Ve středu ráno jsme jeli zas do Modřan na odběr krve kvůli štítné žláze. Do Modřan to máme co by kamenem dohodil a dva až tři dny došel.. Navíc při ranní špičce je to fakt lahůdka, takže musíme vstávat brzo (to se týká dámské části naší rodiny, pánská holt musí vstávat denně :-)). Petr čekal s Andulkou dole a mezitím obešli místní pekárny, automaty na čokoládičku apod. Já jsem si nechala pustit žilou, přebrala jsem Andulku, tátovi jsme zamávaly a vyrazily opačným směrem k našim.
Tam už čekal nachystaný taťka na hlídání. Předala jsem robátko a odfrčela za kulturou :-). Díky tetě Ivaně jsme šly s Jaffi a tetou Lidunkou na předpremiéru Americký bizon. V podstatě jsme byly po skončení rozpačité,co si o tom máme myslet, ale s odstupem času můžeme říct, že to stálo za to vidět, ale podruhé už to být nemusí :-). Přece jen je asi člověk z toho Činoheráku zvyklý na něco jiného anebo ještě lépe - v poslední době nejvíc preferuju komedie a oddychovky a tohle bylo tak trochu na přemýšlení. Zážitek nám kapánek zkazila jakási důchodkyně, které nejen, že neuvěřitelně hlasitě vyzváněl telefon během představení, ona navíc nezaváhala a hovor si v klidu začala vyřizovat.. To bylo silné kafe i na herce a Nárožný to komentoval slovy, že klidně počkáme, až si to paní vyřídí a že si myslel, že takhle nevychovaní jsou jenom mladí.. Fakt je to rozhodilo a trvalo nějakou chvilku, než zas chytli tu správnou narážku a mohli pokračovat.
Ještě jsme s Jaffi po skončení zaběhly do KFC a zas jsme se na nějaku dobu rozloučily :-). Andulka si to mezitím s dědou prý výborně užila a dokonce i spala, když jsem dorazila já. Než se probudila, najedla a sbalila, dorazily na střídačku děti :-).
K nám pak ještě navečer přišla Lidunka s Týnou, tak měla Andulka o zábavu postaráno :-).
Na čtvrtek jsme naplánovaly s mamkou návštěvu Petřína. Jeli jsme lanovkou a samozřejmě jsme nevynechali ani bludiště. Na rozhlednu jsem si opět netroufla :-). Ale bylo nádherně, svítilo sluníčko a bylo i krásně teplo. Z Petřína jsme to vzali přes hřiště na Sacre-Couer a děti byly nadšené, i když pořádně špinavé :-)).
V pátek se pro změnu splnil můj sen - kdysi dávno jsme s babičkou a dědečkem jeli vlakem nad Prahou a přesně v podzimním čase. Takže byla vidět Praha z netradičního úhlu a ještě krásně barevná. Vlaky jezdí asi 3x za den, tak jsme si vychytali ten "náš". Byl to naprosto luxusní zážitek! Projíždět skalami ze zasahujího Prokopského údolí, koukat dolů na Vltavu, no prostě nádhera! Jen mě zaskočilo, že jsme vystupovali v zastávce Zličín a přitom jsme byli v Řepích, kousek od našeho, kdysi přechodného, bydliště :-).
V sobotu měly jet děti původně domů, nakonec zůstaly do neděle. My jsme byly dopoledne ještě užívat sluníčka venku a pak se Andulce nechtělo moc vstávat, takže jsme se s nima původně neměly vidět. Nakonec jim to nedalo a přijeli za námi. Venku se mezitím radikálně změnilo počasí a babí léto je asi naprosto pasé :-(. Andulka pak plakala, že nechce, aby děti odjížděly :-).
V neděli byl konečně doma i Petr a odpoledne jsme vyrazili omrknout opět nábytek k Andulce do pokojíčku. Jsem zvědavá, jestli se my dva někdy domluvíme, co bude nejlepší varianta.. Zatím to tak nevypadá.. Aspoň jsme si užili v IKEA klouzačky, švédských kuliček a nakoupili jsme nějakou tu vánoční výzdobu :-) |
