V sobotu se konal už 11. ročník rybářských závodů v Kácově. U toho Petr opět nemohl chybět (dneska jsem zrovna počítali, že má 1, maximálně 2 absence) a po obědě vyrazil. Chytá se přes noc a dřív to prezentovali jako závody v chytání úhořů, jenže těch úhořů jaksi nebylo zrovna mnoho a když něco není, dost těžko se v tom dá závodit.. Takže už počítají všechny úlovky.
Ještě dopoledne to vypadalo, že ho Sázava odnese až do Severního moře, v noci byla z horka buřina s deštěm a ráno si dala repete. My jsme jely s mamkou a Andulkou do Kostelce pro Andrejku a zaběhly jsme se mrknout na tradiční Keramické trhy. Tam je vždycky hlava na hlavě a auta parkují všude možně, respektive skoro až nemožně. S mamkou jsme vzpomněly na loňské langoše :-)) a zase jsme neodolaly tombole. Dohromady jsme koupily lístky za 90,- Kč (z toho já za dvacku) a Andulka jediná vyhrála věc dle vlastního výběru v hodnotě 100,- Kč. Vybraly jsme proto hrnek na kafe :-).
Petr hlídal spící Adélku ve Skalici a pakoval si ty svoje červíky, žížaly, kolínka s různýma příchutěma jiné alchymistické radůstky na závody.
Odpoledne slavila Dana narozeniny, takže jsme zas grilovali, děti blblby na zahradě, Adélka měla spavý den, takže idylka na entou :-). Andulka pak spala s Andrejkou u našich na chatě, tak jsme zůstaly s Adélkou na noc pěkně opuštěné :-).
Petr nakonec skončil sedmý z 249 platících. Přijel nespokojenej, že chtěl na bednu :-)). Jenomže, když chytá proti sponzorovaným skoroprofíkům.. Nicméně tam jednoho frajera vyloučili, protože si přivezl mražené úhoře a vydával je za úlovek.. ehm, ehm.. úhoř se mrská ještě dlouho po zabití a tihle měli být navíc živí a místo,aby se mrskali, tak křupali.. fakt mi nějak uniká myšlení některých lidí.. Navíc ten, co ryby měřil, má vystudovanou rybářskou školu, tak mu jen poradil, ať příště nechá ty úhoře rozmrazit aspoň o den dřív :-).
Po obědě jsme měli jít na Dětský den, ale zas začalo lejt. Venku to bylo jak v prádelně - vedro a do toho vždycky tak na 10 minut déšť. Ale byli jsme stateční a vyrazili jsme. Holky si to výborně užily, stejně jako loni. Letos byl navíc skok v pytlích a Andulka mě neskutečně překvapila, že věděla, co má dělat a fakt tu trasu odskákala. Já myslela, že bude mít tendenci v tom chodit, že si namele, ale než jsem si stihla odložit všechny ty jejich ceny, pitíčka, balónky a jiné propriety - BTW opravdu jsem mateřstvím získala neskutečné akrobatické schopnosti - např. držet padesát předmětů v jedné ruce a druhou rukou nalévat šťávu apod. - Andulka už byla v půlce trasy.
Opět Sokolové zaplatili dětem nafukovací skluzavku - byla to ta samá, co jsem minule za ní odmítala dávat ty hříšné prachy a teď jí měly děti zadarmo. V jednu chvíli tam byly dokonce Andrejka s Andulkou úplně samy. Andulína už zvládla vyšplhat parádně nahoru, ale přece jen je to vejška, tak dolů jezdila pouze na klíně Andrejky :-). Do toho sem tam přišla zas nějaká ta přeháňka, ale nějak nám to nevadilo, jen Petr zacouval s Adélkou pod kabiny, aby nezmokla. |