Vsechno co jsme s Petrem za ty dva roky v nasem vztahu vybudovali, vsechno co jsme chteli a o co jsme pracne usilovali je nenavratne pryc.
Prislo to jako rana z cistyho nebe, anebo alespon hodne podobne a pritom zasahla primo a jenom moje srdce. Petra nezasahlo nic, mel totiz vyhodu v tom, ze to celou dobu vedel. Jenze ja netusila nic!
Ale nepredbihejme. To, ze pije nadmiru jsem totiz vedela davno. Ovsem, ze je to vazne jsem zjistila cca pred tremi tydny. Petr je zavisly na stavu vlastní opilosti. Dela to často a intenzivne. Vysedavanim v hodpode zaplnuje prakticky kazdou volnou chvilku ve svych dnech a evidentne je sam se sebou spokojeny. To, ze jsou silne nespokojeni vsichni v jeho blizkosti ho nezajima. Tvari se jako bychom my, kteri alkoholu neholdujeme byli tezce out, nezabavni moraliste, kteri se neumi poradne rozsoupnout, nudne pihy, proste totalne mimo misu.
Nepomaha nic. Vycitky, prosby, podana pomocna ruka... Vliv nemá nikdo. Rodina, kolegove, kamaradi… a ja uz vubec ne. Ja platim za tu nejvetsi hysterku, ktera proste nesnasi pivo, hospody a jeho podivne pratele, ostatne jako kazda zenska a tim je cely problem vysvetlen a smeten.
Petr je vysokoskolsky vzdelany clovek, presto se styka s lidmi, ktery dosahli maximalne zakladniho stupne vzdelani. Podivne existence zve na drinky a s ještě podivnejsimi zenstinami ze ctvrte cenove si potykava a pak mi je predstavujese slovy: to je Marcelka a Anicka, to je dobra zenska. Sedi s nima v zakourene hospode, cpe do nich svoje peníze a co si s nima cely vecer muze povidat vubec netusim. Jednu takovou, roztodivnou osobu, mi včera opet opily Petr predal k telefonu, kdyz jsem s nim chtela mluvit. Slo o tu zhora zminovanou Anicku. Sama jsem mela moznost ji videt na vlastní oci. A reknu vam, ta zenska je alkoholicka troska. Vyhubla, osuntela, hrbata, stara ochechule. Jeji IQ evidentne nedosahuje ani do sta a do hospody chodi rovnou v pantoflich. Znate ty typy? Rika se tomu jednoduse povl. A tahle opila zenska mi do toho telefonu oznamila, at pry Petra neobtezuju, ze ted ho ma ona! Pak zavesila. Chapete to? To je uroven tricatnika, hrdeho majitele cerveneho diplomu. Pan doktor spadl na tu nejnizsi uroven, jakou znate.
Jenze nejhorsi na tom vsem je, ze jeho alkoholismus není to nejhorsi.
Ta rana, která me prastila primo na solar vysla před tydnem z jeho standardne opilych ust, kdy mi ve svém dalsim delirku oznamil, ze uz dite stejne ma, je takhle veliky* a te dotycne, na rozdil ode mne, se to podarilo po dvou mesicich. * velikost ditete odpovidala zhruba dvoumesicnimu kojenci.
…
Vzhledem k tomu, ze jsem několik dni před tim dostala padaka od zamestnavatele a uz dva tydny resim Petrovy cim dal nechutnejsi opice, pomysleni na ukonceni vseho s cim se musim nedobrovolne potykat mam před ocima každý den. Myslim na to porad a kdybych nebyla srab, tak uz to davno udelam.
Zrovna hrajou moji oblibenou pisen Trable od Cold Play. Asi si zase poplacu :o(
Vcera jsem probrecela asi ctyri hodiny nez jsem si vzala antidepresiva po kterych jsem usnula. Pak jsem se ještě asi petkrat za noc vzbudila. Mela jsem hnusny sny.
Nedavno jsem si do pokoje povesila plakat cerstve narozeneho ditete. Kdykoliv se na nej podivam, myslim na to dite, které mu porodila ta druha. Tedy vlastne ta první. Ta, která ma doma manzela, který je na tom asi stejne jako ja před tydnem. Zije si spokojene v ruzove bubline, kde mu jeho rodinka perfektne funguje. Ma harmonicky vztah. Splodil krasneho, silneho a zdraveho kluka. Jmenuje se Simon a urcite bude jednou po nem. Budis mi utechou, ze Petr chtel vzdycky holcicku. A ja jsem si prala mu ji dat. Jmenovala by se Viktorie Johannova. Byla by krasna, chytra a strasne zlobiva :o)) Taky si predstavuju, ze to dite z plakatu vůbec netusi kdo je jeho pravy otec.
Musela jsem ho sundat nebo bych se zblaznila.
Moje mama mi nabidla pomoc s hlidanim. Jeho mama se také pripravovala na roli babicky. Ackoliv to nerada davala najevo, vim, ze se taky tesila. Taky jsme s Petrem mluvili o domecku se zahradkou. Ja jsem vysadila antikoncepci, prastila s tabakem a na rodince jsem zalozila snazilcin denicek pro nasi budouci rodinu. Pro moji holcicku jsem evidovala tyhle fotky. “Mama s tatou za mlada… podivej Viky!”
Krasna pohadka….. lec nemá hapyend. Zadna svadba ani pul kralovstvi nebude. Zadni potomkove… leda ti zapreni. Dopadla jsem z toho ruzoveho oblacku primo na kostrc…. jako tenkrat na snowboardu :o((
Ted mi z meho snu zbyly jenom ty ubreceny a opuchly oci. Proste se jednoho dne vzbudite a je vsechno pryc. Zadny nahradni plan. Nic. Najednou nevite co budete delat o vikendu. Protože jste sama , opustena s mizivou vyhlidkou na noveho, sporadaneho a spolehliveho partnera a krasne, zdrave deti. Vsechno se proste rozplynulo, odlozilo na neurcito.
Jedine co vim, co me uklidnuje, je fakt, ze on by se svým alkoholismem do moji pohadky o rodince z reklamniho spotu stejne nikdy nezapadl. |