Meningokokové infekce:
Neisseria meningitidis může obývat u některých lidí nosohltan a nevyvolávat žádné příznaky onemocnění. Nosiči jsou proti ní imunní, ale onemocnění se může přenést na jiné osoby. Po infikování je klinický obraz pestrý, od nazofaryngitidy, bronchitidy, pneumonie až nejzávažnější meningitida a sepse.
Zdroj – nemocný, nosič.
Přenos : kapénkami
V ČR meningokoková meningitida dříve sporadicky, v r. 1993 ke zhoršení epidemiologické situace. Objevil se hypervirulentní kmen skupiny C.
Neisseria meningitidis v několika skupinách A, B, C, X, Y, W135. . .
Meningokok je výlučně lidská bakterie a šíří se výhradně mezi lidmi vzdušnou cestou, nejčastěji při úzkém kontaktu, kašlem, kýcháním, líbáním. Inkubační doba meningokokového onemocnění je 1–6 dnů. Na závažné meningokokové onemocnění upozorní následující příznaky:
bolest hlavy, horečka, zvracení, bolest či tuhnutí šíje, bolest
kloubů, ospalost až poruchy vědomí, světloplachost,
červenofialové skvrnky na kůži, bolest břicha.
Tyto příznaky se objevují v různých kombinacích a různé intenzitě, Invazivní meningokoková onemocnění probíhají u většiny nemocných jako akutní či perakutní meningokoková meningitida, meningokoková sepse či meningitida se sepsí současně. Velmi často v krátké době, během pouhých několika hodin, vzniká z plného zdraví závažný klinický obraz. Při setkání mikroorganizmu a makroorganizmu vždy dochází k souboji příznivých a nepříznivých faktorů na straně obou zúčastněných. Naprosto stejně vybavený meningokok se zachová různě, pokud se setká s dobře komponovaným či naopak oslabeným jedincem. A rovněž naprosto stejně vybavený jedinec se zachová různě, pokud se setká s různě vybaveným meningokokem. Při hodnocení anamnestických údajů, které byly získány v celorepublikové prospektivní studii, bylo zjištěno, že významným rizikovým faktorem vzniku invazivního meningokokového onemocnění u dětí je kouření rodičů a nízká socioekonomická úroveň rodin.
Od roku 1996 je pozorován postupný pokles počtu onemocnění, počet úmrtí však klesá pomaleji než počet onemocnění. Celková smrtnost zůstává stále vysoká a je způsobena právě uvedeným klonem meningokoka- typ C, který působí vysokou smrtnost oproti relativně nízké smrtnosti meningokoka séroskupiny B.
Meningokoková polysacharidová vakcína je ve světě dostupná již přes dvacet let, ale není v žádné zemi zařazena do rutinního očkování a její použití závisí na epidemiologické situaci. Důvodů, proč meningokoková polysacharidová vakcína není zařazena mezi rutinní očkování, je několik:
– meningokok má pestrou antigenní skladbu – 12 sérologických skupin a pouze proti 4 je ve světě vyvinuta polysacharidová vakcína
– v evropských zemích většinou převažuje sérologická skupina B, proti níž zatím není ve světě vyvinuta univerzálně použitelná očkovací látka
– polysacharidová vakcína není účinná u dětí do věku 2 let
– ochranný účinek polysacharidové vakcíny je krátkodobý (3–5 let).
V posledních letech byla řadou firem vyvinuta konjugovaná vakcína z polysacharidu meningokoka C, která vyvolává tvorbu ochranných protilátek i u malých dětí a takto navozená imunita je dlouhodobější. |
