Všechny naše deníky

Ahoj.
Tak jsem měl super velikonoce. Strávil jsem je v posteli.
Proč? No máma měla od soboty antibiotika, teta Jana také, děda ležel s chřipkou a tak není divu, že jsem onemocněl také. V sobotu jsem měl již teplotu 38,5 a v neděli  jsem se k tomu ještě osypal a tak jsme jeli na pohotovost i se mnou. Doktor řekl, že to nic není, že neštovice vypadají jinak. Takže jsme jeli zase domů. No a protože jsem měla v neděli na večer skoro čtyřicet tak máma žekla, že na velikonoce ležím v posteli. Takže jsem zůstal doma a dostala na zadek jen teta Jana, babičky a máma.
Volal i táta, jestli přijedeme do Ledců. Ale máma mu řekla, že když marodíme tak určitě ne. Takže jsem si Velikonoce moc neužil.
Vojta

Ahoj Miško.
Tak dneska ráno jsem jela k soudu. Jenže se nic nevyřešilo, protože tvůj táta se tam nedostavil. Prostě si nevyzvedl dopis. Takže to pan soudce odročil na duben. No uvidíme jak to dopadne. Odpoledne mi psal SMS a v ní mi vynadal, že jsem mu o tom soudu neřekla. Neudělala jsem to schválně. Prostě jsem na to úplně zapomněla a navíc když se ozve jednou za 14 dní tak si na to člověk hned nevzpomene. Ale už je to jedno. Stalo se a poslala jsem mu omluvnou SMS. Snad to přijme.
Ode dneška máme v ložnici vlastní věž a tak Ti můžu každý den pouštět pohádky. Což tě určitě moc těší. I když jen co jsem jí dala do pokoje a zapojila, tak jsi se tak hezky houpal na svojí židličce, až se s tebou překlopila a bouchl jsi se do hlavy. Snad bude vše v pořádku. I když si dneska asi hraješ na horolezce, protože tě pořád sundavám, buď ze židle, stolu, z motorky, tatry atd. je to dneska k zbláznění.
Teď už spíš. Tak sladké sny.

Ahoj. Tak už je to skoro měsíc co mi byly dva roky. tátu jsem ještě pořád neviděl a ani já a ani máma nevíme jestli s námi chce být a nebo být s někým jiným. Ale asi spíš to druhé. Pokud by přeci chtěl být s námi tak by nás chtěl vidět. No nic. 2 a 3 března jsou dny otevřených dveří ve školce a tak se tam s mámou a s babičkou půjdu podívat. Dneska jsme se šly podívat s mámou okolo a docela rád bych se podíval i dovnitř. Máma mě musela snést ze schodů, protože bych jinak snad ani domu nešel. Pak jsme šli k pradědovi a prababičce a tam jsem jim snědl půl lednice. Koblihy, pacholika, pití atd. Pořád ještě moc nepovídám, ale minulý týden byla teta Jana na horách a když se mnou povídala po telefonu, tak jsem jí alespoň po každé poslal pusinku. Je to docela sranda.
Jen mě mrzí, že když napadl sníh tak jsem marodil a teď, když můžu být pořád venku a jezdit na saních, že žádní sníh neni. Je to prostě k vsteku.
Hezký den všem.

Ahoj.
Tak jsem od pondělka nemocný. Nevíme přesně co mi je, ale tak jako se tvářím na vé fotce se tvářím již čtvrtý den. A nedivte se mi. Mám teplotu přes 39°C a nemám chuť ani na bonbónky ani na nic jiného co mám rád. Je mi prostě špatně. V úterý jsem byl s mámou a babičku u paní doktorky a ta mi napsala paralen a antibiotika. Teprve dneska jsme zjistili, že mi asi paralen na teplotu nezabírá a tak mi máma začala dávat brufen. A po tom se mi hned ulevilo. Začal jsem řádit a zlobit. Jenže mě nenechali, prý jsem nemocný a mám ležet, ale mě je poprvé od pondělka dobře. Takže jsem stejně zlobil. Usnul jsem až v půl dvanácté a jestli se z toho vyspinkám, tak budu zítra řádit znovu.
Dobrou noc

Tak už jsou TI dva roky.
V sobotu byla u dědy a babičky velká oslava. Pařížský dort už se dvouma svíčkama.
Dárky: Máma - auto popeláři, kalhoty a letadlo, čepice + šála a peněženka (snad na miliony).
Děda a bába - košile a tričko.
Praděda a prabába - mikina a kalhoty.
Prabába - 200,- Kč.
Byla to hezká oslava a snad se Ti také líbila. Jen mě mrzí, že tvému tátovi nestojíš ani za to, aby třeba alespoň zavolal jak se máš. Už tě neviděl přes měsíc a asi mu ani nechybíš. Mrzí mě to a jsem na něj za to hodně naštvaná. Hlavně proto, že vím, že nějaká jiná ženská s dítětem je mu přednější než ty.
Ať máš ten třetí rok života plný štěstí a lásky. To Ti přeje máma.

Krásné Vánoce.
Prožil jsem v rámci možností hezký den. Dopoledne jsem zlubil a tak jsem byl u prababičky a pra dědy.
Po obědě jsem spal a pak jsme šli s mámou ven. No a pak Večeře, děda jí s kapsem protahoval a tak jsem z nudy píchal do mámi vydličkou. No a stromeček a dárky. Byla jich zpousta. Tak se je pokusím vyjmenovat.
Máma: Velké auto džíp s hákem, mycílinka na autíčka, čepice a šála, tepláčky, lentilky, jezdicí a hrací a blikací mačinka, hrneček, krtečka s čepicí, asi pět malých autíček.
Táta: Plyšového soba, plyš. sněhuláka, 2x tričko dresy, zimní boty, štěkacího psa.
Děda a babička: odstrkovadlo motorku, kýblík kostek (stavebnice), mikina.
Praděda a prabába: auto jeříb, patrovou garáž a sadu autíček.
Prababička: upletla svet.
Babička: batůžek
Teta Helena Kladno: policejní auto se sirénou na batérky
Byl jsem tak nadšený ze všch těch dárků, že jem si šel lehnout až v půl jedné ráno a usnul jsem až ve dvě.
Všem hodně štěstí do nového roku 2005.

VOJTA

Ahoj. Tak dneska byl Mikuláš.
Ani jsem se ho nebál, protože zatím nevím o co jde. Strávil jsem ho s mámou, babičkou Stáňou, pradědou a brababičkou. Táta se nám celý den neozval a tak ani nevíme co s ním je. Mámě totiž tento týdem třikrát volala ta tátova kamarádka z Tesca. Táta říká, že má být máma v klidu, ale nějak se jí to nedaří. Je vzteklá i na mě. (K té jeho kamarádce. Jmenuje se Milena, cca 28 let, rozvedená, má dceru a prý přítele debila, asi bydlí v Kladně Rozdělově u disco klubu Jalta. A určitě se snaží Vojtu ulovit. Všimlul by si toho i slepec.Uvidíme jak to dopadne.).
Včera jsem měl teplotu a tak jsem se byl jen na chvíli podívat v Jedomělicích na Mikulášské a pak mám a s babičkou odjeli do Prahy na oslavu narozenin. Máma se tam odsud vrátila bez hlasu. To byla sranda. Nemohla mi nadávat a už vůbec ne křičet. No a denska jsem dostal spoustu dobrot. Tři kalendáře, spoustu čokolád, ovoce, pět autíček, a četrika Štístka. Jsem zvědavej co dostanu k Vánocům.

Hezký večer.

Ahoj.

Tak mám novinky. Dnes píše máma.

Od pátku 29.10. má doma Vojta telefon (312521345).V ten pátek jsem byla na Kladně na alergologii a podat žalobu o alimenty. Mám pocit a nejen já, že mi Vojta zahýbá. Jak to vlastně začalo.

Je středa 3.11.2004 dopoledne. Volalo mi nějaké číslo (605977128), když jsem to  zvedla tak někdo zavěsil. To se stalo dvakrát. Vzhledem k tomu, že jsem s ním potřebovala mluvit o té žalobě. Tak jsem volala Vojtovi domu a zvonil mi druhý  mobil. Tak jsem přišla na to, že má na mě přesměrovaný svůj telefon. Večer jsem zkusila zatelefonovat na to číslo a zvedla to nějaká ženská. Zavěsila jsem, ale začalo mi ti vrtat hlavou. Ve středu jsem se ještě zastavila u Vojty a napsala mu vzkaz, že má na mě přesměrovaný telefon. Ve čtvrtek jsme jeli k jeho mámě do Ledců a celou dobu se tam k nám všem choval jak ke kusu hadru. Vysadili jsme ho ve čtyři na Smečně a jeli k Heleně domu. Poprosila jsem Helenu, aby zavolala na to číslo. Helena zavolala a zvedla jí to ta ženská. Řekla, že k ní má Vojta v pět přijít a že jí prozvoní až dorazí.V 16:30 Helenu prozvonila  a Helena mluvila s Vojtou. Prý se na ní do telefonu rozplýval a vtipkoval. A řekl jí , že už je v práci. A že tohle je jenom známá, ona předtím řekla, že kamarádka. Já jsem pak volala k němu do práce a tam mi řekli, že chodí nejdřív na půl šestou. Když jsme pak volali zpátky na ten mobil tak nám ho vypnula a zapnula ho opět až v půl šesté. Tak jsme se rozhodli jet do Kladna do Tesca. Helena šla za Vojtou napřed, protože Vojtíšek spal v autě. Přišla tam a slyšela jak Vojtovi povídá:“to jsem zvědavá jak tohle vokecáš?“ Helena se naštvala a řekla Vojtovi ať jde sní a že si to tam vyřídí potom. Pak na něj prý štěkala v drogerii. Helena si nakoupila a šli jsme do tesca i s Vojtíškem. Ještě před Tescem jí volala ta pizda. Že mezi nimi zatím nic není (její slova:Zatím se nic nedělo) a že spolu byli na Václaváku atd. Pak jsme šli za ním. Opět se tvářil jako puchejř a byl uraženej co tam děláme. V pátek jsem byla u Heleny a protože se Vojta neukázal, jak slíbil, že k ní přijde, tak jsem šla večer k němu a znovu přesměrovala telefon na sebe a zavolala mu k němu do práce. Rozplýval se na mě a domluvili jsme se, že přijde hlídat Matese k Heleně.  Přišel v 9:35 a já s Vojtíškem dorazila v 9:40. Chtěla jsem s ním ale mluvit. Dostala jsem z něj, že je stejnej typ jako já (popis Heleny: vínové dlouhé vlnité vlasy, světlé oči. Mladá jako mi) je jí 28 (asi 2 děti) a pracuje na Václaváku v knihkupectví (vedlejšák). Naštval mě. Je to 14 dní co jsem se ho ptala, jestli už má v tescu známé a to řekl, že ne. A najednou má takovou kamarádku, že jí dal hned telefonní číslo na sebe domu a volají si. Dokonce jí napsal SMS: „Říkal jsem, že mi blbne telefon. Proč mi to nebereš. 3.11 asi tak v 20:30. Prý pracuje 500 m od Vojty. Podle ní v zelenině s ním na noční. Nesedí mi to a nelíbí se mi to. Lže mi a podvádí mě. Přejde mi , že už o nás s Vojtíškem nemá zájem. Přes dva měsíce jsme se nemilovali a to i když marodil, tak to vydržel nanejvýš měsíc, ani v šestinedělí to nezvládl. A ani nejeví zájem, že by chtěl. To se také ještě nikdy nestalo, najednou mu nestojím ani za pusu. A té ženské říká do telefonu čau a volá jí dost často. Mě zavolal od té doby co má telefon jen dvakrát. SMS ani jednu.

Dneska jsme s nim byli už od rána v Ledcích. Choval se normálně, v rámci možností, řekla jsem mu že se mi to pořád nelíbí a že mi řekla, že se mezi nimi zatím nic nedělo. Vojta mi řekl, prostě chtěla asi jenom provokovat. Když jsem chtěla, aby mě objímal jako dřív tam mu to dělalo nadživotní problém. Prostě mě to moc mrzí a mám pocit, že nás u sebe doma už s Vojtíškem ani nechce.  Přitom ho oba tak moc milujeme.

Zatím Petra

Ahoj.

Tak se musím pochlubit. Dneska jsem zvládl celý den bez pleny. Začal jsem totiž chodit na nočník. Hlavně, když se vyčůrám, i když jen kapku, tak mi musí všichni povinně zatleskat a hezky jásat. Mám rád, když mi tleskají, že jsem šikula. Máma by ještě brala, kdybych začal i tak trochu mluvit, ale nutit mě určitě nebude. A tak až budu chtít tak začnu, hlavně když víme, že hlava je OK.
Tatínka jsem už neviděl 14 dní a máma už je pěkně naštvaná. Naštvala jí i babička Růže, máma jí totiž v pátek telefonovala, jestli něco neví o tátovi a ona jí vynadala, že tátovi zničila život a proč ten dluh nezaplatíme atd. Navíc je na tátu naštvaná i teta Helena. Táta jí slíbil, že bude v pátek hlídat Martina a prostě se neukázal a ani jí nezavolal. Nikdo o něm prostě nic neví. jen si přišel v úterý k tetě půjčit 500,- a jinak o něm nevíme.
Hezké nedělní ráno. Vojta

Ahoj.
Tak jsem byl v pondělí na CT v nemocnici. Musel jsem vstávat ráno v půl osmé a v osm jsme už byli v nemocnici. Přijal nás tam pan primář a na dětském nás uložili na pokoj. Máma mě převlékla do pyžama a v devět jsem dostal rozdrcený diazepam a ještě jeden do zadečku. Pak na mě přiběhl pan primář a dvě sestřičky a mámu s babičkou vyhodili na chodbu. Brčel jsem jak siréna, ale stejně mi to nebylo nic platné. Dostal jsem kanlu s dlahou, abych neohybal ručičku a ještě mi brali krev. Pak mě mám a vzala na ruku a šli jsme na rentgen, kde je vedle CT. Tam mě položili na velkou postel a píchli mi jednu dávku narkózy do kanili, ale mě se spát nechtělo. Tak jsem dostal ještě jednu a po té jsem už usnul. Pochopitelně s pootevřenýma očíčkama. Takže si mysleli, že ještě nespím. Za pět minut bylo vše snímnuto do počítače, ale ještě to chtěli ukázat panu primáři na ARU a tak mámu vyhodili na chodbu a čekalo se chvilinku na primáře. Pak ke mě mámu s babičkou pustili a máma mi hned řekla ahoj a anestezioložka jí řekla, že na mě nesmí mluvit, že bych měl zlé sny. Na břiše jsem měl také cedulku NEBUDIT, NECHAT DOSPAT. Tak jsem tam chvíli ležel z jedné strany máma a z druhé paní anestezioložka. Smál jsem se na paní doktorku a pak jsem jí poslal pusinku. Ta se začala smát a raději šla vedle do místnosti. Paní doktorka z neurologie mámě hned řekla, že je vše v pořádku a že neví jestli nás nemá ještě někam poslat. Pak mě vzali a odnesli zpátky na dětské. myslelei si, že budu ještě spát, ale já ne a řádil jsem tam v postýlce. Pak jsem usnul před obědem a vbudil se až, když měla přijít prababička. Prababička přinesla mámě a babičce řízek a já hned jak jsem ho viděl tak jsem ho mámě sebral a cpal se s ním. Nesměl jsem jíst, aby jsem nezvracel, ale ani sestřička neměla to srdce mi ten řízek sebrat. Prababička tam s námi byla až do večera do šesti a již od tří jsem tam lítal po chodbách. Vedle v pokoji marodila nějaká asi desetiletá holčička a odpoledne tam měla návštěvu a tak jsem na ně přez okno mezi pokoji dorážel, bouchal, dělal papa a prostě na ně dorážel. Na pokoji jsem měl také kamaráda. Chlapečka, kterému bude v březnu 05 šest let, ale špatně mluvil a stěžoval si na bolest hlavy. Tak šel v úterý také na CT. Večer jsme si tam házeli balónem a docela se zkamarádili. Celou noc jsme prospali v pořádku a korát ráno nás vzbudili v půl sedmé Michalovi brali krev a rozsvítili všechna světla. Tak jsem už nespal. Před osmou dorazila babička a hned za ní pan primář jako vizita. Jenom nám řekl: "Jak se vede?" a když slyšel, že jsem tam už včera lítal. "Tak mazejte domu." Byli jsme pryč snad za deset minut. To byla rychlost.
A co jinak nového. Ani nic. Tátu jsem už neviděl 14 dní a jsme pořád bez peněz. Teď nám, ale hodně pomáhá teta Helena.
Mějte se Vojta