Deník Amaia
Pokroky veverky ciperky

datum narození:

20.9.2003

Kdyz konecne prisel nas velky den, byla jsem na nej jaksepatri pripravena. Jak by taky ne, kdyz jsem si v mamine brisku hovela o dva tydny dele, nez jsem mela. Ale komu by se chtelo ven, kdyz je tam tak teploucko, mekoucko, jidlo prifrci po zatahani za snuru...proste pohodicka! Ale vsechno krasne jednou skonci. Pro me skoncilo 20.9.2003 ve 14:58 hodin, kdy jsem se poprve nadechla nemocnicniho vzduchu na porodnim sale. Zaroven vsak tehdy zacalo neco jeste mnohem krasnejsiho. Poprve jsem uvidela dva vycerpane, ale zarici obliceje - sveho tatinka a svou maminku. Maminku jsem hned poznala po cichu, v brisku vonela uplne stejne! A tatinka podle toho, ze drzel maminku za ruku a daval ji neco, co hrooozne mlaskalo. Vzapeti to mlasklo i u meho ouska...fuj, to jsem se lekla! To se dela, vy nezbednici!?!

Kdyz uz jsem ted dost velka a chytra na to, abych vam mohla vypravet, jak jsem rostla od toho dne, co jsem poprve spatrila svetlo sveta, tak jsem se rozhodla zalozit tento denicek a podelit se s vami o pokroky, ktere jsem udelala, delam, a jeste udelam! Tak vzhuru do toho, nez mi maminka ten laptop zabavi!