Všechny naše deníky

Dobrý den, s velkou radostí Vám oznamujeme, že bylo spuštěno další kolo výtvarného projektu s názvem Malý snílek, k jehož účasti bychom Vás rádi touto formou pozvali. Odkaz na toto kolo soutěže Malý snílek - http://www.perlorodky.cz/content/blogsection/11/201/ Tento projekt byl vytvořen především na podporu výtvarné činnosti dětí v Kategorii do 7 let věku. Cílem je nejen podpora v trávení volného času dětí, ale i vyjádření jejich emocí a fantazie. Soutěž je rozdělena do kategorie jednotlivců, tj. samotných autorů a do kategorie pro kolektivy. Můžete tedy vyhrát ceny i za svoji organizaci. Projekt je uskutečňován formou výtvarné soutěže, jejíž kompletní informace najdete i do budoucna na http://www.perlorodky.cz (v levém sloupci v menu "Pro děti" klikněte na "Malý snílek 0-7 let". Obrázky se posílají do redakce. Pokud je pošlete za kolektiv, můžete vyhrát i ceny pro kolektivy určené. Postupně se mohou výhry ještě rozšířit i v již rozběhlém kole. Komunikujeme o účasti s dalšími firmami. Velice oceňujeme Vaši snahu o podporu aktivní činnosti dětí a těšíme se na co největší účast dětí, resp. na jejich díla. V příloze posíláme informace zpracované v PDF, můžete vytisknout a informovat rodiče, kolegy... Hojná účast přivede k soutěži další zajímavé firmy a výhry. Dále bychom Vás rádi informovali o Výtvarné soutěži – Elvíra ožívá, na jejíž účast bychom Vás rovněž touto cestou pozvali. Odkaz na Výtvarnou soutěž – Elvíra ožívá - http://www.perlorodky.cz/content/blogsection/17/227/ „Výtvarná soutěž – Elvíra ožívá“ je výtvarnou soutěží určenou pro všechny, kteří rádi malují nebo se alespoň snaží. Soutěže se opět mohou zúčastnit jak jednotlivci, tak kolektivy.Soutěžící se dvou kategoriích.Návštěvníci webu v předchozích měsících vybrali maskota webu – chobotničku Elvíru, úkolem je nyní, dát chobotničce nějakou podobu. Dále je samozřejmě možné namalovat obrázek na jakékoliv téma ( druhá kategorie). Veškeré informace o této soutěži se dozvíte na stránkách webu Perlorodky.cz. Obrázky se zasílají do redakce, stejně jako u předchozího projektu „Malý snílek“. V případě jakýchkoliv nejasností či dotazů nás neváhejte kontaktovat. S pozdravem krásného dne Pernicová Marcela. marcela.pernicova@perlorodky.cz redakce@perlorodky.cz

Milé maminky, milí tatínkové, milá dvojčata, Nakladatelství Portál se chystá vydat další knihu o dvojčatech, tentokrát s názvem Co nevíte o dvojčatech. Mělo by v ní být vše, co se nevešlo do předchozích dvou vydaných knih. Protože se jim líbil formát první knihy – tedy proložení příběhy maminek a vtipnými historkami ze života dvojčat a trojčat, obracím se na Vás s prosbou – prosím, zasílejte mi Vaše veselé historky nebo i příběhy ze života na adresu rulikova@dvojcata.cz do 15.1.2009. Rukopis knihy bych měla odevzdat do konce ledna. Předem Vám všem moc děkuji! Srdečně zdraví Mgr.Klára Vítková Rulíková Klub dvojčat a vícečat Matoušova 18 150 00 Praha 5 251 680 151 -- Gábina Vítková - Klub dvojčat a vícečat tel.: 739 544 207 e-mail: gabina.vitkova@seznam.cz gavitkova@gmail.com Centrum pomoci Matoušova 18, 150 00 Praha 5 tel.: 251 680 151 www.dvojcata.cz

Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po každé nevyzuté návštěvě klečím s rejžákem a drbu koberce, je mi zle. Proto bez milosti vyhodím každého, kdo si bagančata v chodbě nevyzuje. Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi manžel oznámil, že přijde z práce dřív, protože se u nás po poledni zastaví jeho šéf. ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v pořádku a nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, že je to pedant neodpustí žádnou chybu. A taky jsem se chtěla vytáhnout. Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku syčela voda na domácí knedlíky a v kastrolu se tetelili ptáčci. Děti až těsně před obědem dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách vypadaly jako andílci. Ovšem jen do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly hlasitým vřískotem a mlácením lžiček do stolečků dožadovat svého papůůů. Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, když v tom se ozval u dveří zvonek. V poklusu jsem loktem otevřela dveře a v domnění, že je to manžel, houkla přes rameno: "Vyzout a uklidit boty! Já to po tobě, ty dobytku, uklízet nebudu." Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu hladových ratolestí, když mi padl pohled na postavu stojící ve dveřích. Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku. "Mladá paní, jmenuji se Dvořák a mám zde počkat na vašeho pana manžela." Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá jako rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a doporučil mi nakrmit dítka, než zboří barák. Jako správná paní domu jsem nabídla oběd i hostu, a ten se slovy, že domácím ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal. Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně vypnula mozek a dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo divné, proč šéf tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první chvíli vůbec nic závadného na jeho porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy mi zřejmě opět myšlení naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se jenom na to stát a tupě zírat na stůl před šéfa. Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou, na něm místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené knedlíky i maso, a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých stoličkách. Když mi stud dovolil zvednout oči k panu "Nejvyššímu", byl v obličeji rudý jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak rozchechtal, až mu tekly slzy. Když jsem se mu sápala po talíři, abych vše napravila a dala mu novou porci oběda, odmítl. Tou polévkovou lžící tu "šlichtu" snědl a ještě zdvořile poděkoval. Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já mu to vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel s hlavou v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. A já už viděla miláčka ve frontě na pracovním úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela. Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech stavbách v širokém okolí. Šéf prý to líčil na poradě takhle: "Zazvoním, otevřou se dveře, a než stačím pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale vůně oběda mě donutila zůstat a neprásknout za sebou dveřmi. Když se všechno vysvětlilo s tím, že dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd. Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání - asi abych paní domu neupatlal ubrus - polívkovou lžíci - nejspíš abych si příborem neublížil - a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným obědem. Fakt jsem chvíli čekal, že dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a že mě tou lžící i nakrmí. Ještě že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až půjdete k Martinovi! Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!" Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby - když u nás obědvali - neodpustili narážky typu: Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš? Hele, chlapi, už jsem velkej, dostal jsem příbor! Prostírání s kačenkou by nebylo? A už od dveří řvali: "Já vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!" Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem

Milé kolegyně, prosím, věnujete pozornost následujícímu sdělení : Dnes odpoledne se na mě obrátila paní Škývarová z firmy MindSopft s.r.o. se zájmem inzerovat na našich stránkách (viz. níže). Zprvu jsem jí poslala naši nabídku inzerce, ale nakonec mi to nedalo a inzerované „knihy“ jsem si stahla… Když jsem to viděla, velmi mě to rozčílilo („kniha“ Dvojčata obsahuje 28 stran, z nichž jsou asi 4 věnovány reklamě na další produkty této firmy, „kniha“ Kojení obsahuje 11 stránek, kde opět jen 7 je věnováno kojení, zbytek je reklama a „Seznam Klubů“ je jednostránkový seznam sedmi klubů – ze stávajících čtyřiceti). Takto nehorázně tahat peníze z maminek dvojčat a ještě si troufnout inzerovat na klubových stránkách je opravdu vrchol drzosti… Proto Vás chci varovat před případnou spoluprácí s touto firmou a pokud můžete informovat maminky, čekající dvojčátka, aby nenalítly podobně jako já (což nepovažuji za „opravdové“ nalítnutí, tušila jsem, do čeho jdu J)… Přeji Vám hodně úspěchů ve vaší práci pro rodiny s dvojčátky a hlavně spoustu rodinné pohody! Srdečně zdraví Klára Rulíková

PRO ČTENÁŘE MOHU DOPORUČIT -DĚVČÁTKA V MODRÉM ( Mary Higgins Clarková ) Příběh pojednává o jednovaječných holčičkách, které byly uneseny. Vrácena však byla pouze jen jedna. Je to velmi napínavá kniha, která krásně poukazuje na silnou vazbu mezi jednovaječnými dvojčaty, na jejich telepatii. Tuto knihu mohu jen doporučit. KDO VÍTE O DALŠÍ ZAJÍMAVÉ KNIZE, BUDEME RÁDI, KDYŽ NÁM NAPÍŠETE DO VZKAZŮ JEJÍ NÁZEV VČETNĚ KRÁTKÉHO OBSAHU. Já to sem pak vložím na web. Děkuji

Český Krumlov ľ äSetkání dvojčat a vícerčat v Mateřské škole na Tavírně pořádáme už třetím rokem každou druhou sobotu v měsíci,ô upřesnila jedna z pořadatelek Veronika Doležalová. Poslední dobou navštěvuje setkání nejčastěji kolem deseti až šestnácti dětí, celkem jsou pořadatelky v kontaktu se sedmadvaceti rodinami z Českokrumlovska a Českobudějovicka. äZačínají jezdit i další maminky z Budějovic ať už s dětmi nebo teď i jedna těhotná, která teprve začíná sbírat zkušenosti,ô konstatovala Doležalová. Navíc už podle ní začínají přicházet i maminky s postiženými dvojčaty, což je dobře.ôJá bych chtěla vzkázat i ostatním maminkám, které mají také i postižená dvojčátka nebo vícerčátka, aby se mezi nás nebály přijít.ô Na předchozí setkání se dostavilo osm maminek s dvojčaty a vyráběli se sněhuláci z papíru. äNa dnešek je připravena takzvaná opičí dráha,ô usmívá se Doležalová. Nemusíte mít ani dvojčata nebo vícerčata a sami můžete poznat, že je velký problém dostat se třeba i do obyčejného autobusu, protože okolostojící lidé často ani nepomohou. Navíc chybí autobusy nízkopodlažní. V případě kočárků pro dvojčata je stav ještě horší. äOno je to ale všude stejné, protože často jezdím do Prahy a tam je situace velmi podobná. Dostat se do metra po eskalátorech s kočárkem pro dvojčata je na mnoha místech nemožné.ô Matky řeší podobné situace tak, že jedno dítě mají v kočárku, druhé v batůžku nebo v klokance na břiše či na zádech. Podobným způsobem jsou nuceny matky řešit i přístup na úřady nebo i dokonce do nemocnic a poliklinik. Během českokrumlovských setkání si matky navzájem předávají zkušenosti, vyměňují oblečení, prodávají či kupují kočárky a navzájem si pomáhají řešit různé problémy, kterých je víc než dost. Oficiální Klub dvojčat a vícerčat existuje a založila jej Klára Rulíková v Praze koncem roku 1995. Klub pracuje na bázi svépomocné skupiny a solidarity. V každém kraji, kromě Jihočeského, má svoji pobočku. äUž nám to záPrahy i nabídli a dokonce se ozvala i jedna maminka z Českých Budějovic s tím, že by si tam zastoupení klubu vzala na starost. Maminky samy tady v Krumlově zatím neměly tu odvahu se do toho pustit,ô uzavřela Doležalová. Foto: Zájem o setkání dvojčat a vícerčat narůstá. Foto Deník/Iva Floryková Zdeněk Zajíček

Český Krumlov ľ Zkuste se dostat s kočárkem pro dvojčata do nějakého obchodu, na úřad, do nemocnice, k lékaři nebo do paneláku. Pokud se v tuto chvíli neukáže tato snaha jako nemožná, bude přinejmenším komplikovaná. äSetkání dvojčat a vícerčat v Mateřské škole na Tavírně pořádáme už třetím rokem každý druhý týden v měsíci,ô upřesnila v sobotu jedna z pořadatelek Veronika Doležalová. äNejsme přímo klub, ale o nějakém statutu občanského sdružení už uvažujeme, protože chodí čím dál víc dvojčat.ô Přišla také tuto sobotu. Matky si navzájem předávají zkušenosti, vyměňují oblečení, prodávají či kupují kočárky a navzájem si pomáhají řešit různé problémy, kterých je víc než dost. Oficiální Klub dvojčat a vícerčat existuje a založila jej Klára Rulíková v Praze koncem roku 1995. Klub pracuje na bázi svépomocné skupiny a solidarity. V každém kraji, kromě Jihočeského, má svoji pobočku. äUž nám to z Prahy i nabídli a dokonce se ozvala i jedna maminka z Českých Budějovic s tím, že by si tam zastoupení klubu vzala na starosti. My samy jsme tady v Krumlově zatím neměly tu odvahu se do toho pustit,ô konstatuje Doležalová. Podle ní je velký problém dostat se třeba i do autobusu, protože okolostojící lidé často ani nepomohou, navíc chybí autobusy nízkopodlažní. äOno je to ale všude stejné, protože často jezdím do Prahy a tam je situace velmi podobná. Dostat se do metra po eskalátorech s kočárkem pro dvojčata je na mnoha místech nemožné.ô Matky řeší podobné situace tak, že jedno dítě mají v kočárku, druhé v batůžku nebo v klokance na břiše či na zádech. V paneláku nezbývá než přesun výtahem řešit opět klokankou a nebo tím, že si do kočárku pro jedno dítě naskládají obě. Kočárek pro dvojčata pak mívají připravený v přízemí. äUž jsem viděla i maminky, které musely dát děti do velké sportovní tašky a pak mohly odjet výtahem.ô Poslední dobou navštěvuje setkání nejčastěji kolem deseti dětí, celkem jsou pořadatelky v kontaktu se sedmadvaceti rodinami z Českokrumlovska a zájem stoupá. Foto: Zdeněk Zajíček Zdeněk Zajíček

Český Krumlov - Na sobotní schůzce dvojčátek a vícerčátek v českokrumlovské Mateřské škole na Tavírně vyráběly děti papírové vánoční andělíčky. Dvojčátkům se sice nejdříve do práce nechtělo a kňourala: "A budeme si pak moci zase hrát?" Za chvilku se však děti zabraly do vystřihování, vybarvování a lepení a přikusovaly k tomu vánoční cukroví, které přinesly jejich maminky. "Vzaly jsme si inspiraci z knihy ručních prací, kde byly na tyto pěkné andělíčky šablony. Hotové výrobky vždycky vyfotíme, abychom měly co dát na naše internetové stránky, a pak si je rodiče odnesou," vysvětlila jedna ze zakladatelek klubu Michaela Gelnarová. Papírové ozdůbky sice měly vyrábět děti, ale tentokrát to spíš byla tvorba rodičů. Těm to ale ani trochu nevadilo a s velkou chutí se dali do díla. Někteří caparti jim k tomu bouchali kladívky do dřevěného ponku, což se neobešlo bez velkého randálu a smíchu dětí. (iva)

Dvojitou radost, ale i starost prožívají rodiny, v nichž přijdou na svět dvojčata. Ta dají o sobě jaksepatří vědět. Není divu, že zejména jejich maminky mají zájem podělit se o své zkušenosti se svými kolegyněmi. I proto vznikl klub, který sdružuje vícerčata a jejich rodiče. Na svém srazu si mají vždy co říci. Třeba i to, že by mezi sebou přivítali také trojčata. Těm se ale na Českokrumlovsku zatím moc nedaří. Že bychom v regionu postrádali ten správný vítr do plachet? Nebo hodně slibující početí ve zkumavce zde nedosahuje takových výsledků jako jinde v republice? Nebo je zakopaný pes někde jinde? Každopádně na Krumlovsku svou troškou do mlýna zatím exkluzivně přispěje maminka trojčat z Tábor a třeba za rok při třetím výročí vzniku klubu přivede magická trojka do jeho řad i čerstvá trojčátka. FRANTIŠEK LIPP

Českokrumlovskou mateřskou školou na Tavírně se proháněly malé děti i v sobotu. Klub dvojčátek a vícerčátek zde totiž slavil druhé výročí svého vzniku. Český Krumlov - Každý, kdo do školky vešel, měl pocit, že vidí dvojmo. Ze všech rohů vykukovaly vždy dvě stejné hlavičky, ať už chlapečků nebo holčiček. "Do klubu chodí děti od tří měsíců do devíti let. Jinak se většinou věk pohybuje v průměru kolem tří až čtyř roků," upřesnila včera jedna ze zakladatelek klubu Veronika Doležalová. "Zatím zde máme pouze dvojčátka, ale to se možná již brzy změní. Jsme domluvené s jednou maminkou z Tábora, že se na nás přijede podívat. Má trojčata. Bohužel pokaždé, když nás chtěla navštívit, některé z trojčat onemocnělo nebo se stala jiná věc, která jí v cestě zabránila," dodala paní Doležalová. Děti byly velmi čiperné a pobíhaly z jedné části herní místnosti do druhé. Pro každého přihlížejícího je představa několika současně narozených dětí skoro strašidelná. Jedno batole totiž zvládne skoro každá maminka. Ale dvě nebo více? "Je to samozřejmě velká dřina vychovávat současně dvě malé děti, ale dá se to zvládnout. Ostatně mi nic jiného nezbývá. Někdy je to velká legrace, jindy nevím, kam dřív skočit," popsala své zkušenosti maminka dvojčátek a současně další ze zakladatelek Michaela Gelnarová. Zázemí, které nyní klub má, neberou rodiče jako samozřejmost. "Jsme tři maminky s dvojčaty, které s nápadem sdružit i ostatní vícerčata přišly. Nejdříve jsme se scházely pouze v letním období venku. Hledaly jsme prostory, kde bychom mohly být i přes zimu. Ředitelka této školky nám však vyšla vstříc, za což jí moc děkujeme. Scházíme se zde vždy jednu sobotu v měsíci," s radostí dodala paní Doležalová. Dvojčátka měla velkou radost z maňáskového divadla, které pro ně organizátorky k výročí připravily. Největší nadšení však projevila, když přešla do místnosti s občerstvením a velkým dortem. Foto - Maňásková hra. Na sobotní oslavě druhého výročí založení českokrumlovského klubu dvojčátek a vícerčátek, která se uskutečnila v mateřské škole na Tavírně v Českém Krumlově, nechybělo ani divadelní představení. Organizátorky si vybraly hru o zvířátkách. Zapojily do ní i přítomná dvojčátka. Ta se potom mohla chlubit maskami kraviček, kachniček, pejsků a dalších zvířátek. Foto Iva Floryková VLP IVA FLORYKOVÁ