Deník OČKOVÁNÍ PRO A PROTI

OČKUJE SE ŽIVOU VAKCÍNOU

http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2009_03.htm

TBC se doporučuje až po ukončené hexe, po očkování NEMUSÍ být žádný kožní nález, resp. tvar a velikost puchýřku nebo jeho neexistence nehovoří nic o protilátkách :)

Stanovisko české pneumologické společnosti http://www.pneumologie.cz/odborne/doc/Stanovisko-CPFS-k-BCG-2005-CLK-defin.doc

http://www.rozalio.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=218&Itemid=157

http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A080526_000002_ln_noviny_sko

Např. v Německu mají incidenci TBC nižší než u nás a přitom se tam proti tbc neočkuje už od roku 1997! A počet případů tbc se jim tam rozhodně nezvyšuje. A ani o zavedení očkování momentálně neuvažujou, protože vakcína, která proti tbc existuje má tak špatnou účinnost (dalo by se říct, že proti dnešním typům tbc stejně neúčinkuje) a takový vedlejší účinky, že v Německu byla této vakcíně zrušena registrace! Podobná situace je i v jiných západoevropských zemích

http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2009_03.htm

je běžnou součástí mikroflory krku, většině nic netropí...

očkování proti hemofilovi prokazatelně patří mezi ta s nejnižší účinností. Udávané hodnoty účinnosti se pohybují mezi 50 -75 %...

Očkovat je možno od 1 roku a kdykoli v průběhu roku . Nyní / v zimě/ je nejvyšší čas. Jedinou významnou zábranou očkování (kontraindikací) může být těžká alergická reakce na vaječný bílek.

Očkovat je lépe po 5. roce věku, do té doby oblékat, stříkat repelent, prohlížet... vakcína je "strašný svinstvo" , k nákaze dojde pouze tehdy, když je klíště přisáté dlouho /dohledám jak dlouho/ takže opravdu stačí kontrolovat.. i tělní dutiny. Očkovat se nesmí lidé straší 70 let a lidé s jakoukoliv aleregií.

Živá vakcína, nedoporučuju před 2 rokem věku, dokud není uzavřená hematocefalická bariera./díky Amaz./ Hrozí vyšší riziko neurologického poškození.

http://www.rozalio.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=200&Itemid=157

http://www.potravinova-alergie.info/clanek/ockovani-zivymi-vakcinami.php

Nežádoucí účinky  vakcín    http://www.khsova.cz/01_odborna_cinnost/files/smd099.pdf

§5 Pravidelné očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím

§5 (1) Základní očkování se provede živou očkovací látkou, a to nejdříve první den patnáctého měsíce po narození dítěte.
§5 (2) Přeočkování se provede za 6 až 10 měsíců po provedeném základním očkování, v odůvodněných případech i později s tím, že horní věková hranice pro podání očkovací látky není omezena.

Ani slovo o tom,že se musí provést tehdy a tehdy...možná,že tohle bude ten nejsilnější argument

Jo a je to odtud:
O 537/2006 Sb.VYHLÁŠKA

ze dne 29. listopadu 2006
o očkování proti infekčním nemocem

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle §108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb., (dále jen "zákon") k provedení §45 odst. 2, §46 odst. 1, 2, 6 a §47 odst. 3 zákona:

Odporný článek :) http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2007/06/13.pdf

Meningokokové infekce:

Neisseria meningitidis může obývat u některých lidí nosohltan a nevyvolávat žádné příznaky onemocnění. Nosiči jsou proti ní imunní, ale onemocnění se může přenést na jiné osoby. Po infikování je klinický obraz pestrý, od nazofaryngitidy, bronchitidy, pneumonie až nejzávažnější meningitida a sepse.

Zdroj – nemocný, nosič.

Přenos : kapénkami

V ČR meningokoková meningitida dříve sporadicky, v r. 1993 ke zhoršení epidemiologické situace. Objevil se hypervirulentní kmen skupiny C.

Neisseria meningitidis v několika skupinách A, B, C, X, Y, W135. . .

ad 3/ ŽIVOTNÍ STYL.
-------------------------------------------------
Z anamnestických dat pacientek s onemocněním vyplývá, že jich:
*60-80% kouří
*začaly brzy žít pohl. životem, / nejvíce náchylné k infekci jsou mladé dívky!!!!/
* nezdravě se stravují
*jsou pohybově málo aktivní/střídají partnery
*neumí odpočívat
* dalším spouštěcím mechanismem je stres.

Jak už jsem se zmínila, s HPV se během svého života setká 80% sex. aktivních žen. Že jde o infekci přenosnou pohl. stykem podpořily i studie jeptišek, u kterých nebyly prokázány prekancerózy ani spinocelulární karcinomy. Často se mluví o tom, že rezervoárem infekce je mužský urogenitální trakt a slyšela jsem názor, že očkování proti HVP by mělo být nasměrováno i mužské populaci.
Vývoji infekce závisí i na hormonálních a imunitních dispozicích organizmu.

Pro dnešek vynechám symptomatologii a léčbu a povíme si o PREVENCI.
Vždycky je lepší pečlivé předcházení problému, než řešit a podstupovat složitou a nepříjemnou léčbu.
Předně by měly ženy
1/ pravidelně navštěvovat svého gynekologa, který se zaměří na anamnézu, provede vyšetření, nosný je zde cytologický screening. Ve vybraných případech HPV DNA test jako doplněk k cytolog. vyšetření. Jako horká novinka je test mRNA onkoproteinů HPV viru. Přínosem této vysoce moderní technologie je to , že netestuje pouhou přítomnost viru nebo některých jeho typů (tak jako je tomu u testování virové DNA), ale detekuje jeho nebezpečné působení, které záleží na imunitní odpovědi toho kterého jedince.

2/ dále k prevenci patří vakcinace

3/ zdravý životní styl

4/ na poli vědeckém - zkoumání vztahu HPV a mužského urogen. traktu.

V ČR existuje jedno jediné pracoviště a to v Praze, kde lze vyšetřit muže na přítomnost HPV a zároveň rozpoznat, o který onkogenní typ HPV jde.
Blížší informace včetně popisu vyšetření najdeme na
http://www.papillomavirus.cz/aktuality/webkontaktyfin.pdf

Pokud není váš ošetřující lékař ochoten udělat vyšetření na HPV, je možné takto učinit jako samoplátce. Cena: Základní příprava a zpracování vzorku 650 Kč ( tj. jedna infekce), rozšíření o další infekce ze vzorku +150 Kč. Firma MediGEN s.r.o sídlí v poliklinice na Spořilově, Božkovská 2967, Praha 4, 141 00. Kontaktní osoba je MUDr. Petr Tichý, e-mail: medigen@volny.cz
Konečně se dostáváme k plošné vakcinaci-očkování.
Řada pacientek a matek je nadšená, stejně je tak dost skeptiků. Proč? Je to očkování poměrně dosti "mladé" a nikdo neví, co časem přinese za potíže a jestli není lepší dodržovat v prevenci body 1 a 3!?

Nebylo by lepší před očkováním zjistit stav imunity? Na tuto otázku odpovídá Mudr. Roman Prymula Csc., Ph.D: "V souladu s doporučeními je zřejmé, že testování protilátek či HPV-DNA má význam pouze v určitých omezených případech. Základní skutečností je, že vakcína není terapeutická, tedy neodstraní z organismu již existující infekci. Naopak vlastní infekce typu 16 a 18, jakkoli je v těle přítomna, může být pouze dočasná a spontánně může vymizet. Poté má očkování smysl, neboť chrání před reinfekcí. Hlavní případ, kdy bych se já osobně za testování přimlouval, je žena, která u sebe předpokládá infekci virem HPV rizikovým typem 16 a 18 a chce se nechat očkovat. Podle stávajících studií je při prokázané pozitivitě HPV-DNA a pozitivní sérologii účinek vakcíny nulový (spíše negativní, ale bez statistické významnosti) a úspora zbytečně vynaložených prostředků tedy značná. (5). ACIP vyšetřování před vakcinací obecně nedoporučuje."

Horké debaty se vedou mezi vědci, lékaři , zástupci farmaceutických firem. Rovněž široká veřejnost má o problematiku zájem. A nemá cenu si zastírat, že je to i dobrý bussines. Merck plánuje roční zisk přes 3 miliardy dolarů. U nás v ČR jsou na trhu SILGARD/Gardasil/-http://www.ockovacicentrum.cz/?p=popularni-ockovani-silgard
CERVARIX- http://www.ockovacicentrum.cz/?p=popularni-ockovani-cervarix
cena kompletního očkování je cca 9 900CZK

-Vedlejší účinky očkování:
Gardasil: velmi často lokální bolesti(84%), otoky a zarudnutí(25%) a svěděni (3%). 8% z toho jsou hodnoceny jako velmi vážné.
10% očkovaných dostanou horečku, 4% nevolnost a 3% závratě. Ve spojení s očkovánim byly pozorovány Urticaria, Bronchospamus a záněty kloubu. Autoimunni onemocnění bylo pozorovano zřídka, ale 3x častěji než ve skupině placebo. (Merck (USA): US-am. Produktinformace GARDASIL, stav cerven 2006).

-Autoimunitni onemocněni je pozorovano v Německu u každé dvousté očkované.
Poznámka ke studii: 0,1 % účastnic studie(Gardasil-Studie) účast na studii kvůli vedlejším účinkům ukončily, takže tyto vedl. účinky ve studii nejsou zahrnuty.
US-americkému úřadu VAERS bylo mezi červnem 2006 a říjnem 2007 nahlášeno 3461 vedlejších účinků po očkování Gardasilem, mezi nima 347 závažných. Mezi nahlášenými vedl. účinky byly: bolesti hlavy, bolesti kloubu, dočasná ztráta zraku, poruchy řeči,mdloba, poruchy čitíi, ochrnutí obličejových svalů, Guillain-Barré-Syndrom a záchvaty křeči.

-U osmnácti žen, které byly omylem očkovány v těhotenství došlo ke komplikacím (potrat, anomalie) (http://judicialwatch.org/6299.shtml).

-11 divek a žen ve věku od 11 do 19 let zemřely bezprostředně po aplikaci HPV-očkováním.

-V září 2007 byla na klinice Bremen-Ost (Nemecko) přijata 18 leta žena, která 3 dny po 2. očkování onemocněla těžce Miller-Fischer-syndromem (ochrnutí obličejových nervů)

Závěrem:
Je velmi velmi brzy tvrdit, že očkování proti karcinomu dělož. čípku je bezpečné.
Není vyloučeno, že hliník nemůžeme mít negat. vliv na zdraví. Bohužel nelze vyloučit, že americká FDA schválila Gardasil „na rychlovku“ z pochybných důvodů. Taky se mnoho žen domnívá, že proočkováním ztrácí smysl pravidelně navštěvovat gynekologa a nechat si dělat cytolog. screening.
Stále máme mnoho prostoru na poli výchovném....Nejlepší ochrana pro mladé dívky proti HPV i všem ostatním sexuálně přenosným chorobám je:
1) řádná a včasná sexuální výchova
2) prevence sexuálního zneužití
3) udržba optimálního stavu zdraví zdravou výživou a vhodnou životosprávou.

Každá žena a matka může sama pátrat jak na poli laickém, tak odborném. Stačí si zadat do vyhledávače např. gardasil, HPV, mode of transmission, HPV children, risk of vaccination. Je jen na nás, abychom nepodléhaly reklamnímu lobbingu typu : Udělala jsem nejlíp pro svou dceru, nechala jsem ji naočkovat"

Další info o nežádoucích účincích ZDE  http://www.baby-cafe.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=19116

V roku 2001 bolo zavedené do očkovacieho kalendára detí povinné plošné očkovanie proti vírusovej hepatitíde typu B. Po povinnom očkovaní proti TBC štvrtý deň v porodnici, patrí toto očkovanie, aspoň podľa mojho názoru, k tým kontroverznejším. Naozaj sú naši trojmesační kojenci touto chorobou ohrození?

Čo je hepatitída typu B

Hepatitída typu B je infekčné ochorenie spôsobujúce degeneratívny zápal pečene (česky jater). Ochorenie môže prebiehať ako akútne ikterické onemocnenie (ikterus - žlté sfarbenie pokožky a očného bielka), ale aj úplne bezpríznakovo. Bezpríznakový priebeh ochorenia je častejší u detí (až 90% detí nemá žiadne príznaky ochorenia), s vekom však stúpa počet ochorení sprevádzaných typickými príznakmi (u dospelých jedincov má príznaky ochorenia 50-80% pacientov). Pri symptomaticky prebiehajúcom akútnom ochorení je väčšia pravdepodobnosť úplneho vyliečenia než pri bezpríznakovom, kedy je častejší prechod do chronickej fázy (tzn. liečba trvá dlhšie ako pol roka od stanovenia diagnózy). [1]

Ako prvé sa pred vypuknutím akútnej fázy objavia chrípkové príznaky - únava, nechutenstvo, nevoľnosti, bolesti klbov. Niekedy sa pridajú aj tlakové bolesti v hornej časti brucha. Niektoré z príznakov často pred samotnou ikterickou fázou ustupujú. Po prepuknutí vlastného ochorenia sa uvedené príznaky vystupňujú, pridáva sa tmavé sfarbenie moči, svetlá stolica, ikterus. Infikovaný jedinec je nákazlivý od prvých prejavov ešte pred vypuknutím akútnej fázi. Tá trvá spravidla 4 - 6 týždňov. Obávanou komplikáciou je fulminantný priebeh ochorenia, kedy dochádza k zlyhaniu pečene (jater), a ktorý može byť smrteľný. Fulminantný priebeh so zlyhaním pečene je dôvodom k urgentnej transplantácii pečene. [1]

Liečba hepatitídy nie je krátkodobá, pri nekomplikovanom priebehu je podporná, asi 95% chorých sa však úplne uzdraví. Zostávajúcich 2-6% prechádza do chorickej fázy, časť tvoria asymptomatickí nosiči, ktorí ale nemusia byť infekční, u druhej skupiny je ochorenie “aktívne” a može sa vyvinúť (priemerne po viac než 10-15 rokoch) cirhóza pečene s následnou rakovinou. [1]

Vírus hepatitídy typu B (HBV) môžme nájsť takmer vo všetkých telesných tekutinách, pre prenos infekcie má najväčší význam krv, ejakulát a vaginálny sekrét. Prenos HBV krvou sa deje napr. v zdravotníckych zariadeniach, a to buď ako profesionálne ochorenie zdravotníkov, alebo ako nemocničná nákaza pacientov. Časté je toto ochorenie u narkomanov, ktorí používajú spoločné ihly, striekačky, či roztoky. Nebezpečné môžu byť kontaminované nástroje pri manikúre, pedikúre, akupunktúre, tetovaní či piercingu. Prenos môže prebehnúť aj pri spoločnom používaní holiacich strojčekov, zubných kefiek či inými predmetami, na ktorých môže zostať zaschnuté mikroskopické množstvo krvi. Významný je prenos pohlavným stykom a z nakazenej matky na novorodenca.

Význam očkovania

Ako som už spomínala vyššie, toto očkovanie má význam pre rizikové skupiny obyvateľstva, kam napríklad patria novorodenci HbsAg pozitívnych matiek, u ktorých predstavuje očkovanie veľký prínos – pred zavedením očkovania novorodencov sa vo viac než 95% prípadov preniesol HBV na novorodenca, očkovaním sa toto percento znížilo na minimum (v kontrolnej skupine menej než 0,5%). [8]

Ďalej patrí k rizikovým skupinám zdravotnícky personál, pacienti s častým príjmom krvných derivátov, so srpkovitou anémiou, čakajúci na transplantáciu orgánov, osoby s rizikovým sexuálnym chovaním, drogovo závislé osoby, cestujúci do oblastí s vysokým výskytom HBV. [4]

Do povinného plošného očkovania detí bolo toto očkovanie zaradené v roku 2001. Aké veľké bolo pred týmto rokom riziko, že sa dieťa do 14 rokov hepatitídou B nakazí?

Rok/ všichni nakažení/ z toho děti 0-14let

1994 / 706/ 29

1995 / 604/ 8

1996 / 680/ 38

1997 / 564/ 20

1998 /575/ 19

1999 /636/ 22

200 /604/ 23

V prvom rade je namieste napísať, že výskyt hepatitídy B vykazoval viac než 15 rokov pred zavedením povinného očkovania trvalý pokles. Keď sa pozrieme bližšie na čísla hovoriace o výskyte tejto choroby posledných 7 rokov pred zavedením povinného očkovania zistíme, že u detí do 14 rokov sa teda priemerne ročne nakazilo 22,7 detí. [6]

Tu je aj istý nedostatok, nemám zo všetkých rokov k dispozícii údaje podľa veku detí, prostredia, z ktorého pochádzajú, ani spôsobu nákazy. Istotne by to bolo informatívnejšie, pretože predsalen 12 – 14 ročné deti už možu byť ako sexuálne, tak i drogovo aktívne. Dá sa preto predpokladať, že tie nakazené deti budú predovšetkým vo vyšších vekových skupinách, štatisticky to však potvrdené nemám, preto ďalej vychádzam pri výpočte z faktu, že je výskyt ochorenia rovnomerný vo všetkých vekových skupinách.

Pokiaľ uvažujem, že sa ročne priemerne rodí cca 100.000 detí, detí do 14 rokov je teda 1.400.000, pravdepodobnosť nákazy u jedného dieťaťa je 0,00162%. Nedomnievam sa, že je toto riziko tak vysoké, aby bolo dôvodom k zavedeniu plošného očkovania. (Pričom treba samozrejme mať napamäti, že pravdepodobnosť nákazy u detí do 10 rokov bude zrejme ešte o dosť nižšia.)

Jedným z mediálne vďačných argumentov je ihla narkomana na detskom pieskovisku. Áno, mnohé maminky sa s ňou stretli a nie je namieste ju podceňovať. Lenže v prípade, že sa o ňu dieťatko zraní je ho nutné (či už očkované či neočkované) opakovane vyšetriť na prítomnosť hepatitídy B pretože 5-10% očkovaných detí si nevytvorí protilátky. V prípade, že protilátky nemá, bude dieťa pasívne imunizované a následne sa proti hepatitíde B ešte naočkuje.

Hygienická služba v období od januára 1998 do mája 2001 (tzn. za takmer 3,5 roka) evidovala v Prahe 113 osob poranených nájdenou ihlou. Všetci boli následne vyšetrení a sledovaní, u nikoho z nich nedošlo k prenosu hepatitíd ani HIV. [1]

Pred zavedením očkovania proti hepatitíde B do povinného očkovacieho kalendára vypracoval na pokyn ministerstva zdravotníctva tým lekárov (na čele s MUDr. Jaroslavom Helclom, DrSc.) štúdiu, ktorá mala zhodnotiť prínos zavedenia tohto očkovania medzi povinné. Jej závery však znejú jednoznačne proti zavedeniu plošného očkovania:

· očkovanie novorodencov HBsAg pozitívnych matiek má veľmi dobrý efekt a nie je preto vhodné zavádzať plošné očkovanie novorodencov.

· vo vekových skupinách 15-19 a 20-24 rokov je výskyt ochorenia klesajúci. Vzhľadom k možnej vnútrožilovej narkománii a aktívnemu sexuálnemu životu može nastať v tejto vekovej skupine v budúcnosti nárast hepB. Nedá sa preto vylúčiť situácia, že bude nutné zavedenie plošného očkovanie pre dospievajúcu mládež.

· súčasnou prioritou (rok 1995) je pokračovať v strategii očkovania vybraných rizikových skupín obyvateľstva, do ktorých by sa mali zaradiť osoby s úzkym kontaktom s chorým na hepB, nosičom HBsAg, a vybrané skupiny diabetikov. [9]

Plošné očkovanie proti tejto chorobe v kojeneckom veku má ešte jeden pomerne významný nedostatok. Z nedávnych štúdií vyplýva, že pri očkovaní v kojeneckom veku dochádza po 10 rokoch k poklesu špecifických protilátok, a to až u 40% očkovaných. Tak sa stane, že 10-15 ročné deti, hoci absolvovali základné očkovanie tromi dávkami vakcíny, nie sú pred hepatitídou B pri vstupe do kritického veku dostatočne chránené. [10], [2]

Z uvedeného vyplýva, že táto choroba je z hľadiska prechodu do chronicity pre deti nebezpečnejšia, pretože čím skôr sa dieťa nakazí, tým väčšia je pravdepodobnosť, že prejde do chronickej fázy, kde hrozí poškodenie pečene. Napriek tomuto nebezpečenstvu však bolo pred zavedením povinného očkovania riziko nakazenia detí z nerizikových rodín zanedbateľné, postačilo vyhľadávanie a očkovanie rizikových osôb, čo potvrdila aj odborná štúdia. Na druhú stranu nežiadúce účinky očkovania proti hepattíde B sú významné a svojim výskytom prevyšujú prínos so zavedenia povinného očkovania. Preto mi nedá, aby som si nekládla otázku: bolo rozhodnutie o jeho plošnom zavedení dostatočne odôvodnené? Ako toto očkovanie uskutočnené v kojeneckom veku ochráni dospievajúcu mládež, keďže účinok tohoto očkovania je len 5 možno 10 rokov? Skutočne tým štát sledoval len prospech našich detí?

Zdroje:[1] Krekulová L., Řehák V.; Virové hepatitidy; Triton 2002

[2] Posilující očkování proti virové heptitidě typu B; www.vakciny.net

[3] Smetana J.; Epidemiologie virových hepatitid, vakcinace

[4] Souhrn údajů o přípravku, Engerix-B, www.vakciny.net

[5] Hirte M.; Očkování, pro a proti; Fontána 2002

[6] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

[7] Podešvová H.; Postup péče o novorozence HBsAg pozitivních a anti-HCV pozitivních matek; 2007

[8] Rožnovský L., Orságová I.; Postexpoziční očkováví proti virové hepatitidě B; 2006

[9] Helcl J.; Podklady pro strategii očkování proti virové hepatitidě typu B v ČR - Závěrečná zpráva

[10] Ochrana po očkování proti hepatitidě typu B ubývá; www.vakciny.net

Ludmila (autorka nie je lekárka)