Všechny naše deníky

Tak a je to tu zase,tentokrát teta.před Spoustu let můj děda,ale to jsem byla ještě škvrně,takže mě to moc nezasáhlo.Před dvěmi lety druhý děda,to už se mě hodně dotklo,ale bylo to očekávané,takže jsem s jakžtakž připravila...před rokem táta,to byl pro nás pro všechny šok a nečekané,bylo to hrozné a ještě tedka jsem se nestačila s toho dostat a nejhůř z nás to brala jeho druhá žena Šárka.Táta byl pro ni světlem života,její životní láskou a chtěla jít hned za nímale naštěstí se jí to nepodařilo.Zůstala jsem u ní tenkrát 2 měsíce.Víc jsem udělat nemohla.A tedka teta,v jediné vteřině stratila babička během roku druhé dítě.A najednou ze 3 sourozenců zůstal jen jeden.Hrozné...je že mě čeká ještě další čekání na smrt...a to-druhá žena mého táty.Před 8 lety vyhrála boj nad rakovinou,jak říká bylo to díky tátovi...a ted se jí to vrátilo...a nejde s tím nic dělat..A ruka paní Smrti je natažená a čeká jen na správný okamžik,kdy se to stane.A pak mě čeká ještě vykonání poslední vůle a to vysypání popela táty a jeho ženy společně a píseň Nad stádem koní ať hraje....vůbec nevím jak to všechno zvládnu...je to šílené kolik bolesti člověk snese,když musí.Proto přeji všem ať se jich smrt nikdy nedotkne tak jako Nás a kdyby přece jen ano,tak hodně síly na období po zásahu paní Smrti....Z.

Dne 21.11.2007 mi zemřela má spřízněná duše,nevl.mamka,kamarádka a vdova po mém tátovi,Šárka.Bolí to.Moooc to bolí.Nic jí nevyčítám,chtěla jít tak šla.Šla za tátou.Patří k sobě a když zemřel,nebyla to už ona,chřadla a chřadla a chřadla až Nám uchřadla.V poslední chvíli jsem byla s ní.Už to nebyla ona,byla to jen kostra potažená kůží.Netušila jsem,že se člověk může tak změnit.Ten pohled mi zůstal vyrytý v mysli.Je mi vnitřně zle.Musím se těmito pocity poprat a vyčistit si hlavu,jinak se asi zblázním,už jsem si myslela,že si zajdu pro nějaké ty antidepresiva,ale zvládnu to-jsem se rozhodla!!!když jsem zvládla nekouřit po 17 letech intenzivní 20-cky denně, tak zvládnu i toto.Naštěstí v tom nejsem sama.Sestra stojí při mě.Aspoň někdo!!!Rozloučili jsme se v rodinném kruhu,ale každý sám u sebe doma,tak nějak to špatně vyšlo.Její rodina je pro mě cizí rodina.bohužel,ale je to tak.Oni byli pospolu v jiném městě a my se sestrou u nás.A to je další zásah PANÍ SMRTI.Doufám,že už poslední.V tomto roce!!............Z.

Dnes je 14.1.2013......dlouho jsem tu nebyla,ale nemyslete si myslela jsem na vše co jsem tu napsala.Dlouho mi to trvalo,ale myslím,že už je to celkem dobré se mnou.Žijeme v bytečku po tátovi a Šárce a je nám tu dobře.Nedávno jsem dostala mantru od kamrádky k radosti.Už nám vysí v kuchyni na zdi...jako čestný host naší domácnosti.Nabírám sílu....do další etapy mého života...ale o tom až někdy jindy.Zdravím vechny.Z.

Dnes je 29.5.2013....minulý týden jsem byla na pohřbu mojí babičky(mamka mého taťky),bylo ji zle....selhaly jí ledviny a vlastně nakonec úplně celé tělo. Umřela v nemocnici v Opavě. Její dcera Jana která se o babičku starala v posledních měsících mi to ani nedokázala zavolat...z důvodu mého těhotenství. Požádala mého bratrance Kamila a ten mi to zavolal v Pátek 17.5.a to jsem už jen lehla brečela a brečela a brečela....a pak jsem si řekla, že musím myslet na mimi co roste ve mě. Babička by určitě nechtěla aby se mimču něco stalo. Myslím, že teď už je šťastná-je tam její dcera, syn, snacha, oba manželé, maminka, tatínek...a spousta dalších jejich blízkých přátel. Ať je jí země lehká. Měla jsem ji ráda. Vzpomínám, nezapomenu.