Spali jsem asi hodinu a půl. Při balení jsme dopili oblíbený Blue Saphir (gin s tonikem), tak jsme teď zvědaví, co nemáme :-). S taťkou jsme byli domluvení, že nás vyzvedne před druhou, tak tam byl klasicky už před jednou :-). V autě jsem seděla na žvejkačce, mám na zadku flek.. Asi uškrtím Lukajdu, až se vrátíme.. fakt paráda..
Na letišti jsme se odbavili mezi prvními a ve 4.00 hod. odlétáme směr Paříž. Když nás prohlíželi detektorem, pískala jsem. Byly to naštěstí jen knoflíky. Letíme Boeingem 737-800 společnosti Travel Service. Ve 4.00 hod. opravdu startujeme. Letadlo vypadá nově a jsou tady i displeje, takže vidíme trasu, výšku, teplotu atd. Do Paříže to máme 853 km. V 5.30 hod. přistáváme. Let v pohodě. Přistání hladké.
Z Prahy jsme odlétali a začalo svítat, ale v Paříži byla ještě tma. Prostě jsme uletěli sluníčku. Na letišti na nás čekal autobus a převezl nás do hotelu Méridional. Je to kousek od Montmartru. Bohužel je moc brzo a je volných jen 7 pokojů. Jsou samozřejmě mezi námi bojovníci za své blaho, takže se nikam netlačíme a kupodivu na nás pokoj opravdu nezbyde.. Budou prý okolo 15.00 hodiny. Průvodkyně nám tedy naplánovala procházku Paříží.
Vyrážíme na metro (trasa 13, stanice Brochant) a ona nás zasvěcuje do tajů pařížského metra. Vyplatí se koupit si jízdenky na 10 jízd v balíčku. Stojí to 9,30 euro. Koupila si je průvodkyně, pak my a pak už začal ten "příjemný" mladý muž řvát, že nám to takhle po jednom neprodá a prostě zavřel! Vítejte v Paříži! :-)
Vypadalo to na dlouho, tak jsme se trhli, že se radši podíváme po okolí sami. Fascinuje nás všudypřítomný bordel. Co komu upadne, to tam nechá. Ale uklízejí tu fakt zajímavě. Podél chodníku teče voda a do toho proudu všechno zametají. Po určité vzdálenosti to vše nateče do stoky.
Zajímavé bylo, že jak jsme se ráno vydali na procházku, bylo ještě brzo a nikde nikdo. A když jsme se vraceli odpoledne zpět, vypadala ta naše ulice úplně jinak! Všude davy lidí, otevřené obchody, kavárny a pod... Když jsme se tedy trhli od průvodkyně, vyrazili jsme prostě někam. Cíl byl naprosto neznámý - všechny průvodce a mapy jsme měli v kufru, tudíž na hotelu.. A jak jsme tak šli, uviděli jsem v dálce Eiffelovku. Nabrali jsme tedy směr tam :-). Chtěli jsem si ale i na chvíli sednout někam do parku, abychom si odpočinuli.
Narazili jsme na park De Monceau. Byl tam klídek, všelijaké stavby, nefoukalo tam, akorát tam lidi běhali a cvičili jak o život :-). Pak jsme došli k Vítěznému oblouku. Byla to ale zrovna uzavřená oblast, protože se tam měla konat nějaká slavnost na počest konce války. Byli jsme tam 3 hodiny a viděli premiéra a vojenskou přehlídku a asi milion diplomatických vozů, včetně našeho :-).
Zpátky do hotelu jsme dorazili po 14.00 hodině, tak jsem zkusila, jestli třeba už nebude volný nějaký ten pokojíček. A byl! Máme č. 45 :-). Je to ve 4. patře a je pro trpaslíky. Ale celkem to ujde. Akorát postel je krátká a měkká, takže kdy se Peťa otočí, vyhazuje mně do vejšky :-).
Ještě jsme chtěli jít ten den do Louvru, ale byli jsme tak unavení, že jsme se vzbudili až ráno... |
