Po návratu z našeho rodinného setkání mě začal pobolívat močák. Říkala jsem si, že to rozeženu brusinkama a Ibalginem. Nechtělo se mi na Bulovku, nechtělo se mi do spárů doktorů. Po týdnu jsem to nevydržela a v pondělí ráno Petr pohlídal Adélku a vyslal mě do údolí.
Naivně jsem si myslela, že když je to pondělí, po kterém následuje státní svátek, že tam nebude moc lidí. Bylo. Asi dva miliony osmset šedesát pět. Ptala jsem se sestřičky, na jak dlouho to vidí, že mám doma malé dítě. Byla moc ochotná a řekla, že se pokusí podstrčit mojí kartu sestře na vyšetřovně. Opravdu se zadařilo, čekala jsem jen 40 minut a to hlavně z toho důvodu, že nebyly hotové výsledky moči.
Pan doktor mě docela nadchl. Nebyla jsem číslo 458, ale vzal mě dost komplexně, skoro až moc, takže když jsem odcházela, měla jsem pocit, že si rovnou zajedu zažádat o invalidní důchod :-). Vůbec se mu nelíbilo, že se mi to opakuje, navíc mi při sonu zjistil čtyřcentimetrový myom na děloze, přítomnost cukru v moči (nemáte cukrovku?? ) a celkově bych měla řešit tu recidivu komplexním interním vyšetřením včetně všech rozborů krve. Navíc mi doporučil navštívit kožní, protože se mi kolem nosu dělají suchá místa a červené fleky (to se děje pravidelně každý podzim s inverzí), že všechno souvisí se vším.
Napsal mi antibiotika s ohledem na minulou alergii a že se mám dostavit v pondělí na kontrolu, že se bude znovu vyšetřovat moč, tentokrát ale cévkováním. Na pondělí jsem ale měla naplánovanou euroňáckou poradu v Náchodě, takže jsem ukecala úterní termín.Prášky zabraly velmi rychle a mně se citelně ulevilo. Mezitím jsem se stihla objednat na gyndu, kam jsem stejně měla dorazit už dávno na garančku podvozku. Pan doktor si přečetl zprávu a velmi důkladně mě prohlédl. Na ultrazvuku hledal myom, ale naštěstí našel jen naprosto ukázkový vaječník. Uff.. Docela mi spadnul kámen ze srdce. Prý to ale negyndaři opravdu může připadat jako myom, navíc to sono se dělá zvenku, takže výsledek je zkreslený o záklon dělohy. Odebral mi kultivace (o výsledky si musím zavolat) a předepsal preventivně nějaké bobule a krém.Tak teď ještě aby to tak dopadlo i na dalších vyšetřeních.
V pondělí jsem tedy jela do Náchoda, už mi bylo v podstatě velmi dobře, a v úterý zas vyrazila na Bulovku. Byla jsem objednaná na 9:45, a protože jsem věděla, že mě budou cévkovat, nešla jsem celou čekačku čůrat. Jak pěkně nefunguje objednací systém, vyseděla jsem si tam málem močové šutráky. V 11:15 jsem šla konečně na řadu - no málem jsem to nedonesla! - a v 11:18 už jsem byla venku a volala jsem Petrovi, že už jedu.. Ne, že by na Bulovce tak rychle zvládali cévkování, ale byl tam jiný pan doktor, který se podíval do papírů a zeptal se, jak se mám. Odpověděla jsem po pravdě, že je to mnohem lepší, tak mi sdělil, že minulý pan doktor mi dal dobré prášky, že ten postup schvaluje a že je mám dobrat a přijít na kontrolu. Začala jsem se smát, jestli je to jako všechno. Koukal na mě trošku divně, tak jsem mu říkala, že jsem tam čekala 2 a půl hodiny a že jsem byla objednaná a jestli to mám zas absolvovat při té kontrole. Tak jen mávl rukou - cože je to dva a půl hodiny - že ten objednací systém je k ničemu, že jim tam vozí lidi z oddělení, do toho přicházejí lidi z ulice.. Snažila jsem se mu tedy vnuknout myšlenku, že přijdu, načůrám a odjedu. Tak prej jo, že to zapíše do karty. Pořád jsem se tlemila jak magor, tak jsem mu rovnou poradila, že má napsat, že pacientka se vyčůrá a zmizí.. A pak že si prý přijdu za dva dny pro výsledky.. zkrátím to, vysvětlila jsem mu, že si pro výsledky nepůjdu, ale že zavolám.. Ve finále pochopil a schválil.. Možná, že kdyby to fungovalo i v jiných případech, nehromadili by se jim tam lidi jak v Cimrmanově výtahu do dolu. Možná by stálo za to mít jednu ambulanci pro příchozí bez objednání, holt s rizikem, že budu čekat a čekat a čekat a ambulanci pro objednané lidi, kteří by prostě čekat neměli..
No nic, jsem chytrá jak rádio, nicméně tohle plýtvání časem a prací všech zúčastněných mi dost leze krkem.
Ve středu měla Andulka ve školce focení. Jak hromadnou fotku, tak portrét. Chtěla jsem je nechat vyfotit společně s Adélkou, zapsala jsem to tedy do seznamu a dostavila se s oběma do školky nejpozději do 8:15 hod., jak bylo striktně požadováno.. V 9:30 se stále nic nedělo, takže jsme se odebraly domů s tím, že přijdeme za hodinu, že to snad už na nás dojde řada.. Dorazily jsme včas, začalo focení a Adélka, jak už byla unavená, se sekla, že se fotit prostě nebude.. Grrrrr.. Takže úplně zabité dopoledne a naprosto k ničemu. Opět ukázka skvělé organizace. Na fotky jsem zvědavá, je to zas sada s překrásným designem - tentokrát Vesmír.. dokonce jsou tam 3D prvky planet.. fakt nádhera.. Když jsem to viděla, přemýšlela jsem, jestli to umělec myslí vážně.. evidentně ano.. Navíc ani ty portréty nejsou zrovna exkluzivní, ale školková fotka je halt školková fotka :-).
Ve čtvrtek jsem si jela odpočinout na lymfu - to je vskutku nevídaně luxusní záležitost. Zas jsme s kosmetičkou pokecaly a nařechtaly se. Ona je původem Maďarka, takže mi recitovala dětské básničky a dělala rychlokurz :-D.
Na víkend jsme zamířili do Skalice - měly jsme s Andulkou koupené lístky na Majdu a Františka z Kouzelné školky. Dana je ulovila v předprodeji, tak šla s Týnkou. Představení bylo moc pěkně udělané, užili si rodiče. Zbytek dne jsme strávili zavření doma - šíleně lilo.
Já jsem si ještě vyšvihla s Annou parádní akcičku - byly jsme na premiéře filmu Anglické jahody (www.anglickejahody.cz) . Nejlepší byl moderátor, jehož angličtina byla víc než skvostná a šlehačkou na dortíku bylo oznámení, že jsme v kině s názvem Vylyž Cinema.. Celý sál zaburácel. :-) Film se mi líbil, bylo to o 21.8.1968. Kapánek mi z toho běhal mráz po zádech. To nejlepší ale následovalo. Přesunuly jsme se do Mánesa na raut a křest soundtracku. Bylo tam narváno, ale viděly jsme hlavní hvězdy filmu včetně ruského Brada Pitta :-). Po ofiko programu následovala diskotéka a DJ hrál přesně ty pecky, na kterých jsme vyrostly, takže jsme si to výborně užily. Ve finále jsem vyprovokovala Annu, ať jde pro Alexeje (alias Brada) a nakonec fakt šla a tančila s ním! No prostě to bylo úžasné a v nejlepším jsme odcházely domů. Dorazila jsem ve 4. :-D A druhý den mi bylo kapánek hůřeji :-D. |
