Všechny naše deníky

Felix se narodil 21. srpna 2006 v chovu pana Pešiny v Lázních Bohdaneč. Barvu má béžovou, přesné označení této barevné mutace zatím nevím, protože jsem se zapomněla zeptat na jeho rodiče. Snad to ale ještě vypátrám :o) Domů jsem si ho dovezla když mu byli přesně 2 měsíce a 7 dní.

Tak a už vím, jak je to s tím jeho taťkou a mamkou :o) Otec je prý standard, narozený 16.6.2002 a matka béžová, narozená 6.9.1999. Líbí se mi, jaké mají jeho rodiče datumy narození :o)

Takže náš Felix je BÉŽOVÁ HETEROZYGOTNÍ MUTACE, pravděpodobně odstín STŘEDNÍ. Tak a konečně vím, co mám doma :o)

Minerály a vitamíny

- Pokud krmíte kvalitním senem a speciálními granulemi, není většinou potřeba dodávat žádné další minerály nebo vitamíny, protože by měly být v této potravě obsažené. Můžete však sáhnout po nějakém minerálním kameni pro hlodavce - pokud ho budou činčily chtít.

Ohryzávání

No, když jsme už u té správné péče o trávicí trakt činčil, nesmíme zapomenout ještě na jednu jeho součást - zuby. Hlodavci musí hlodat, protože jejich zuby neustále dorůstají (nejen hlodáky, ale i stoličky!) a pokud by se neobrušovaly, vznikly by na nich ostré hrany, hroty, byly by příliš dlouhé. To vše by mělo za následek poranění měkkých částí dutiny ústní, který by ústil v neschopnost nebo neochotu přijímat potravu a - jak už víte - to by vedlo velmi rychle k jisté smrti činčily. Jakmile totiž činčila přestane z jakéhokoli důvodu přijímat potravu, většinou to s ní jde velmi rychle s kopce…

- granule - jsou tvrdé, takže činčila se musí činit.

- seno - pro důkladné obrušování stoliček je výborné, protože ho musí činčila řádně rozkousat

- nějaké jedlé větve - činčila by měla mít  možnost "zpracovat" větve, popřípadě ničím nenatřená dřevěná prkýnka (často činčily s oblibou zakulacují hrany na policích v kleci - a nejen v kleci).

- suchý chleba nebo již zmíněná kostka pemzy s vápníkem. Samozřejmě, pokud činčila běhá volně po bytě, najde si i jiné předměty, které ji dobře poslouží při péči o její zuby; jen je třeba dávat pozor na jedovaté nátěry, elektrický proud, umělé hmoty atd. atd.

Voda

Činčily nemají velké nároky na vodu; pokud mají k dispozici neustále šťavnaté ovoce nebo zelené krmení, vodu nemusí potřebovat vůbec. Přesto by ji měly mít k dispozici, aby se mohly napít v případě, že se jejich potřeba tekutin zvýší. To se často stává v horku (nejen v létě, ale i v zimě v dobře vytopeném bytě!)

Nezapomeňte vodu často měnit, pokud to jde, každý den. Řasy v napáječce mohou také nadělat ve střevech činčil velkou paseku.

Také by neměli mít vodu s chlórem, já dávám vodu odstátou při pokojové teplotě, kdy chlór vyprchá.

A poslední otázka ke krmení: kdy krmit? Logika velí: živočichové baští tehdy, kdy jsou aktivní. Tak, jako člověk jí přes den, sova v noci, činčila by měla dostat krmení v době své největší aktivity - tedy večer.

Základní charakteristika

Činčila je krásná, jako vystřižená z dětských obrázkových knížek. Někdo ji popsal jako „křížence veverky, myši a morčete“ a ono to vlastně je i skoro pravda. S morčetem je činčila příbuzná a lze říct, že se morčeti podobá svými potravními zvyklostmi (tedy je přísný býložravec, musí mít seno, nesmí mít tučnou potravu, je náchylná na problémy s trávicím traktem, protože má dlouhé tlusté a slepé střevo). Myším (tedy spíš těm stylizovaným) se podobá vzhledem a neustálým ohlodáváním všeho a veverkám zase svojí aktivitou a šikovností.

- činčily jsou velmi živá zvířátka. V období své aktivity rády běhají, skáčou, šplhají, prolézají. Proto nemohou být celý život zavřené v malé kleci, to by bylo týrání (platné podle našich zákonů!). Majitel své činčile musí poskytnou velkou klec s různými policemi, větvemi, prolézačkami, tato klec by měla mít několik pater. Naprosto ideální je, když činčilu pouští po bytě.

- činčily žijí hlavně večer a nad ránem. Jsou však velmi dobrým společníkem dospělých lidí, protože ti je mohou večer pustit po bytě - což je doba, která přijde vhod činčile i dospělému člověku.

Barevné mutace

Standardní šedá................. (to byl můj první činčilák Max)
Black velvet
Wilsonova bílá
Black ebony
Béžová............................... (to je Felix)
Fialová
Modrá
Charcoal
Blue slate
Deutsch Violett
Albino
Recesivní bílá
Recesivní béžová

Kříženci běžných mutací

Stres a spol.

Činčily jsou skutečně náchylné na stres, který u nich může způsobit i smrt, přesto kolem nich nemusíte chodit po špičkách.

Jak je to s alergiky

Obecně se říká, že činčily jsou vhodné pro alergiky, protože jejich srst je natolik hustá, že v ní nežijí roztoči. To je pravda. Ale! Činčily musí mít neustále k dispozici seno - a už jsem viděla alergika pšikat a smrkat při obyčejném krmení milované činčilky.

Jak dloho budu činčilu mít?

Údaje o věku činčil se rozcházejí, ale obecně lze říct, že se činčila průměrně dožije v dobrých podmínkách tolika let, jako pes, tedy něco přes deset let. Je to tedy koupě na kus života.

Pro koho činču ANO a pro koho NE?

ANO

- dospělým lidem, kteří nechtějí mít činčilu jako zvířátko na drbání, nošení po kapsách a vodění na vodítku
- lidem, kteří jí dají dostatečný prostor k volnému běhání
- lidem, kteří ji budou milovat a obdivovat pro její krásu, pohyblivost, zvědavost a nespoutanou radost ze života
- nenáročným lidem, kteří chtějí mít nenáročného společníka po večerech
- lidem, kteří nemají čas se svému zvířeti věnovat půl dne, o víkendech nebo ho nestíhají venčit
- lidem, kteří občas jednou pryč a o jejich byt a zvířata se budou starat „náhradníci“
- rozumným lidem, kteří z různých důvodů nechtějí mít psy či kočky, ale nespokojí se s křečkem, andulkou nebo rybičkami
- lidem, kteří se budou na dovádějící činčilu dívat po večerech místo televize, budou „studovat“ její povahu, komunikaci, budou jí vymýšlet různé překážky, prolézačky - prostě dospělým dětem

NE

- dětem (raději morče nebo králíka…)
- lidem, kteří se chtějí se zvířátkem mazlit, muchlat (raději psa či kočku…)
- starým lidem nebo lidem, kteří nemají na to, aby činčilu občas naháněli do klece (raději rybičky…)
- lidem, kteří nechtějí nebo nemohou činčile poskytnout dostatek pohybu a prostoru (raději křečka…)
- lidem, kterým vadí seno, písek, jemné chlupy a činčilí bobky (raději tamagoči …)
- všem nezodpovědným lidem (raději nakreslené zvířátko…).

Bydlení

- rozhodně KLEC, ne akvárium nebo terárium!

- rozměry by se měly pohybovat minimálně 80(š) x 50(h) x 100(v) cm

- nejlépe pozinkované pletivo než to, které je obalené umělou hmotou (mívá zelenou barvu); tu totiž činčily rády okusují.

- šikulky si vytvoří klec ze staré skříně ( fajn nápad a vypadá dobře)

Dno a podestýlka

- já používám kukuřičné granule, určené k těmto účelům. Piliny ani hobliny se mi nesvědčili, i když mám spodek klece šuplík a nad ním ještě zábranu. Činčilám stejně spoustu

vyházel ven, což teď s granulemi není. Navíc se piliny nedoporučují, protože můžou způsoby záněty očí.

Běhání po bytě

Činčilu lze mít zavřenou po celý život v kleci; zvířátko si na to zvykne a pokud je klec dostatečně prostorná a vybavená různými policemi a šplhadly, může se tam do jisté míry i vydovádět. Většinou však ten, kdo si pořizuje činčilu, počítá už dopředu s tím, že ji aspoň občas nechá proběhnout po bytě

- nejvhodnější je pouštět činčily večer.

Koupání v písku

- je to taková činčilí potřeba i slast.

- koupání v písku patří k nepostradatelné péči o srst, která je velmi hustá a aby plnila svoji prapůvodní funkci, tedy poskytla činčile ochranu před velmi nepříznivým podnebím v její domovině (v Andách, kde žijí činčily ve výšce 3000 m n. m. (a prý žily i výš) - musí být v perfektním stavu. Chlupy nesmí být slepené ani zplstnatělé, nesmí být mastné ani vlhké)

- na trhu jsou u nás dva druhy písku, hrubší a jemnější, mě se více osvědčil ten jemnější

- písek se nasype do „koupelny“ – my máme plechovou krabici, pro tyto účely speciálně vyrobenou, ale dá se použít skleněná koule, 5 litrová sklenice,…..atd.

Nemoci

Zácpa

- může být zapříčiněna silnou dehydratací a může způsobit ucpání střev.
Symptomy: Stále se zmenšující bobky, nechutenství, netečnost.
Možné příčiny: Nevhodné složení stravy. Nadměrný přísun pamlsků, nedostatek pohybu. Nechutenství a následně zmenšující se bobky také mohou být průvodním znakem jiných zdravotních problémů – např. špatně rostlých zubů. Sledujte proto i jiné symptomy.
Léčba: můžete dávat rozinky a kousky čerstvého či sušeného ovoce. Poskytněte činčile dostatek pohybu. Trávení činčily se upraví, pokud jí podáte 2x denně trochu živého jogurtu. Živý jogurt nařeďte ve vlažné vodě a malou čajovou lžičku této směsi dejte činčile kapátkem. Živý jogurt také pomůže obnovit trávicí střevní mikroflóru, pokud byla činčile podávána antibiotika (např. v souvislosti s jinou chorobou).
Prevence: Činčily nepřekrmujte(krmná dávka na jedno zdravé zvíře je 1-2 lžíce granulí denně),

Průjem

- může vzniknoutnapadením vnitřními parazity,může mít bakteriální původ nebo nevhodným složením stravy. Také jej mohou vyvolat některá antibiotika. V případě silných průjmů je třeba rychle jednat.
Symptomy: Činčila má měkký až mazlavý trus, který se lepí.Trus zanechává nahnědlé nebo nazelenalé fleky. Při průjmech může být činčila strnulá,nahrbená, nepřijímá potravu. Stlačení bříška může být bolestivé.
Možné příčiny: Zvlhlé či plesnivé seno, řasy ve vodě, kterou činčila pije, nadměrné množství zeleného krmiva, nestravitelné rostliny (např.pokojové květiny), požití toxických látek (čisticí prostředky, jedovaté pokojové květiny), náhlá a nevhodná změna stravy,přejídání mladých rostoucích činčil, infekce.
Léčba: Pohyb pomáhá upravit zažívání. Neomezujte činčile přísun potravy. Nedávejte jí však žádné zelené krmení, nedávejte jí žádné pamlsky a poskytněte jí dostatek sena. Ke granulím je možno přidat oves. Je možné podávat heřmánkový nebo fenyklový čaj. Někteří chovatelé doporučují dát činčile kousek živočišného uhlí.Také trocha živého jogurtu, podobně jako u zácpy, může pomoci upravit zažívání. Pokud se stav během krátké doby neupraví,je třeba navštívit veterináře. Nechte vyšetřit trus na přítomnost střevních parazitů (dodejte veterináři co nejčerstvější bobky). Pokud jsou tyto testy negativní,je třeba nechat udělat krevní testy, zda se nejedná o hepatitidu(zánět jater). Při pozitivních výsledcích testů na vnitřní parazity veterinář obvykle nasadí léky.Po ukončení léčby je vhodné nechat po nějaké době bobky opětovně vyšetřit.Tito parazité zabíjejí činčily pomalu, ale jistě.
Prevence: Pravidelná vyvážená strava. Nedávejte činčile nadměrné množství pamlsků. Prostředí, ve kterém činčila žije, udržujte suché a čisté. Poskytněte jí dostatek pohybu. Respektujte jejich přirozený režim

Nemoci

Problémy se zuby - Činčily jsou hlodavci– zuby jim tedy neustále rostou (až 30 centimetrů ročně) Vepředu mají dva páry řezáků, vzadu mají4páry stoliček (na horní i dolní čelisti – celkem tedy 20 zubů). Pokud zuby rostou pod nesprávným úhlem,nebo pokud činčila nemá dostatek příležitostí si zuby zkracovat hlodáním, zuby se špatně obrušují a přerostou. Žvýkání potravy se těžší a těžší. U zdravého zvířete je délka řezáků cca 5 mm a horní řezáky jsou v mírném předkusu oproti dolním řezákům.Zuby mají mít zažloutlou nebo oranžovou barvu. Světlá barva zubů bývá znakem neadekvátní výživy– nedostatek vápníku.

Choroby dýchacích cest - K těmto problémům se přiřazuje zánět horních cest dýchacích (nachlazení),zápal plic nebo zánět pohrudnice. Stejně jako u člověka se i v těchto případech jedná o stav, kdy se organizmus brání proti infekci dýchacích cest. Bakterie způsobující tyto problémy bývají nejčastěji streptokoky, pasteurella, pseudomonas. Onemocnění je vzájemně přenositelné z člověka na činčilu a opačně.

Kožní záněty a plísně - Nejčastěji bývají způsobeny plísněmi rodu microsporum nebo trichophyton. Některé plísně mohou být přenositelné na člověka či na jiné domácí mazlíčky!

Vytrhávání a vypadávání srsti - Činčila vytrhává svoje vlastní chlupy, nebo je trhá jiné činčile. Pokud máte více činčil, je třeba zjistit, která z nich je agresivní. Činčile může srst vypadávat také samovolně,protože činčily mají schopnost „pouštět“ srst, pokud jsou napadeny dravcem, bojují mezi sebou nebo pokud je něco vyleká.Je to jejich přirozená obranná reakce.

Vodnaté oči a oční zánět - Pokud činčila slzí,může to být průvodním znakem jiných zdravotních problémů – nachlazení nebo problémy se zuby. Oko však také může být rozdrážděno vlivem zrnka písku či jiného tělíska a následně infikováno.

Záchvaty a křeče - Obvykle se objeví následně po jídle a obvykle mají co do činění s akutní kolikou. Záchvat také může vyvolat přehřátí organizmu, které způsobí poruchu metabolismu.

Srdeční vady - Odborníci uvádějí, že až 30% činčil může trpět drobnými srdečními vadami. Mohou se vyskytovat u mláďat a později v dospělosti mohou vymizet. Činčily trpí na srdeční šelest, který je způsoben slabým srdečním svalem. Krev se částečně vrací zpět a není dostatečně vytlačována vpřed.

Na co dát pozor!

- činčily nesnáší průvan, vlhko, velký trvalý hluk, velké horko. Mají radši chladněji (musíme si uvědomit, že tato zvířátka v přírodě žila vysoko v horách, kde se s nimi podnebí nemazlilo a teplem ani srážkami příliš neplýtvalo. Však díky tomu mají činčily tak výjimečnou srst! Samozřejmě dnešní činčily už žijí po mnoho generací v zajetí a jsou zvyklé na trochu jiné podmínky, než jejich divoce žijící předchůdci. Přesto však je třeba dodržovat základní principy: činčily mají radši chlad než teplo.)

- rády ohlodávají různé kabely – pozor na elektriku!!!

- pozor na jedovaté kytky v bytě

- vše ze dřeva jim taky neunikne :o)

- čistící prostředky

- ostatní domácí zvířata

Doporučená literatura a netové stránky

Činčila jako domácí zvíře (edice JAK NA TO?) – Maike Röder-Thiedeová
www.cincila.com
www.cincily.cz
www.cincila-obchod.cz
www.veterina-info.cz

www.volny.cz/rnarovec/cincily.htm

www.chinchilas.estranky.cz/

www.cincilavdome.wz.cz/

www.cin.estranky.cz/

www.chinchillas.wz.cz/hl.strana.htm

www.cincily-chov.estranky.cz/

www.cincilas.euweb.cz/index.php

www.mmchinchillas.eu/index_cz.html