S dubňáčky jsme si naplánovaly výlet to plzeňské ZOO a zároveň srazík s plzeňskou větví. Ve finále nás Kikuška nekompromisně pozvala k sobě a do ZOO, že půjdeme pak. J
Původně jsme měly jet autem, ale protože nemáme dálniční známku a nafta je teď poměrně dost drahá, vymyslely jsme náhradní variantu – vlak. Navíc jsou na dálnicích pořád nějaké bouračky a představa, jak někde uvízneme s prťatama v koloně.. brrrr.. Zpáteční jízdenka do Plzně nás nakonec stála 116,- Kč, protože už jsme byly skupina J.
Den předtím jsem si dle teorie FL nachystala všechny věci, abych ráno nepobíhala (a světe, div se! Fakt to funguje, takže jsem z domova vyrazily opravdu včas a bez stresu!). Andulka se vzbudila cca ve 4 hodiny, nakojila jsem, dala do postýlky a okamžitě jsem zas spala, ale bohužel jen ¾ hodiny. Vzbudil mně nepředstavitelný pláč, rostou jí totiž zoubky a asi jí to hodně bolelo. Peťa pro ní šel, ale Aňa byla ve stavu, kdy chtěla být v postýlce a nechtěla, chtěla, abychom jí chovali a nechtěla, chtěla na zem a nechtěla, chtěla do obýváku a nechtěla.. no..lahůdka.. Šla jsem rychle nachystat Nurofen, aby jí to pomohlo od těch zoubků, ale jak jsem byla rozespalá, brnkla jsem o skleničku s pitím, kterou jsem si nechala na lince o hodinu dřív.. Samozřejmě se to rozlítlo na tisíc kusů a všude byla šťáva.. Andulka to komentovala slovem Bác a přestala plakat J. Dala jsem jí trochu toho Nurofenu a už nám zamávala, že chce spinkat…
Peťa to mezitím uklízel, protože mně navíc ten jeden střep říznul do nohy, takže se do té šťávy přimíchala i ta moje – červená.. Bylo to u nás na sociálku J. |
