Na sobotu byla naplánována oslava se skalickou částí rodiny. Měla jsem v plánu si ve čtvrtek nachystat korpus na dort, ale někdy v úterý mi napsala Míša, že by bylo fajn, kdybych mohla na chvíli právě ve čtvrtek za bříškotančnicema, že mají pro mě dárek, respektive pro Adélku. Zírala jsem jak puk, úplně mě to rozhodilo a hlavně dojalo.
Nakonec se mi povedlo holčičky zpacifikovat a mohla jsem odběhnout. Nesla jsem bříškotanečnicím aspoň šampíčko, abychom si mohly přiťuknout na zdraví Adélky. Holky ještě tancovaly, tak jsem málem uronila kroupu, jak mi to strááášně chybí! Dokonce pak tančily i jen pro mě s hůlkama :-). Závěrečnou protahovačku už jsem si dala s nima.
Po skončení jsme bouchly to šampáňo a dostala jsem pro Adélku dárek. To mi vyrazily dech podruhé! Složily se totiž na hrací deku z Dráčka - ZOO, z které jsem byla vždycky naprosto unešená! Ale protože máme už jednu hrací dečku, tak mi to přišlo jako dost velký luxus pořizovat ještě tuhle :-). Ale tahle je tááák nádherná!! :-) http://www.dracek.cz/DetailPage.asp?DPG=36784
Bylo to od nich fakt hrozně milé. Navíc se ptaly, kdy už příjdu, že jim tam chybím, no prostě jsem z toho byla celá dojatá :-). Hlavně už se strašně těším, až zas budu chodit bříškotančit taky.
Po návratu jsem si teda konečně upekla korpus na dort a mohla jsem jít hoooodně po půlnoci spát :-)
V pátek jsme sbalily saky paky a s holčičkama vyrazily do Skalice už v poledne, ale stejně jsme se ještě zdržely na nákupech na oslavu. Petr dojel rovnou z práce později. Než jsme zahnali Andulku do postele, než jsem nakojila Adélku, bylo hnedle 22:30 hodin a já jsem konečně mohla začít zdobit dort. Do toho ale přestala Adélka spolupracovat, zlobilo jí bříško. Naštěstí si jí vzala babička a pak jí přebral Petr. Skončila jsem tradičně ve dvě ráno. Na dubňáčkách udělala dort-panenku už Trolli pro Andrejku, tak to vypadá, že se opičím, ale měla jsem to vymyšlené už docela dlouho také. Nicméně jsem od Trolli moc ráda převzala know-how, jak upevnit panenku. I když jsme to nakonec s Petrem vyřešili technicky trochu jinak :-).
Andulka nám ještě večer tvrdila, že by bylo fajn mít skluzavku a že by na ní jezdila do trampolíny a do bazénu. Ale že jí holt budeme muset sehnat. Poradila jsem jí proto, aby pěkně zavřela očka a nechala si o skkluzavce zdát, že třeba bude tatínek kouzelnej a skluzavku někde sežene.:-) A Petr byl opravdu natolik kouzelnej, že pro ní jel hned v sobotu ráno :-). Měli jsme jí objednanou týden.
Odpoledne pak konečně mohla začít oslava. Než všichni dorazili, blbla jsem s dětma, hráli jsme Rybičky, rybičky, rybáři jedou, hádali jsme zvířátka, děti skákaly v trampolíně, prostě rachot jako vždy :-). Andulka se ale už nemohla dočkat dortu, tak jsme museli trošku babičky a dědečky popohnat, ať už konečně jdou! Oslavenkyni jsme posadili ke stolečku a nesměla se dívat, aby to měla jako překvápko. Nachystala jsem jí tam ohnivé fontánky a konečně došlo i na očekávaný dort. Andulína z něj byla natolik vedle, že absolutně nereagovala na to, že jí někdo něco říká :-). Pak začala oďoubávat zdobeníčko přesně jak jsem předpokládala :-). Ještě jsme jí stihli vyfotit a už jí běžely na pomoc i ostatní děti :-). Potom už mohli začít gratulovat gratulanti. Andulka dostala fakt hromadu dárků. Spoustu krásného oblečení, nějaké plyšáky, ale hlavně vláčky! Z těch byla úplně vedle.
K oslavě patří i šampáňo a protože jsme byli venku, mohli jsme si dovolit ten luxus fakt ho bouchnout. To bylo nadšení! Doma se krotíme, necháme ho jen "pšouknout" a teď opravdu rychlý špunt frčel zahradou. Děti pak pokračovaly v řádění, Peťa griloval masíčko, prostě pohodička. Jen ten studenej vítr kdyby někdo nezapomněl vypnout!
"Po mase" nastal čas na hlavní překvapení. Skluzavku mají Týnka s Andulkou dohromady, tak jsme jim řekli, že mají hledat něco nového, úžasného, červeného. První, co takhle našly, byl červený lavór, ve kterém byly kosti od kuřete .-)) Tak to nebylo ono.. hledaly tedy dál, až jsme jim napověděli, že se mají podívat do skleníku. Tam byla skluzavka schovaná. Škoda, že nemohl být někdo s kamerou uvnitř - ty výkřiky nadšení byly naprosto boží. :-))
Kupovali jsem jen skluzavku, konstrukce k tomu byla zbytečně drahá, takže Petr prohlásil, že jí radši udělá. Ve finále se málem pohádali s dědou, kdo to bude dělat. Naštěstí se domluvili na kooperaci :-)
Večer strávila Andulka na kolenou. Ale nebylo to za trest :-). Hrála si s novým vláčkem a absolutně jsme jí nemohli dostat do postele :-) Do toho dávali na Primě jakousi moderní Popelku, tak ve finále chtěla vidět tu nejzásadnější sekvenci - jak Popelka ztratila střevíček. Ale ouha! Zrada! V téhle verzi Popelka neztratí střevíček, ale mobil. A vysvětlit tenhle nesmysl unavené tříleté slečně byl nadlidský výkon.. :-)
Nicméně celkově se oslava Andulce evidentně líbila, protože stále prohlašuje, že bude ve slavení pokračovat a že zas chce dort s Barbínou a šampáňo :-)
Neděli jsme v podstatě také strávili venku a odpoledne, když Petr nandaval tašky do auta, najednou začala Aňa vykřikovat, že ona nechce mít sbaleno a že chce zůstat ve Skalici. Nakonec si to tedy s babičkou dohodla, že tam může být, a protože Petr pojede do práce také rovnou odtamtud, přivezly jsme s Adélkou do Prahy jen mamku a babičku a jsme doma samy. Mám tedy hromadu času a pořád marně přemýšlím, co jsem dělala, když byla Andulka takhle mrňavá :-). Zkusím tedy dospat spánkový deficit a že by došlo i na okna??? No.. uvidíme :-)
|
