Všechny naše deníky

my jsme se začali snažit přez CAR už v roce 1997.tehdy ve Fertimedu,tehdy se nám zdálo vše ok,ale byli jsme nezkušení.první šok byl ,když nám po provedeném IUI řekli že Mm spermio bylo horší a oni k tomu přidali darované a chtěli podepsat souhlas.Až to bylo ve mně!!to jsme se tehdy modlila aby to nevyšlo.Mm tvrdily že je skoro neplodný,mně že já taky bez nějakého hormonálního profilu.Potom po 2 a půl roce na mé naléhání jsme šli do IVF,i když jsem je upozornila na mou alergii na určité léky,použily je a poprvé skončila ve špitálu.Stálo mně to hodně dohadů ,aby tento pokus vůbec nepočítali(prej pojišťovna to nebude akceptovat,tu jsem potom kontaktovala sama a v pohodě)Následoval 2 pokus,kde ani ET ani KET nebyl úspěšný.Potom následovalo skoro roční naléhání,aby udělali další IVF.Odběr vajíček mi kvůli problémům z narkózou dělali jen bez ní(musím říct děs,hlavně podruhé,kdy mně brali na sál moc brzo po podání a já trpěla jak kůn,přidali oblbováků,což na mne vůbec v tu dobu nepůsobilo,až později.Při odchodu jsem je upozorňovala že mi není dobře,to prej nic není a po cestě domů mne můj musel dovést do nemocnice,zkolabovala jsem mu v autě,předávkování) Naše druhé IVF bylo úspěšné,ale dověděla jsem se to pozdě. Ve fertimedu udělal jen ultrazvuk(13 den po Et)a řekl že nic nevidí,je trochu zvýšenou sliznici a že těhu 100% nejsem(žádný krevní test ,ani z moči).Já se tehdy vrátila do práce která byla dost fyzicky náročná(musela jsem tam zvedat i 20kg do výšky 1,5 metru a MS )Teda já myslela ,že je to MS)jsem dostala až víc ne za 14 dní po kontrole ve Fer(tehdy jsem byla v 7tt)Jenže jsem při ní měla strašné bolesti a křeče a tak jsem šla k obvodnímu dr.(jinak o MS nevím,je bezbolestná)a ten mne poslal hned do nemocnice,kde zjistily ,že jsem těhu a snažily se to zachránit ,ale už to nešlo:o(( Krvácení a křeče začaly po zvednutí balíku a tak jsem si jistá ,že kdybych věděla,že jsem těhu a tím pádem byla přeřazena na jinou práci ,že by se to nestalo. tehdy to bylo i na nás dost,odešli jsme a a z car to řešily přez advokáta.zamražené embria jsme nechali nakonec zničit,nedovolili je převést jinam a já už bych tam nešla.NIKDY!!

nechtěla jsem 2 roky nikam jít,až jsem podlehla naléhání rodiny a šli jsme do tehdy nově otevřeného Zlína tam to byl proti fer.ráj.informace bez problémů,vysvětleno vše na co jsme se zeptala,odběr vajíček při opu v narkóze,proste spokojenost a dalo mi to tam odvahu znovu bojovat.Podstoupily jsme tam IVF,to vyšlo a přez počáteční špinění,následně i krvácení(dvojče to vzdalo)to dopadlo dobře a mámě Jirku,který se narodil 17.10.2003,už je to školák. v září 2006 jsme se začali snažit o druhé,4IVF nevyšlo a tak nám ve Zlíně navrhli nativ,oni je sice tehdy nedělali,ale jsou provázaní z Reprofitem Brno a tak jsme pokračovali tam.Hned 2 nativ vyšel a my se těšily na mimi,chodila jsem do práce,ale dala jsme na dr a chtěla nastoupit rizikové těhu,jen jsem chtěla dodělat nějaké zakázky a při poslední služební cestě,do auta,ve kterém jsme jela z šéfem narazilo auto co dostalo smyk.Šéfovi se nestalo nic,ani viníkovi,já to odskákala dost,ale co bylo nejhorší o mimi jsem přišla. stále mám zdravotní komplikace,které snahu komplikují a nesmím už ani stimulovat,ale zatím bojujeme,už zase ve Zlíně ,i když je to ted těžký,vdát to můžeme kdykoliv.