Může být tento problém i sekundární, tzn. první těhotenství proběhne OK a ve druhém se projeví imunologické potíže?
Ano, to je dokonce poměrně časté. Imunita kolem ženského genitálu má povinnost chránit tělo proti infekcím, nádorovým buňkám atd., ale kromě toho musí „programově“ tolerovat některé cizorodé antigeny. V prvé řadě spermie a následně embrya. Příroda má na tohle fintu. V době ovulace je imunita ženy smířlivá ke spermiím. Zřetelně se to projevuje třeba ve vlastnostech hlenu, uzavírajícího děložní hrdlo. Ten je v době ovulace čirý a tažný a umožňuje spermiím proniknout do dělohy. V době mimo ovulaci jeho funkce spočívá v ochraně vnitřních pohlavních orgánů ženy před infekcemi. Tvoří takovou zátku v děložním hrdle. Hlen v mimoovulačním období je kalný přítomnosti bílých krvinek. V celé přírodě je vidět, že zvířata mají pohlavní styk pouze v době, kdy samice ovuluje. Pouze člověk si ze sexu vytvořil zábavu. Ženská imunita je drážděna neustálou přítomností spermatu v pochvě v době, kdy tam z hlediska přírody nemá být - tj. v době mimo ovulaci. Ženy, které celá léta užívají antikoncepci a tím pádem provozují nechráněný styk, si mohou vytvořit imunitní reakci proti spermatu. Zejména tam, kde žena střídá partnery - tj. antigeny. Lidé jsou druh s velmi nízkou plodností. Běžná žena ovuluje 13x do roka. Pokud neotěhotní za 1,5 roku, je považována za neplodnou. To je téměř 20 ovulací. Zatímco, když se připouští kráva, tak většinou hned zabřezne. Pokud ne, má druhý pokus, a když se ani ten nepodaří, jde k řezníkovi. Stejné je to u psů, koček a ostatních zvířat. Žena může být naprosto zdravá, mít zcela zdravého manžela, a přesto jim trvá rok, než počnou. To je běžné.
Co třeba problém, kdy se embrya ve zkumavce sice spojí, ale dále se nedělí?
Oplozené vajíčko by se mělo nechat dělit před přenosem alespoň třikrát, aby se prověřilo, že tam není lichý počet buněk - že se dělí pravidelně. Pokud se embryo uchytí a přestane se dělit, je to genetická chyba, nikoli imunologická. Tyto problémy řeší preimplantační diagnostika.
Ovlivňuje imunitu kouření?
Já už na ženě obyčejně poznám, že kouří. Když vypadá starší, než je, je to obyčejně kuřačka. V kouři jsou mutageny, které mohou způsobit, že se v embryu špatně reprodukuje genotyp při časném dělení. A to nemluvím o rakovině, nejen plic. Je dokázáno, že kouření obecně podporuje rakovinné bujení. Kouření, zejména u žen, jednoznačně odsuzuji.
A alkohol?
K alkoholu se medicína chová mnohem smířlivěji. A myslím, že naprosto oprávněně. Alkohol se pije od věků a lidstvo je na něj adaptováno. Velmi záleží na konzumovaném množství. Mírné popíjení vína je jednoznačně pozitivní, dokazují to mnohé světové studie.
Samozřejmě v těhotenství, zejména v časných stádiích, bych konzumaci alkoholu nedoporučil, ale zdravá žena (ne gravidní) se kvůli dvěma třem skleničkám vína týdně o svou fertilitu obávat nemusí. Pokud jde o ženy, tak jejich vajíčka se tvoří už ve dvacátém týdnu intrauterinního života. Vajíčka už tedy mají svoje chromozomy, DNA, a tento genofond se těžko nějak poškodí. Spíš by alkohol ve větším množství mohl rozhodit hormonální rovnováhu. U mužů je to s vlivem konzumace většího množství alkoholu ošemetnější. Větší jednorázová konzumace alkoholu může způsobit přechodné snížení pohyblivosti spermií. Proto bych při „oplodňovacích snahách“ alkohol mužům nedoporučil.
pokračování 2 |
