Všechny naše deníky

Co se u nás stalo:
V srpnu 2009 se máma vdala jsem spokojená rodinka na vesnici.
11. září se máma dozvěděla na ultrazvuku, že 7.4 se nám miminko (podle mě ségra) nenarodí. Podle doktora se jednalo o tzv. zamlklý potrat a tak šla máma v pondělí 14.9. na kyretáž (vyčištění dělohy).
Aby jsme se nenudili, tak 10.11.2009 zemřel praděda, kterého jsem měl moc rád a pořád se mi po něm stýská. Na pohřbu sem nebyl, máma mě tam raději nevzala. Šel jsem až potom na smuteční hostinu.
Ale v dobré se to obrátilo a tak máma na konci ledna 2010 zjistila, že je opět těhotná a 1.10.2010 se nám má narodit miminko. Já jsem jediný, kdo říká, že to bude brácha.
1.9.2010 jsem nastoupil do školy a moc mě to baví. Sice ne vždy, přeci jen jsou to povinnosti a tak se u toho občas vztekám. Takže jsem prvňáček a chodím do 1.B a učí mě moc hodná a milá paní učitelka Alsherová. Ta učila i tetu Janu.
No a 21.9.2010 ve 12:15 se nám narodil Matěj. Takže mám brášku a mám ho moc rád.
V sobotu jsem ho dokonce raději schoval, aby ho náhodou neodnesl čert.
Teď jsme zapadaní sněhem a tak jsem přes týden u babičky, aby mě máma s bráchou nemuseli vozit denně.

Ahoj.
Včera si máma dělala těhotenský test a ukázal se pozitivní.
Takže bych měl mít 7.4.2010 brášku nebo ségru a nebo obojo? :)

Ahoj.
Do školy příští rok nejdu a tak si budu jen s pár kamarády užívat ještě rok dětství.
V poradně mi řekli, že zatím nejsem ani pravák, ani levák. Že mi to rychleji myslí, než mluví. Jsem velmi komunikativní a mazel. Což máma všechno ví. Asi mě trošku zná.
Přeji všem krásné léto. mě čekají prázdniny u babičky v Praze a pak spousta změn.
VOJTA

Ahoj.
Tak mámě přišel dopis, že mě přijmuly do první třídy. Ještě mě čeká pedagogicko psychologická poradna a podle výsledku u nich se máma rozhodne jestli v září nastoupím do první třídy. Ne že bych toho moc neuměl, u zápisu jsem udělal všechno, ale jak říkají na logopedii: "Rychleji mi to myslí, než mluví." Uvidíme jak to dopadne.
Krásný den

VOJTA

Ahoj.
Dlouho jsme sem nepsali, ale možná to napravíme.
S mím tátou novinky žádné nejsou a ani asi jen tak nebudou. Neviděl jsem ho ani já ani máma. Alimenty neplatí a ani se jinak neozývá. Mám a za něj zaplatila dluh a teď ho bude vymáhat soudně. Ale to by stačilo. Jak říká nám za rozčilování jí nestojí.
V únoru jsme se s mámou seznámili s jedním pánem. Jmenuje se Milan stejně jako děda. Moc jsme si ho oba oblíbili a tak jsme začali budovat byteček u něho v domě a 28.8.2008 jsme se tam přestěhovali. Takže od té doby jsem jak říká moje máma s úsměvem vesnická křupka. Ale jinak se pro mě nic nezměnilo. Jen dojíždím každý den ráno dvacet minut do školky s mámou, protože školku měnit nechci.
Tátu Milana mám moc rád a už mu i říkám tati. I proto, že svého vlastního si nepamatuji. Jsme pěkní lotři. Máma z nás občas roste, ale to jsou prostě kluci. Teď už bych si přál jen sestřičku. Všichni mí kamarádi jí mají a já zatím nic. Třeba se brzy dočkám.
Od září chodím na fotbal a celkem mě to baví. Hrát moc neumím a asi ze mě vrcholový sporovec nebude, ale aspoň mám pohyb jak říkají babičky. Teď už je venku zima a tak trénujeme dvakrát týdně hodinu a půl v tělocvičně.
Tak přeji krásné Vánoce a hodně štěstí v roce 2009

VOJTA

Ahoj.
takže co se ve Vojtikově životě událo:
Oslavil třetí narozeniny a od 25 ledna začal chodit do školky. Sice tam chodíme s brekem, ale snad po nějaké době přejde. Už to trvá víc jak tři týdny a změna nenastala. Jen, že školku vidí a nejdraději by utekl zpátky domu. Máma ho tam ráno na osmou vodí a babička pro něj po obědě chodí. Ale zase se výrazně zlepšil v mluvení. Alespoň nějaký pokrok.
také začal Vojta chodit z nočníku na záchod a v noci jsme již od Vánoce bez plen.
Také jsme byly u soudu o změně příjmení, po roce jsem tam viděla Vojty tátu a vypadá dost sešle. Ale je to jeho věc. Musel tam vysvětlovat, proč na malého ještě ani nazačal platit a proč ho nevídá. Pochopitelně řekl, že jsem mu to zakázala, ale to není pravda, ale dohadovat se mi nechce. AŤ si myslí co chce. Kdyby chtěl malého vidět tak by přeci alespoň zavolal a nebo by přijel ke svojí mámě, kam jsme s Vojtikem do října pravidelně jednou za 14 dní jezdili. Prostě se to na někoho hodit musí. To je přeci nejjednodušší. Jinak soudkyně rozhodla pro to, abych malému příjmení změnila. Ale velký Vojta si nechal lhůtu na odvolání. takže to asi dopadne tak, že se opět uvidíme u soudu. Po soudu se mnou také mluvil a že by chtěl malého vídat častěji a že neměl peníze a tak se neozýval. Ne že bych z toho byla nadšená, ale je to jeho táta a měl by ho znát i jinak než jen z fotografií.
No ale od soudu uběhlo již 14 dní a nějak se neozval. Takže nevím co si mám myslet. Za čínám být spíš naštvaná, protože pokud si myslí, že malého si všimne jen jednou za měsíc a zblbne mu hlavu a pak se na něj zase vyprdne. tak takovédleho tátu nepotřebuje žádné dítě. To je snad lepší, aby si zvyklo na tu svojí současnou rodinu, které na něm záleží a vídá jí pořád. Navíc si také myslel, že pokud malému změním příjmení tak na něj už nemusí platit, ale to je omyl. Pořád je to jeho otec, i když má to dítě jiné příjmení.
Jestli si ti chlapi myslí, že si udělají dítě a pak se zbaví zodpovědnosti a pak se k ní budou hlásit jen občas tak to jsou dost na omylu. Vím, že takoví nejsou všíchni, ale většina co znám já.
Doufám, že jste na tom vy ostatní lépe.
 

Ahoj.
Tak už jsem veliký chlap. Jsou mi tři roky a jak ta velká oslava probíhala? No to Vám hned povím.
Slavili jsme 14.1.2006 v rodinném domě dědy a babičky. Na oslavu přišli praděda, prabába, děda, bába, prabába, teta Zina, teta Jana, Fery a máma. Slavili jsme v sobotu odpoledne a babička nám s tetou koupila dort harlekýn. Bohužel ho nemám vyfocený, protože jsme ho snědli až moc rychle. Ale ten se kterým jsem vyfocený, ten je zase hezčí, protože mi ho udělala máma a fotil jsem se s ním snad hodinu, protože mě moc bavilo sfoukávat svíčky.
Jinak co jsem dostal k narozeninám?
Od mámy: Oblečení, autíčko a cca 20 DVD pohádek
Od dědy a báby: Chodícího a zpívajícího myšáka Jerryho a kosmetiku
Od pradědy a prabáby: motorku + peníze
Od prababičky Aleny to bylo na vánoce.
A táta na mě pro změnu asi opět zapomněl.
Ale jinak se mi narozeniny moc líbily. Nejsvíc asi to dodatečné focení u dortu.
Mějte se hezky
VOJTA

Ahoj.
Tak jsem slavil i Silvestr. Máma s tetou Luckou byly 3 týdny předem na natáčení silvestra v české televizi a tak jsme je na pak na Silvestra v televizi hledali. byly tam hned osmkrát a několikrát v detajlu. Byla to sranda. Viděl jsem vlastně mámu dvakrát. Protože jednou byla v televizi a jednou jsem jí seděl na klíně.
Máma si také myslela, že do půlnoci budu spát, ale já jsem vydržel a tak jsem si dal s mámou a tetou Luckou dětské šampaňské. Ťukli jsme si a máma řekla: "A do dna". A já to vzal do slova. vypil jsem to a křikl na mámu:" Ještě". Málem se s tetou zadusili vínem. Nevíte proč???????
Pak jsme šli pouštět ohňostroj, ale já se s Feryn (psem) bál a tak jsme si spolu doma lehly do postele a tiskli se strachy z těch ran k sobě. Nelíbyli se mi ty rány.
Usmul jsem nakonec až ve čtyři ráno, ale moc se mi to líbilo. Doufám, že za rok mě nechají také ponocovat.
PF 2006 VOJTA

Ahoj.
Tak jsou konečně Vánoce. Letos byly opravdu super. Konečně jsem si je pořádně užil a hlavně to rozbalování dárků. To mě moc moc baví. Dokonce jsem je rozbaloval i tetě a mámě.
A co jsem dostal?
                          Od mámy: Džíny, mikinu, autíčka (5x), mašinka kufřík, velká mašina Duplo (i od babičky  a dědy), sadu nářadí a pohádky na DVD
                          Od babičky a dědy: čepici s copama, autíčko
                          Od prababičky a pradědy: Autíčko na dálkové ovládání, kombinézu, boty, sadu autíček
                          Od tety Jany a Lukáše: Sadu auto v safari, kufřik stavba a kufřik traktor
                          Prababička Alena: mi dala: 250,- kč
Táta si na mě nevzpomněl a ani babička, ale možná je to tak lepší.
Vánoce se mi moc líbily a klidně by mohli být častěji.

VOJTA

Ahoj.
tak co je do dnes nového. Ani nic moc. Máma bude mít za pár dní narozeniny a čeká jestli jí táta zavolá a popřeje jí. Popravdě si myslím, že ani náhodou. Také mám nového kamaráda. Jmenuje se Vašik a máma si povídá s jeho maminkou a já si zatím u Vašíka doma hraji s jeho hračkami. Je to prima. Konečně mám kamaráda na hraní a i když mě občas zlobí a šťouch tak nebrečím, protže si jen hrajema. Snad se nezačneme prát. Byla by to škoda.
také už jsem napsal ježíškovi. Tedy spíš máma, ale snad mi přinese spoustu hraček. Nejraději bych nějakou mašinku. Ale pokud nebudu zlobit a ježíšek to vidí, tak jí dostanu určijě. Dneska jsem ježíška viděl ve městě. tancoval za dvěřmi a smál se na mě. Sice jsem raději couval rychle pryč, ale vypadal že je hodný.
Jinak babička z Ledců měla v září lehkou mrtvici a minulý týden byla v nemocnici na operaci s žlučníkem. Snad bude v pořádku. Ani ona totiž nemá zprávi o tátovi a tak je na tom dost psychicky špatně.
Také teď zlobím s jídlem. Skoro nic nejím a máma nadává. Když já bych nejraději dortiky a ovoce.
také nám teta ze slovenska poslala fotku malé Kačenky. Je to moc hezká holka už teď se mi líbí.
Tak hezký listopad.