jsem ho nemusela.. No aspoň tak J Andulíně se hlavně líbilo, že tam děti řádily v dětském koutku.
Mně jen vadí, že zrovna Mekáč je jedna z mála restaurací, kde se nehulí a kde děti nevadí L. Jinak z toho jejich „jídla“ se mi slušně zvedá kufr a jediné, co fakt můžu, je právě shake a zmrzlina. To mají fakt dobré…
Děti jsme tedy zdárně vypravily a protože dorazila i mamka a Lenka potřebovala na poštu, šly jsme pěšky do Karlína. Lenka se pak vrátila zpátky na metro a my chytily tramvaj do Kobylis. Využila jsem toho, že je mamka se mnou a šly jsme ještě omrknout nějaké golfky… Přece jen je ten náš kočárek kapánek těžší a Andulka se už taky slušně pronese… J
Pěšky jsme domů dorazily těsně před Večerníčkem.
Peťa jel pomáhat bráchovi na barák – bourali celý víkend starou zeď. Odvezlo se 9 kontejnerů, ale pořád ještě nejsou u konce.. Docela si mákli…
To my jsme byly domluvené na prochajdu s mamkou, takže tradiční sraz byl na Andělu a jely jsme zase na Malvazinky, tentokrát na druhou stranu. Mamka byla opět duchem v hluboké minulosti a nejvíc jí dostalo, že na náměstí, kam si jezdívala hrát s kámošema a kde bývalo dětské hřiště, postavili činžák. J
Nachodily jsme dalších 100 jarních kilometrů a výlet završily v Carrefouru v Big Foodu. Andulka byla naprosto unešená z dětského koutku, protože tam mají spoustu malých míčků. Nejvíc jí bavilo, když je házela ven a mamka běhala a sbírala J. Tomu se vysloveně chechtala nahlas. Vůbec má ráda různé ftípky. Třeba když jí půjčím klíče, tak dělá, že mi je jako vrací a pak ucukne… To jí taky moc baví a taky se tomu chechtá.
Evidentně Andulku i ty naše výlety moc baví, protože je většinou dobře naladěná. Navíc teď vypadá jak bonbónek, mamka jí totiž koupila krásnou bledě modrou jarní bundičku s růžovýma proužkama a k tomu růžovou čepičku. To se i lidi zastavují a koukají na ní, jak je hezká J. Teď ze mě pěkně promluvila pýcha J.
Momentálně nesvítí měsíček, takže na obloze hledáme letadla. Andulka mně na všechny spolehlivě upozorní. Ten její prstíček, kterým ukazuje, je k nepřehlédnutí… Už se těším, až nám půjde hlava kolem poté, co přidá otázku – Co to je? J
| 
