Na víkend jsme neměli žádné konkrétní plány. Respektive Petr ano, byl přihlášený na rybářské závody. My jsme se s Andulkou plácaly doma, počasí nebylo nic moc. Na poslední chvíli jsme se rozhodly, že vyrazíme do divadýlka na Zlatovlásku. Jednalo se o komunikativní představení Vítka Marčíka oceněné cenou UNIMA ERIK za nejlepší představení roku 1999. Je fakt, že to byla trochu netypická Zlatovláska, ale zejména rodiče si to výborně užili :-). Ten kluk byl naprosto úchvatnej. Divadýlko bylo narvané, my jsme kupovaly předposlední lístky. Přijít o chvilinku později, tak mám zaděláno na problém, jak vysvětlit Andulce, že mají vyprodáno..
Andulce se to prý nelíbilo, ale půjdeme do divadýlka zas :-)).
Po představení nám pak ještě ujel autobus, tak jsme nasedly do jiného, vyvezly se na kopec a zbytek došly. Mezitím domů dorazil i Petr. Z nějakých necelých 60 lidí chytilo rybu jen 8. :-)
V neděli měl jít Peťa do práce, ale nějak se mu nechtělo z postele. Za oknem to vypadalo na pěkný den, svítilo sluníčko, tak jsme opět zaimprovizovali a vydali se do ZOO. Kapánek nás překvapil studený vichr, ale dalo se to :-). Naprosto nejúžasnější byl lední medvěd, který byl v dobrém rozmaru a předváděl neuvěřitelné kousky. Vysloveně laškoval s lidmi za sklem, různě se potápěl, cákal, prostě si to užíval :-). Andulku mnohem víc zajímala mapa...
Došli jsme si tam na oběd a v tu chvíli začalo pršet. Přečkali jsme tam to nejhorší a vydali se zpátky k autu. Protože měla Andulka slíbenou špičku, ale v ZOO jí neměli, zajeli jsme si ještě do cukrárny :-) |
